TEST: Nissan Note 1.2 DGI - S - Na sportovní vlně

Nissan Note byl ve svých prodejích vcelku úspěšný, často jej lze potkat na naších silnicích, ale stále se na něm dalo najít dosti chyb, které jeho konkurence naplno využívala ve svůj prospěch. Druhá generace Notu se tak dočkala ještě větší dospělosti a nedostatků si zde na pár výjimek snad ani nevšimnete. 

Design 

Nissan Note druhé generace se krom líbivějšího designu dočkal i nové podvozkové platformy. S tím je spojen 55 kilový úbytek na váze oproti předchůdci, ale přitom prostornost pro posádku zůstala nezměněna. Druhá generace Notu si vzala velké designové základy z konceptu Invitation, jenž se ukázal na minulém ročníku ženevského autosalonu. Zepředu nás nejvíce okouzlily líbivé přední světlomety, chromované linky kolem mlhovek a nová rozměrnější maska chladiče s logem výrobce. 

Nový Nissan Note se dočkal i zdvojení A – sloupku, přes něj ovšem není moc vidět do stran a sloupky jsou i přes zdvojení opravdu tlusté. Přítomná trojúhelníková okénka zde jsou spíše jen na parádu a nic moc v nich neuvidíte. Za efektní prvek bychom shledali přítomnost diodových blikačů v krytu zpětných zrcátek. To pravé ořechové pro oči se nachází ovšem až vzadu. 

Zde si své místo našly malé zadní světlomety s výborným designem a také nápis na víku kufru „Pure Drive“, jenž najdeme u každé verze Notu. Ten značí, že vůz disponuje technologií pro snížení emisí a dopadu na životní prostředí. Na fotografiích si určitě všimnete i „sportovního“ zadního křídla, které vypadá dosti efektně a v někom může evokovat dojem, že se jedná o Note Nismo. 

Interiér a výbava 

Oproti předešlé generaci se sice uvnitř druhé generace Notu odehrály změny, ovšem i tak stále zamrzí až moc velká přítomnost tvrdých plastů, jenž by si mohla automobilka už odpustit. Zamrzí také absence loketní opěrky, tu totiž dostanete jen za příplatek. Komu ale nevadí tvrdší plasty v interiéru a nepotřebuje si nutně podpírat pravou ruku, ten bude v novém Notu spokojen.  

Tím spokojen máme na mysli hlavně povedená měkká látková sedadla s celkovou dobrou boční oporou. Kdo by snad toužil po jejich výhřevu, ten bude zklamán, tohoto prvku se u Notu nedočkáte v žádné výbavě. Abychom ale nový Note jen nehanili, pochvalu si zaslouží intuitivní ovládání automatické klimatizace. Za pochvalu stojí také velmi přehledná a snadno ovladatelná  navigace systému Nissan Connect. Ta nabízí přehlednou grafiku a dotykový displej disponuje slušnou úhlopříčkou 5,8 palce.  Pro spořivé řidiče je vedle madla ruční brzdy přítomno tlačítko Eco, po jehož aktivaci se na palubní desce rozsvítí zelený pás, jehož svítivost roste a klesá s vaším jízdním tempem. 

A jak je na tom Note po stránce pohodlnosti pro posádku? Multifunkční volant lze nastavit jen výškově což je docela problém a ne každý se s tím může smířit. Koleno řidiče tu a tam narazí na tvrdší středový panel, stále to ale není žádná tragédie. Celkově je v Note prostoru opravdu dostatek, nikdo se zde nebude tísnit a hlavně cestující vzadu mají ve všech oblastech dostatek místa.  Po delší době zde máme vůz, kam bychom bez větších výhrad posadili dvě osoby o výšce 188 cm, což je pro Note velké plus a za tento fakt se mu dá něco z nedokonalostí odpustit. 

Jak je patrné, velká prostornost pro posádku si musela někde vybrat svou malou daň a tou je zavazadelník. Nissan Note druhé generace má základní objem zavazadelníku 295 litrů, což není opravdu moc. Pro zvětšení kufru vám pak zbudou jen dvě možnosti, buď to standardně sklopit zadní sedadla a nebo posunout zadní lavici vpřed. U obou řešení je ale menší „ale“, posuvná lavice je za příplatek až ve výbavě Acenta, u sklopení sedadel je zase lepší využít možnost přikoupit dvojitou podlážku, se kterou bude ložná plocha kufru naprosto rovná.

Po stránce výbavy je Note vcelku bohatý, ve výbavě vozu nechybělo hned několik kamer, které snímají okolí vozu a tento prvek si zasluhuje pochvalu. Dále stojí za zmínku senzor deště a světelný senzor, šestice airbagů, bezdotykové odemykání a zamykání a nebo asistent mrtvého úhlu.

Motor a jízda

Pod kapotou námi testovaného Nota pracoval benzínový 1.2 litrový tříválec s výkonem 72 kW a s točivý moment 147 Nm. Díky proměnnému časování ventilů se už v nízkých otáčkách Note žene kupředu a jízda s ním je až neskutečně zábavná. Do přibližně 2000 ot/min se mu moc do života nechce, ale nechte ho vytočit někam k 3500 – 4500 otáček a najednou se z Nissana stane malá městská „raketa“. 

S motorem spolupracuje manuální pětistupňová převodovka, jejíž dráhy jsou vcelku přesné a příjemně krátké. Na to, že se jedná o tříválec, si pohonná jednotka s autem poradí celkem lehce, svižný výkonový průběh leckoho překvapí, kdo se ale nechá zlákat vysokými otáčkami a mrštností, ten bude možná až moc častým návštěvníkem čerpací stanice. Při středním tempu, kdy jsme s vozem střídali okresní silnice a město, se nám podařilo dosáhnout spotřeby 6,5 litru na 100 km, což není špatné. Pokud však vyjedete na dálnici a delší dobu po jedete konstantně 130 km/h, motor se dostane na 3200 ot/min a spotřeba se v tu chvíli pohybuje kolem 7 litrů, což je už poněkud více. Šestý převodový stupeň by tak zde měl být nutností, snížila by se spotřeba a i otáčky motoru. 

Elektromechanický posilovač řízení je nastaven optimálně a i ve vyšších rychlostech se vůz lehce a přesně řídí. Pro Nissan Note 1.2 je ale spíše než dálnice opravdu vhodnější okresní silnice či město. V zatáčkách se už vůz tak nenaklání jako první generace, pro lepší držení zvolené stopy bychom si však zvolili 16“ kola, námi testovaný kus disponoval pouze patnáctkami. 

Resumé

Nissan Note nové generace je japonským konkurentem pro mnoho ostatních značek, svou prostorností, designem exteriéru a bohatou výbavou se rozhodně nemusí o své místo na trhu bát. Na druhou stranu se na něm najdou stále nedokonalosti, jako jsou příliš „plastový“ interiér a nebo malá nádrž o objemu 41 litrů, což mu ubírá cenné body. Tříválcový motor je dosti živý, ale pokud se řidič neudrží na uzdě, na jednu nádrž ujede přibližně jen 580 km, proto je varianta 1.2 DGI-S vhodná spíše pro klidnější povahy.

Celkové hodnocení: 80 %