TEST: Nissan Juke 1.2 DIG-T - Omlazený extrovert

Design

A co vlastně facelift přinesl nového? Podstatnou novinkou u Nissanu Juke je jiný tvar a grafika horních předních světlometů. Ty jsou nyní doplněny o LED diody denního svícení, přičemž decentní změny se dočkala i klasická kulatá světla a přední nárazník s několika lakovanými částmi v kontrastní barvě. I nadále se Juke nezbavil typického přirovnání k žábě, což je možná dobře, tak netradiční vzhled osobního automobilu nabízí na trhu snad jen Citroen se svým Cactusem. I přesto se mi ale Juke líbí a extravagance z něj doslova sálá na desítky metrů daleko.

Mnou testované provedení neslo i příplatkový paket “Exteriér”, který přidává 18“ litá kola ve dvojím laku a bíle lakované části karoserie. Bílý odstín nesou kupříkladu kryty vnějších zpětných zrcátek, rámečky hlavních světlometů a bílé proužky si našly své místo i ve spodní části předního nárazníku. To vše podtrhoval příjemně vypadající červený lak karoserie, který se k Juku hodí.

Interiér a výbava

V interiéru moc změn nečekejte, v podstatě zde zůstalo vše při starém. To znamená, že stále zde najdete tvrdší plasty, příjemně vypadající tříramenný volant a nebo hodně známý středový 5,8 palcový displej infosystému Nissan Connect. Podstatnou změnu bych ale najít mohl, a tou je velikost kufru, který se u „nového“ Juka zvětšil na základní objem 354 litrů. Prostorově je Juke vhodný pro menší postavy, do výšky 184 cm se cestující na předních sedadlech usadí pohodlně, horší je to díky zkosené střeše vzadu, kam už se pohodlně posadí pasažéři kolem výšky 170 cm. Kdo má víc, bude trpět jak nedostatkem místa nad hlavou, tak i v oblasti kolen.

Testovaná specifikace nesla i paket „Interiér“ což znamená, že okolí řadící páky, dveřní opěrky a rámečky výdechů klimatizace nesly opět bílý lak. Odpověď na otázku, zda má smysl tento paket objednávat, nechám na vás, mě se poměrně líbil, ale že bych ho musel nutně mít, to určitě ne. Hlavice řadící páky nesla taktéž bílý lak a na to jak dobře vypadá, bych měl výhrady k jejímu chodu. Zvláště druhý převodový stupeň šel zařadit poměrně stěží, což mohl být problém výlučně testovaného kousku. I tak to ale někdy bylo otravné a namáhavé, když jsem při jízdě do kopce musel rychle podřadit za dvě a ono to prostě nešlo.

Ve výbavě nechybělo nic z podstatných prvků výbavy, zmínil bych satelitní navigaci, šestici airbagů, couvací kameru, automatickou klimatizaci, port pro připojení USB a nebo systém Bluetooth. Juke krom toho nabízel i dost zajímavý systém dynamického řízení se třemi režimy. Díky němu jsem si mohl navolit, zda chci jet v režimu Eco, Normal nebo Sport. S každým nastavením se změnila odezva motoru na plynový pedál, výkon klimatizace a tuhost posilovače řízení. Musím říci, že nejvíce mi vyhovoval režim Normal, při kterém nebyl motor příliš přidušen a zároveň spotřeba nešplhala zbytečně vysoko, i když jak se to vezme.

Motorizace a jízda

Spolu s omlazením se pod kapotu dostala novinka v podobě přeplňovaného čtyřválce 1.2 DIG-T s výkonem 85 kW a točivým momentem 190 Nm. Oproti předešlé verzi motoru o objemu 1.6 litru DIG-T se snížil výkon o 1 kW avšak zároveň vzrostl točivý moment. Při nastartování jsem o motoru téměř nevěděl, odhlučnění je vynikající a do kabiny nepřicházejí žádné vibrace.  Hodně mě bavilo při ubrání plynu odfukování obtokového ventilu, tohle bych mohl poslouchat snad nekonečně dlouho. S motorem spolupracovala manuální šestistupňová převodovka, která jak jsem zmínil, není za tak moc přesná a na řazení v „závodnickém“ tempu spíš zapomeňte. 

Motor reaguje na plynový pedál téměř okamžitě a okolo dvou tisíc otáček se dostává plného točivého momentu 190 Nm. Dynamika prostě Juku neschází, pokud tedy jedete v režimu Normal a nebo Sport. S jízdním režimem úzce souvisí také spotřeba, která je závislá na stylu vaší jízdy. Při velkém snažení a úsporné jízdě jsem dosáhl spotřeby 7,1 litru, při rychlejším dálničním přesunu si však motor vzal v průměru 9 litrů.  Celkový průměr za dobu testu, kdy jsem zkombinoval město, okresky a část dálnice, se ustálil na 7,3 litru.

Nissan Juke má i kladné stránky, kterým je dobře naladěný podvozek. Na hladkém povrchu se jedná o dokonalý přepravník, při přejezdu horších nerovností však začne zadní náprava odskakovat a auto lehce znervózní.  S malým Jukem jsem zkoušel ostré tempo na okresních silnicích, kde jsem byl překvapen, jak vůz dovede krájet zatáčky a ani se příliš nenaklání. Jízdním projevem mě hodně bavil a upřímně by mne zajímalo, jak by si na stejném úseku vedla nejsportovnější verze Juke Nismo RS.  Možným nedostatkem jsou měkká sedadla, která mne při ostrém průjezdu zatáčkou příliš nepodržela, ale jak jsem zmínil, na okresní a nebo okruhové blbnutí tu je provedení Nismo RS s naprosto odlišnými sedadly a výkonným motorem.

Resumé

Juke s faceliftovanou tváří a novým turbomotorem je vcelku zábavný vůz, i když za ostřejší jízdní tempo zaplatíte daň v podobě velké spotřeby. Omlazení mu dodalo hezčí tvář, nové příplatkové pakety a kdo má rád velkou pozornost, pro něj je Juke jako stvořený. Jen pozor na svou výšku, vysoké nebo robustní postavy se do kabiny budou usazovat složitěji. Juka bych proto viděl jako druhé auto do rodiny, například pro svou drahou polovičku a nebo pro mladé začínající řidiče, které v jejich mladém věku potěší design, výkon a dobrá výbava.

Celkové hodnocení: 84 %

Základní cena vozu: 364 900 Kč (1,2 DIG-T 115 k Acenta)

Cena testované verze vč. příplatků: 420 500 Kč

KLADY

- větší zavazadelník

- zajímavý vzhled

- komfortní interiér

- větší objem kufru

ZÁPORY

- nepřesné řazení

- jen výškově stavitelný volant