Design
Druhá generace je na trhu již čtyři roky a dle mého názoru, nejde stáří na voze ani moc poznat. C4 se stále tváří elegantně, moderně a celkový dojem z exteriéru vozu je takový, že se automobil rozhodně nemá za co stydět. Hlavní podíl na tom mají dravé přední světlomety, usměvavá záď a nebo decentní zadní spoiler u zadního okna. Rozměrná přední maska s chromovanými prvky a protaženým logem výrobce taktéž nepatří k něčemu, za co bych C4 zrovna odsuzoval, ba naopak. Zkrátka, druhá současná generace vypadá zvenku dostatečně moderně, svěže a ještě za pár let se na ní budeme moci dívat s příjemným úsměvem.
Interiér a výbava
Stáří vozu je naopak poznat v kabině, kde najdeme už poněkud starší palubní desku a také zastaralý a lehce nepřehledný středový panel. Na něm je takové množství tlačítek, že mi trvalo pár minut, než jsem se naučil, co se s čím kde ovládá. To samé bych mohl prohlásit o koženém rozměrném multifunkčním volantu, který je taktéž zasypán tlačítky. Osobně mi tlačítka na volantu nevadí, ale u modelu C4 jich na mě bylo až moc.
V čem naopak současná generace C4 vede, to je prostor v kabině na všech sedadlech. Hlavně v přední části interiéru je dostatek místa snad pro všechny typy postav. Polokožené sedačky s elektrickým výhřevem mají skvělé boční vedení, měkkost a délka sedáků je optimální a na přední sedadla se usadí pohodlně i osoby kolem výšky 188 cm. Dílenské zpracování kabiny je velmi solidní, nikde jsem za dobu testu neslyšel vrzání a snad jen nepřehledný středový panel je velkou chybou na kráse.
Po stránce místa vzadu je to podobné, avšak o něco horší. Místa pro kolena je zde sice dostatek, pasažéra s výškou přes 185 cm bych však usazoval vždy na místo spolujezdce, místa nad hlavou by měl vzadu dostatek, ovšem pro jeho kolena by to na delší trase mohlo být velké utrpení. Jelikož je C4 rodinné auto, vynechat nesmíme ani základní objem kufru, který činí 380 litrů, při sklopení zadní řady sedadel, se pak naskytne plocha o objemu 1183 litrů.
Testované provedení neslo nejvyšší označení Exclusive, takže vůz obsahoval výbavové prvky jako je navigace, dešťový a světelný senzor, funkci přisvěcování do zatáček, masážní funkci v předních sedadlech, kompletní elektrické ovládání oken a zpětných zrcátek či paket Look Exclusive, který obsahuje přední a zadní nárazník, kryty vnějších zrcátek a kliky dveří v barvě karoserie.
Motor a jízdní dojmy
Pod kapotou vozu pracovala přeplňovaná dvanáctistovka e-THP Pure Tech s výkonem 96 kW v 5500 otáčkách a s točivým momentem o hodnotě 230 Nm. S ním je spojena manuální dobře odladěná šestistupňová převodovka. Počátek výkonu lze pocítit kolem 1800 ot/min, kdy se začíná probouzet turbodmychadlo a teprve začíná zábava.
I když se jedná o tříválec, nedočkáte se zde vibrací, nepříjemného hluku a popravdě, kdybych za volant C4 posadil někoho jiného, neměl by šanci poznat, že jede s tříválcovou jednadvojkou. Motor dostal olejem vlhčený rozvodový řemen s deklarovanou životností 240.000 kilometrů a také chlazené výfukové svody, což zvyšuje efektivitu katalyzátoru.
Při dálniční rychlosti 130 km/h motor točí 2500 ot/min. a výrobce udává kombinovanou spotřebu 4,8 litru na 100 Km, mně se však podařil dosáhnout průměrné spotřeby 5,5 litru na 100 Km, což není zas tak špatné. Ve městě jsem se pohyboval lehce nad hranicí 7 litrů a při velmi ostré jízdě se spotřeba dostala k 9 litrům na 100 km.
Podvozek je u Citroenu C4 do jisté míry tuhý, nerovnosti na silnici dobře tlumila šestnáctipalcová litá kola a vozidlu nechybí typická francouzská „houpavost“ podvozku. To ale neznamená, že se s ním nedá na okresních silnicích pěkně vyřádit, ve vyšších rychlostech je sice vůz náchylný na prudké manévry, ale s trochou citu se stále v C4 najde dost stability, kterou podporuje i citlivý systém ESP.
