TEST: Citroën DS3 1.6 VTi – I’m So Chic

Věta, kterou mladý muž okřikl sám sebe, nevěda že mám pootevřené okénko, celkem trefně odpovídá na otázku, proč jsme se nedočkali třídveřové verze „cé trojky“. Je ale opravdu nový DS3 ve středním stupni výbavy So Chic o tolik lepší?

TIP: Test Citroën  DS3 1.6 THP - Rychlé šípy

EXTERIÉR

Citroën vzal před dvěma lety rozum do hrsti a místo nudných oblých tvarů vytvořil druhou generaci modelu C5, jež odstartovala agresivní ofenzívu automobilky s cílem zachování tradičních francouzských hodnot na straně jedné a přiblížení se německé preciznosti a smyslu pro detail na straně druhé. Auto sklidilo vesměs velmi dobrá hodnocení a špičky z Citroënu se rozhodli zajít ještě dál a vzkřísit legendární značku Different Spirit – DS.

První „déeso“ nemá s tím původním vyráběným v letech 1955-75 pranic společného, jde jen a pouze o myšlenku a jeho ducha, spirita. DS3 nepřímo navazuje na Citroën C2, nabízí ale nesrovnatelně vyšší prestiž a styl. Tradiční dvojitý šíp nad maskou byl nahrazen zcela novým logem DS a emblém značky se přestěhoval přímo do masky samotné. Žábry vedle mlhovek, jež u C3 plní jen designovou funkci, slouží u DS jako efektní diody pro denní svícení.

Z boku upoutá pozornost negativní žraločí ploutev tvořící B sloupek i 17 palcová kola s jedinečným designem a pneumatikami s profilovým číslem 45. A jeden pro puntičkáře: střed kola ladí s barvou střechy. Vůbec jedinečnost DS spočívá hlavně v široké paletě barevných kombinací karoserie a střechy, kterou lze navíc opatřit speciálními texturami a nálepkami (příplatek 10.400 Kč). 11 laků karoserie a 4 odstíny střechy umožňují vytvořit celkem 38 kombinací. Pokud nejste rádi středem pozornosti, tomuhle autu se vyhněte hodně velkým obloukem. Kamkoliv s ním totiž přijedete, budíte rozruch.

INTERIÉR

A DS3 boduje i uvnitř. Přestože jde v podstatě o interiér převzatý z C3, šlechtí jej vesměs velmi příjemné materiály i skvělé zpracování. Navíc tu najdeme pouze hliníkové sportovní pedály, hezčí hlavici řadicí páky a logo DS uprostřed velmi povedeného volantu s optimálním průměrem, tloušťkou věnce i skvělým tvarováním. Chválíme přehledně pojatý přístrojový štít, ovladače klimatizace i ručičku teploty chladicí kapaliny, která u C3 chybí. Dominantním prvkem ale zůstává plastový díl palubní desky táhnoucí se takřka přes celou šířku vozu, který může být na přání zákazníka proveden až v 8 barvách (2.600 Kč.). Naše standardní leskle černá varianta připomínala ze všeho nejvíc povrch luxusního klavíru. Mimoto ale nevděky slouží jako past na otisky prstů či všudypřítomný prach. Skvělý dojem kazí univerzální šuplíkové rádio s titěrnými čudlíky.

Přední sedačky jsou podobné jako v „cé trojce“, mají jen výraznější bočnice a jiné struktury čalounění. S ohledem na určení auta by ale nevadila možnost spustit je níže podlaze a posaz mohl být celkově méně vzpřímený. Vzadu je situace pochopitelně méně veselá, avšak nikoliv opovrženíhodná. Nenastupuje se sice nejlépe, jakmile se ale usadíte, prostoru je relativně dost. Jen si kvůli „žraločí ploutvi“ budete připadat hodně stísněně. Klaustrofobikům pak neulehčí život ani černé plasty v okolí stropu i strop samotný. Co bychom ale neobětovali stylu, že? Přitom všem vzadu zůstal i dostatek prostoru pro zavazadla. V plném obsazení se do kufru vejde řádných 285 litrů, které po sklopení zadních opěradel narostou až na 980 litrů, což jsou mezi malými stylovkami nadprůměrné hodnoty.

