TEST: Honda Civic Tourer 1.8 i-VTEC Executive ADAS 1

Design

Honda Civic Tourer už v naší redakci jednou byla a už tenkrát jsem byl z jejího aktuálního designu trošku vedle. Je to ale myšleno v pozitivním slova smyslu, protože tak sexy a dravě vypadající automobil jen tak na automobilovém trhu nenajdete. Za vše mluví pozvolna svažující se střecha, která zasahuje až do poslední řady bočních oken, zkosená přední část a nebo žraločí ploutev na střeše. To vše hovoří v prospěch aerodynamiky, kdy provedení Tourer dosahuje koeficientu odporu vzduchu CX = 0,31. Dle mého názoru se jedná o hodně povedený design, jenž v našem případě podtrhoval i sněhově bílý lak karoserie.

Interiér a výbava 

Tehdy testované naftové provedení Toureru nemělo plnou výbavu, ovšem ani tak se nemuselo za nic stydět. Kabina dnešního testovaného kousku dávala na obdiv to nejlepší z výbavy Executive. To znamená, že mě hýčkala kožená sedadla s elektricky nastavitelnou tuhostí bederní části a též s elektricky nastavitelným „rozevřením“ bočnic. To je hodně šikovný prvek pro situace, kdy do sedadla usednou hned po sobě dva naprosto rozdílné typy postav. Díky tlačítku na boku sedačky řidiče se jednoduše bočnice stáhnou či rozevřou, aby se tam dotyčný řidič pohodlně usadil.

Kožený středně rozměrný volant disponoval bílým kontrastním prošíváním, kůže je příjemná na dotek a volant ani není zbytečně přehlcen tlačítky. Je ale pravdou, že to chce chvíli strpení, než si zvyknete, co se kde s čím ovládá. Příjemně vypadající je i obložení středového panelu, po delším čase bych se ale bál, že zde dojde k drobným škrábancům. V nejvyšší výbavě vozu nechybělo snad absolutně nic, přítomen byl i bezpečnostní paket ADAS 1. Ten, obsahuje hned několik prvků výbavy: protikolizní systém fungující do rychlosti 30 km/h, varování před neúmyslným opuštěním jízdního pruhu, systém rozpoznávání dopravních značek, detekci objektů v mrtvém úhlu, asistent při couvání z mrtvého úhlu, automatické přepínání dálkových světel a vnitřní zpětné zrcátko s automatickou clonou. Musím uznat, že všechny prvky jsou opravdu potřebné a snad jen automatické přepínání dálkových světel by mohlo být dokonalejší.

Posez v kožených sedačkách je vynikající, platí to samozřejmě i o zadní řadě. Sedadla jsou příjemně měkká, bočnice mé tělo pevně podrželi i v prudkých zatačkách a aní vetší porce ujetých kilometrů naráz mi nedělala problém. Místa nad hlavou je zde dostatek, i vysoké osoby se na přední sedadla usadí bez větších problémů, problém možná bude pro někoho příliš vysoko postavené sedadlo řidiče. To je i na nejnižší pozici na můj vkus moc vysoko, ale může se jednat o můj čistě subjektivní dojem.

Rodinný Tourer dostal protažení zadního převisu o 220 milimetrů a tak se vůz může chlubit zavazadlovým prostorem o základním objemu 624 litrů! Díky tomu, že palivová nádrž je pod předními sedadly (ano čtete správně), je pod podlážkou v zavazadelníku další schránka o objemu 117 litrů. Pokud někdo bude chtít Civica Tourer pořádně naložit, po sklopení zadní řady sedadel do příkladné roviny, se naskytne výsledný objem 1668 litrů. Při otevření víka kufru se vyšší postavy nedotknou svou hlavou víka kufru, za což uděluji Hondě kladné body. 

Motor a jízda

Zážehový čtyřválec 1.8 i-VTEC nabízel výkon 142 koní a točivý moment 174 Nm. S motorem spolupracovala manuální krátce odstupňovaná a přesná převodovka, ale co se týče jízdních dovedností, mám pocit, že uvedený výkon na provedení Tourer není zas tak moc, jak by se mohlo zdát.

Při dálničním tempu 130 km/h motor točí 3300 ot/min. a už v tu chvíli se do kabiny dostává nepříjemný hluk motoru, který může někoho obtěžovat. Pokud jedete po naprosté rovině, motor si v této rychlosti řekne o 7,9 litru na 100 km, pokud však přijde sebemenší kopec či mírné delší stoupání, spotřeba letí k hranici 11 litrů. Jízda ve městě s velkým kombíkem zahrnovala ranní pravidelné zácpy skrze celou Prahu a výsledná kombinovaná spotřeba se ustálila na cifře 8,7 litru. Za dobu testu jsem pak s velkou snahou a sebezapřením dosáhl výsledné kombinované spotřeby 8,1 litru na 100 km. Konečnou spotřebu má na svědomí i ekologicky smýšlející systém Start Stop a zelené tlačítko na palubní desce ECON. To v případě aktivace sníží výkon klimatizace a omezuje reakce motoru při sešlápnutí plynového pedálu.

O jízdní komfort se v nejvyšší výbavě staral i podvozek s adaptivními tlumiči, jenž nabízeli hned tři stupně nastavení (Normal, Comfort a Dynamic). Už jednou jsem tento prvek v testovaném Civicu měl a opět musím uznat, že rozdíl mezi jednotlivými stupni nastavení je opravdu znát. Nejtužší režim Dynamic se hodí na hladké okresní silnice, vůz se v tomto režimu naklání jen minimálně, zatímco režim Comfort a Normal se hodí na obvyklé české cesty. Zvláště Comfort dokáže vyžehlit i opravdu velké výmoly a přitom se stále automobil přehnaně v zatáčkách nenaklání.

Resumé

Po druhé otestovaný Civic Tourer opět nezklamal. Nabízí hodně vnitřního prostoru, obří zavazadelník, ve stupni Executive opravdu bohatou výbavu a s benzínovým motorem je to vhodná volba pro ty, kteří nechtějí pod kapotou poslouchat traktorový projev. Jenže právě naftové provedení se mi zdá o něco lepší, pocitově bylo živější a celkové jízdní zážitky byly z mého pohledu o trošku lepší. Mojí volbou by tak byl naftový Civic Tourer, jenž má výrazně nižší spotřebu, vyšší točivý moment a i nejvyšší maximální rychlost 195 km/h není na dnešní poměry vůbec špatná.

Celkové hodnocení: 86 %

Základní cena: 487 900 Kč

Cena testované verze: 619 900 Kč

KLADY

- přesné řízení a řazení

- obří zavazadelník

- bohatá výbava

- dynamický vzhled karoserie

ZÁPORY

- vysoká spotřeba

- slabší odezva na plynový pedál