TEST: Hyundai Veloster 1.6 T-GDI - Jediný svého druhu

Naším testem tedy tentokrát prošlo korejské sportovní kupé, jež se vyznačuje jednou velkou zvláštností, kterou jsou troje dveře a také netypický design karoserie. To vše podporoval silný benzínový motor 1.6 T-GDI, kde písmenko „T“ značí, že se jedná o verzi dopovanou turbodmychadlem.

Design

Popsat design Velosteru není vůbec jednoduché, někomu mohou jeho ostře řezané rysy karoserie být po chuti, jiný se na vůz nebude moct ani podívat a k jeho vzhledu pronese pár nepěkných poznámek. Mě osobně se design spíše zalíbil, a to hlavně provedení zadní části, kde se krom dvoudílného zadního okna, usadila uprostřed spodní části nárazníku dvojice mohutnějších koncovek výfuku, jenž budí u okolí patřičný respekt. Celkový design nezapře korejský původ, kdo zná větší modely i30, i40 či sportovní Genesis, Veloster pro něj nebude po stránce designového jazyka ničím novým.

Dá se dokonce říci, že již v ČR neprodávaný Veloster patří mezi dvě kategorie vozidel. Svými třemi dveřmi, kdy na straně řidiče najdete jen jedny dveře a na straně spolujezdce jsou pro změnu dveře i pro cestujícího na zadních sedadlech, se jedná doslova o unikát. Žádný jiný automobil v současné době tuto kombinaci nenabízí, a proto je na místě i nadpis testu. Na vozidle byl přítomen i příplatkový šedý lak Young Gun, který mu náramně slušel a popravdě si nedovedeme v redakci představit, že by se k modelu hodil více nějaký jiný odstín.

Lidé na ulici se za Velosterem otáčejí, kde koho zláká i červený nápis Turbo a koho nedostane lak či nápis, toho zcela jistě dostane již uvedená dvojice koncovek výfukového systému. Ten při silnějším přišlápnutí plynového pedálu vydává dobrý sportovní zvuk a díky tomu se Hyundai u modelu Veloster nemá zač stydět. 

Interiér a výbava

Při pohledu a usednutí do interiéru na vás dýchne ta samá atmosféra, jako v každém jiném modelu Hyundai, který je ve výrobě v posledních dvou letech.  Své mezery má jako vždy zpracování některých ovladačů na středovém panelu, o designu volantu platí to samé, snad jen rozložení ovládacích prvků stojí za menší pochvalu. I přes „zmutovanou“ koncepci vozu, se v něm sedí vcelku pohodlně, platí to hlavně o sedadlech řidiče a spolujezdce. Místa je zde dostatek ve všech směrech, koleno řidiče podpírá kůží potažený „polštářek“, takže zde nehrozí typický problém odtlačeného kolena o bok středového panelu. 

Za chybu se dá považovat absence podsvětlení některých tlačítek, jako je odemykáni/zamykání dveří. Nástup na zadní řadu sedadel je skrze dveře na pravé straně tak akorát a je zde potřeba při nastupování hodně sklonit hlavu. Místa je vzadu už o poznání méně a osobám nad 175 cm bych zde rozhodně nedoporučoval cestovat. Prostoru nad hlavou je tu opravdu málo a svažující se linie střechy a celkový sportovní design Velosteru to ostatně dává dost dobře najevo.

Za zmínku stoji i zavazadelník, jenž nabízí objem 320 litrů, ovšem vstupní otvor je tak úzký a vysoký, že ideální je zde vkládat tak maximálně tašky s nákupem. Koneckonců, jedná se (jednalo se) o vůz pro mladé řidiče a ne pro rodiny, co převážejí nadměrná zavazadla. Ve výbavě nechybělo nic z podstatných prvků, výrobce zde instaloval kožená vyhřívaná sedadla, xenonové světlomety, vypínatelný stabilizační systém ESP či dešťový a světelný senzor.

Motor a jízda

Do testu jsme si zvolili nejsilnější variantu, jaká ještě koncem roku 2013 byla u modelu Veloster nabízena. Tou je verze s motorem o objemu 1.6 litru, který navíc podporuje turbodmychadlo. Veloster Turbo tak disponuje výkonem 186 koní v 5500 ot/min. a točivým momentem o hodnotě 265 Nm. 

Poháněna je přední náprava a s motorem spolupracovala šestistupňová manuální převodovka, která nás příjemně překvapila svou přesností a kovovým klapáním při každém přeřazení. Výkon Velosteru Turbo opravdu nechybí a turbodmychadlo zabírá už někde kolem 2000 ot/min., kdy teprve začíná ta pravá zábava za volantem. Řízení je příjemně tuhé, ale bez jakékoliv odezvy, což platilo i pro dříve testovaný sedan i40. Za nedostatek se dá považovat neklidné chování na rozbité okresní silnici, kdy o každém výmolu dá auto pečlivě vědět a běda, když jedete do zatáčky a v té vyberete nějakou tu větší nerovnost, to vás pak čeká odměna v podobě větších korekcí volantem a na navlhlém povrchu i blikání kontrolky ESP. 

Zkraje testu u nás panovaly obrovské obavy ohledně spotřeby. Při pohledu na výkon a potenciál Velosteru Turbo jsme rovnou zavrhli myšlenku, že se dostaneme pod hranici 8 litrů na 100 km. Naše myšlenka nakonec byla pravdivá, Veloster ve verzi Turbo prostě nutí řidiče šlapat na plyn a ekologicky smýšlející řidiči by neměli za volantem Velosteru co dělat. Průměrná spotřeba se za dobu testu ustálila na hodnotě 8,6 litru na 100 kilometrů, při zběsilejším tempu se však bez problému dostanete k 10 litrům. Původně je Veloster určen pro mladé a již trochu zkušené řidiče, kteří si chtějí užít pocit rychlost a síly, to vše vůz nabídne, ale pro opravdové závodníky je i verze Turbo se 186 koňmi bohužel mírně nedostačující. 

Podvozkově je Veloster odladěn na sportovní notě, v zatáčkách drží pevně stopu (jedete li po hladkém a moderním povrchu), tlumiče drobné nerovnosti přejdou s grácií, větší výmoly vás ale docela naklepou a to nemusí být pro každého únosné. Při couvání se hodí i zpětná kamera, protože dvojité zadní okno sice vypadá cool, ale vidět skrze něj dozadu při parkování jde velmi těžko.

Resumé

I přes fakt, že oficiálně Veloster už v ČR společnost Hyundai nenabízí, stále je možnost si jej objednat u slovenských kolegů. Verze Turbo nás příjemně překvapila svou silou, dravým designem a s výkonem téměř 190 koní se na silnici rozhodně neztratíte. Tradiční slabinou je zpracování interiéru, design volantu a také to, že mnoho lidí stále kouká na vůz s písmenem „H“ ve znaku jako na podřadný kus. To je však chyba, Hyundai ušel velký krok kupředu a Veloster byl stáhnut z ČR z jednoho jediného důvodu. Tím je fakt, že mladší generace raději sáhne po německém segmentu, než aby riskovali a koupili si „korejce“. Alespoň, že američtí teenageři si Veloster oblíbili, jeho popularita v USA stoupá a proto je tam zřejmě nabízen i ve více specifikacích, než tady v Evropě. 

Celkové hodnocení: 84 %

KLADY:

- originální design karoserie

- jízdní dovednosti na hladkém povrchu

- pohodlný interiér

- výbava

ZÁPORY:

- špatný výhled vzad

- spotřeba

- design volantu