TEST: Citroën‎ C4 Cactus 1.2 VTi Shine Edition - Z jiné planety

Design a vzhled

Už první den, kdy jsem si model Cactus přebíral, jsem si ho za jeho futuristický design doslova zamiloval. Je to čistě o vkusu každého z nás, někdo upřednostňuje extravaganci, jiný pro změnu jednoduchost. Cactus se ale svým hodně zvláštním designem hodí k těm, kteří doslova milují pozornost okolí. Výrobce stvořil takový model hlavně s ohledem na originální styl, nadšení z vozu samotného a celkově se chtěl odklonit od nudné produkce ostatních značek. V podstatě mě napadá jen jeden konkurent, jenž by se mohl svou výstředností Cactusu rovnat. Tím je japonský Nissan Juke, který hlavně svou přední částí připomíná žábu a na ulici se za ním taktéž kde kdo otočí.  

Jen pro zajímavost, pokud si snad myslíte, že je Cactus naprosto příšerně vypadající auto, zřejmě se řadíte do menšiny, která moc nemusí extravaganci. Poptávka po novém modelu od Citroënu je totiž tak velká, že výrobce musel navýšit jeho produkci o dalších 20 procent.  Důležitým a naprosto novým prvkem jsou i vzduchové kapsy na karoserii vozidla s názvem Airbump.

Tyto vzduchové kapsle jsou schované pod vnější vrstvou z termoplastického polyuretanu. Ty najdeme na předních a zadních dveřích a dále i na rozích předního a zadního nárazníku. Ideální využití ochranného prvku Airbump bych viděl například na parkovišti u supermarketu. Často se někomu z nás stane, že při otevření dveří se jejich hranou dotknete (bouchnete) o vedlejší stojící vůz. Na to právě mysleli v Citroënu a při otevření dveří jsou jejich hrany dokonale obaleny plastem, tudíž nedojde vzájemně k žádnému poškození.

Interiér a výbava

I v kabině jsem byl překvapen, jak moderní atmosféru tam dokázal výrobce navodit. Asi nejvíce luxusním prvkem je středový dotykový displej, který vypadá opravdu dobře a jeho ovládání je přesné a rychlé. Skrze něj ovládáte například klimatizaci, rádio a nebo navigaci. Za zmínku stojí i látková sedadla s neobvykle pevnými bočnicemi, ve kterých se sedí naprosto úžasně. Už dlouho sem neseděl tak v dobrých sedačkách, které jsou příjemně měkké a dovedl bych v nich absolvovat trasu o několika stovkách kilometrů. Problém je naopak kožený volant, který lze nastavit pouze podélně.

Co se týče interiéru, ten je na dnešní dobu opět jako z jiné doby. Je sice zpracován poněkud jednodušeji, ale vše je tu digitální. I palubní deska  není jako v ostatních sesterských modelech a skládá se z jednoho velkého displeje. Ten ovšem postrádá otáčkoměr, což může někomu vadit. Originálním a netradičním prvkem je odkládací přihrádka u spolujezdce, která vypadá jako malý kufřík. I díky otevírání z vrchu zde nenajdete přední airbag spolujezdce, ten svoje místo našel ve stropě vozu.

Po stránce pohodlí se v Cactusu nebudou tísnit čtyři průměrně vzrostlé osoby, místa nad hlavou je na obou řadách sedadel dostatek, a to i přes přítomnost panoramatické střechy. S mou výškou 180 cm nebyl problém najít ihned vhodnou pozici za volantem a nastavit si dle svého vkusu sedadlo řidiče. Trošku horší je to s místem pro kolena na zadní řadě, kdy jsem se dozadu usadil sám za sebe jen tak tak.. Kdo je vysazený na netradiční interiérové prvky, toho jistě zaujmou dveřní kožená madla, která svým tvarem připomínají madlo od cestovního kufru.

Motor a jízdní dojmy

Pod kapotou vozu pracoval benzínový tříválec VTi o objemu 1,2 litru, který poskytuje výkon 82 koní a točivý moment 118 Nm. S motorem byla spojena manuální pětistupňová převodovka, jejíž dráhy nebyly úplně přesné a občas mi i "vypadla" zpátečka. Stále to však není tak strašné, jako to bývalo u starších Citroenů z let devadesátých.

Při nastartování hned zkraje poznáte, že na odhlučnění Cactusu se trošku více šetřilo, motor má sice klidný a vyvážený chod, ale při vyšších otáčkách je v kabině už větší ruch, a to nepočítám dálniční úseky, na které bych s tímto motorem raději vjížděl jen minimálně. Cactus 1.2 VTi je určen hlavně do města, popřípadě na okresní silnice, ale na dálniční jízdy o větší porci kilometrů bych pro C4 Cactus volil spíš naftový motor. 

Ani řízení není jedno z nejpřesnějších, posilovač je až moc přecitlivělý a zpětná vazba od předních kol přichází k řidiči jen velmi zřídka, což je opravdu nedostatek. Co se týče spotřeby, ve městě jsem s Cactusem dosáhl průměrné hodnoty 7,8 litru na 100 km, v kombinovaném cyklu město / okreska / dálnice si pak C4 Cactus řekl o 6,9 litru na 100 km. S vozem jsem přitom jezdil středním tempem a nikdy jsem nebyl brzdou provozu.

Hodně mě bavila zvuková kulisa motoru ve vysokých otáčkách, kdy při vytočení k 5000 ot/min. motor zněl, jako by měl o 100 koní víc. Je to však pouhý klam, 82 koní sice na lehký Cactus vcelku stačí, osobně bych však preferoval výkonnější pohonnou jednotku, která by dovedla z vozu udělat mnohem zábavnější stroj. Automobil dostal do vínku příjemně měkký podvozek, který dokáže vyhladit i větší silniční nerovnosti a v zatáčkách se i přes nekomunikativní řízení dá s Cactusem hodně dobře bavit. Kdo by to snad se svými řidičskými dovednostmi přehnal, poměrně brzo zasáhne do řízení citlivý systém ESP, který se nikdy nedá úplně deaktivovat.

Resumé

I přes to, že Cactus má chyby, po stránce vzhledu, prostornosti a celkového dojmu se jedná o hodně povedené auto, které se ve světě neztratí. Pokud někdo vyžaduje od svého nového automobilu extravaganci a ojedinělost, Citroën C4 Cactus je pro něj jako stvořený. Vzduchové kapsy systému Airbump se hodí na plné parkoviště u supermarketu a zachrání vám do budoucna těžce vydělané peníze, které by jste časem mohli dávat na přelakování karoserie. Kromě slabšího motoru, chybějícího otáčkoměru a nebo nemožnosti stáhnout zadní okna, bych Cactusu nic dalšího nevyčítal. I když... jeho cena není zrovna lidová a za námi testované provedení nabízí konkurence někdy mnohem víc.

Celkové hodnocení: 84 %

Základní cena vozu: 329 900 Kč (1.2 PureTech 82 Live)

Testovaný vůz vč. příplatkové výbavy: 462 900 Kč

KLADY

- extravagantní design

- pohodlná a měkká sedadla

- spotřeba

- originálně vypadající interiér

- ovladatelnost

ZÁPORY

- nepřesná převodovka

- výklopná zadní okna