Resumé
I když je současná C4ka na trhu již čtyři roky, stále se jedná o dobrého konkurenta v segmentu, který je s novým motorem 1.2 e-THP velmi živým a přitom úsporným strojem. V nejvyšší výbavové linii nebude majiteli chybět nic z podstatných prvků výbavy, snad jen krom xenonových výbojek. I cenově nevyjde koupě tohoto vozu na nějakou závratnou sumu, i za plně vybavený model totiž nedáte více jak půl milionu Kč.
Druhý pohled - Jan Zýka
C segment automobilového trhu několik posledních let doslova praská ve švech a výrobci na nás valí facelifty, nové generace nebo úplně nové modely (zdravíme Pulsar) jak na běžícím pásu. Koneckonců není to tak dávno, co se Volkswagen nechal slyšet na téma zkracování životních cyklů svých modelů na pět let, kdy už po třech letech plánuje generační facelifty. A my tu máme Citroën C4, který co nevidět začne kroutit pátý rok bez sebemenší modernizace. Cestu k zákazníkům by měl pomoci prošlápnout vychvalovaný tříválec PureTech, jenže bude to stačit?
Vnější design hatchbacku srdce netrhá, ale rozhodně je stále pohledný a za čtyři roky nezestárl o tolik, o kolik jsem se při prvním svezení před pár lety obával. Snad jen přiostření a zjednodušení komplikovaných předních partií by exteriéru pomohlo překonat několik dalších roků. A stejný pocit mám i uvnitř. Jednoduchý a líbivý na pohled i vesměs kvalitní zpracování jsou důkazem, že i v PSA dokážou ve světlých chvilkách vymyslet hezký, nadčasový a přitom ergonomicky vyhovující interiér. Moje výhrady směřují pouze k volantu s velkým průměrem, tuctem tlačítek a čtyřmi rolovacími válečky. Zorientovat se v nich není jednoduché a jejich obsluha v městském provozu rovná se obratnosti eskamotéra.
O novém přeplňovaném tříválci nelze říct křivého slova a platí totéž, co jsem konstatoval o stejném motoru v Peugeotu 308. Je skvěle utlumený, táhne tak jako ještě nedávno dvoulitrové čtyřválce a jedinou pihou na kráse budiž přirozená neochota pracovat pod hranicí 2000 ot./min. podpořená delšími převody. Kde jste zvyklí jezdit na čtyřku, zařadíte trojku. Kruhové objezdy na trojku? Zapomeňte, dvojka to jistí.
Jízdně zůstává „cé čtyřka“ hodna pověsti konejšivého přepravovadla, čemuž pomohla i rozumně zvolená velikost kol. Do města a na rozbité okresky ideální společník na pohodovou jízdu. Jenže papírově vysoké hodnoty agregátu pod kapotou jsou umocněny bezprostředními reakcemi na prošlápnutí pravého chodidla a v tu chvíli jsem se nemohl zbavit dojmu, že motor je takzvaně před podvozkem a veškerá zábava ze svižné jízdy se rovná krocení parníku na rozbouřeném moři. Dost možná je to kombinace houpavé povahy, velkého volantu s nepříliš citlivým řízením a dlouhými drahami řazení. Zejména při sudých stupních je řadička až příliš vzadu. Jenže pohodlný podvozek je přesně to, čím byla francouzská auta proslulá a je to také to, proč lidé při koupi nového vozu sáhnout do modelové řady C od Citroënu. A takoví zákazníci budou spokojeni i po čtyřech letech od zahájení výroby.
Celkové hodnocení: 82 %
Základní cena s testovaným motorem: 371 900 Kč (1.2 Pure Tech 130/96 kW Tendance)
Cena testované verze vč. příplatků: 463 500 Kč
KLADY
- komfortní podvozek
- stále moderní design
- nízká spotřeba
- bohatá výbava a útulný interiér
ZÁPORY
- méně místa na zadních sedadlech
- nepřehledný středový panel
Motorizace |
přeplňovaný zážehový tříválec |
objem: 1199 cm3 |
nejvyšší výkon: 96 kW při 5500 ot/min |
nejvyšší točivý moment: 230 Nm při 1750 ot/min |
palivo: benzín |
Výkon |
nejvyšší maximální rychlost: 199 km/h |
zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,8 sekundy |
spotřečba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná):5.9 l / 4.2 l / 4.8 l |
objem palivové nádrže: 60 litrů |