MOTOR A SPOTŘEBA

Pod kapotou námi testovaného „déesa“ bušil osvědčený čtyřválec VTi, který je znám svým rozvětveným rodokmenem, kdy při jeho vývoji spojili své síly konstruktéři PSA a německého BMW. Kromě naší atmosférické šestnáctistovky o výkonu 88 kW (120 k) je z benzínových jednotek v nabídce ještě její přeplňovaná varianta s 115 kW (155k) a menší čtrnáctistovka s 70 kW (95k). Vzhledem k atmosférickému původu síla motoru krásně graduje spolu s rostoucími otáčkami, takže pokud máte rádi otáčkoměr blízko červeného pole, jste tu na správné adrese. Netrpí ale ani hluboko pod dvoutisícovou hranicí, i tehdy se na něj lze spolehnout. Na rozdíl od předchozích zkušeností z jiných modelů potěšil agregát lépe naladěným soundem ve vyšších otáčkách, ze kterého už teď po delším dálničním maratonu nehrozí bolehlav. Přesto by delší pětka rozhodně nebyla na škodu, při 130 km/h točí motor takřka 4000 ot./min.

V rozumných mezích se drží i spotřeba paliva. Standardně není problémem jezdit do 7,5 litru, s plynulou jízdou i za méně než 6 l /100 km. Na asi padesátikilometrovém okruhu jsme se při „eco runu“ dostali až na 4,7, což je úctyhodné číslo a jsme zvědavi, jak si se stejnou trasou poradí přeplňovaná THP verze se 155 koňmi, jejíž test máme taktéž slíbený. Po týdnu jsme DS3 1.6 VTi vraceli s hodnotou 6,9 litru na 100 km.

JÍZDNÍ VLASTNOSTI

Rovněž schéma podvozku je poděděné z C3, která je logicky o řád komfortnější. DS3 má přední McPherson i zadní vlečnou nápravu hodně přitvrzenou. Na dobrém povrchu dodává snížené šasi velkou míru jistoty, která se ale pomalu vytrácí s přibývajícími výmoly v asfaltu. Nejinak je tomu ale i u ostatních aut s tvrdým podvozkem, velkými koly, krátkým rozvorem a zkrutnou příčkou. V praxi se citroën chová skoro jako motokára – ochotně zatáčí, téměř se nenaklání, jen na nekvalitní silnici občas škobrtne a odskočí si. Radost kazí až příliš syntetické řízení s minimem zpětné vazby. Posilovač je tužší než u C3, ale ani tak si o tom, co se děje pod předními koly, s volantem mnoho nepopovídáte. Řízení ale nepostrádá přesnost ani strmost a ESP lze bohužel vypnout pouze do tradičních 50 km/h, což je trochu škoda.

A řazení? Pětistupňové manuály od PSA mají jednu zvláštnost. Stačí vám jediný pohled na řadicí páku s chybějící šestkou a hned si reálně představujete obrovské vyčochtané dráhy, které bude páka pod vaší pravicí opisovat a kolik nepublikovatelných slov na její adresu utrousíte. Pokud teď čekáte něco ve smyslu, DS3 je výjimkou, zklamu vás. Převodové ústrojí je totožné s ostatními modely, takže na nějakou exaktní přesnost zapomeňte. Při pohodovém polykání kilometrů budete kvitovat skvělé odhlučnění interiéru, a to jak od motoru, tak i od odvalujících se kol a zvuků okolí.

VERDIKT

Citroënu se podařilo splnit, co si předsevzal a DS3 náleží čestné místo ve výkladní skříni odvážných francouzských designérů. Poutavému a vytříbenému zevnějšku sekunduje patřičně okázalý interiér, který si i přesto zachovává vysokou míru funkčnosti, jednoduchosti i ergonomie při každodenním soužití. Na dlouhé cestování si ale pořiďte jiné auto. Jednak pozice za volantem není úplně ideální a pak je tu ten otravný hluk vytočeného motoru, kterému se chtě nechtě na dálnici nevyhnete. S atmosférickým benzínovým čtyřválcem 1.6 VTi rozhodně vedle nešlápnete. Dokáže vás překvapit svou střídmostí při klidné jízdě i ochotou k vytáčení a dolováním výkonu u červeného pole.

Takový zájem okolí jako o DS3 jsme už dlouho u žádného auta nezažili. Pánům a dámám z Citroënu se sázka na imidžovku vyplatila a pokud si zachová svůj punc jedinečnosti a nebudeme jich denně potkávat mraky, má šanci na stejné komentáře kolemjdoucích, jakých jsme se dočkali my, ještě pěknou řádku let. A vo tom to je.