TEST: Subaru Outback 3.6R – objem downsizingem nenahradíš

Ač se to možná nezdá, Outback čtvrté generace v těchto týdnech sfoukává první svíčku svého narozeninového dortu. Za tu dobu jsme si stačili zvyknout na nemastný neslaný design karoserie, obří prostor uvnitř i rámy na dveřích kolem oken. Ještě jsme ale nezkoušeli jeho úplně nejvíc nejlepší verzi se šestiválcem pod kapotou.

EXTERIÉR

Není žádným tajemstvím, že nový Outback spolykal pořádnou dávku růst podporujících pilulek. Na délku povyrostl o 4,5, na šířku o 5 a na výšku dokonce o 7 cm. Celková délka se tak přehoupla přes magickou hranici čtyři a tři čtvrtě metru a spolu s ostatními rozměry udělala z útlého elegána namachrovaného kulturistu. Spousta lidí se shoduje i na faktu, že staré auto bylo zkrátka hezčí a nové vypadá až příliš americky.

Ale není se co divit. Za velkou louži putuje velká část exportu Subaru a tvoří nezanedbatelný podíl na jeho celkovém zisku. Velké rovné plochy, ostré linky, výrazné oplastování, vytažené lemy blatníků i stříbrné lišty, to všechno mají v Americe rádi. My, Evropané, se s tím musíme naučit žít a soudě dle prodejních čísel, o nepřekonatelnou překážku rozhodně nejde. Za prvních 9 měsíců letošního roku se u nás dvojice Legacy/Outback prodaly bezmála čtyři stovky kusů a ve střední třídě jim patří šesté místo.

INTERIÉR

Že jedeme v „the best of“ Outbacku, si uvědomíme už po otevření dveří, kdy se před námi rozprostře moderní interiér s hliníkovým středovým panelem a hi-tech designem. Výsledný dojem umocňuje právě výbava vrcholné verze Comfort, která je zároveň i jedinou možnou volbou k benzínovému šestiválci. Takže je tu skoro všechno, na co si vzpomenete a co Subaru nabízí. Vikýř, sesle vepř, šest baťohů, žádná švihadla, zkrátka plná palba.

Bytelné palubní desce sice vévodí tvrdé materiály, zato je ale pojata nadmíru čistě a přehledně. Dominantu tvoří navigační systém s dotykovým 8‘‘ displejem a ne zrovna logickým ovládáním a relativně hrubým rozlišením. Rovněž audio systém s měničem CD působí jako archaismus, dnes frčí spíš USB vstupy. Také dřevěné obložení nevypadá ve spojení s modernějším hliníkem moc dobře.

Co ale dokáže každý ocenit, je dobré nastupování, příjemná pozice za volantem, bohatě dimenzovaná sedadla a především obří vnitřní prostor, kde ani omylem nehrozí, že by se někdo z cestujících musel uskrovnit. Přední sedačky jsou elektricky stavitelné, opěradla těch zadních je možné polohovat. Rovněž místem na nohy může Outbacku konkurovat snad jedině Superb z českých luhů a hájů. Velkorysý zavazadlový prostor pojme v základním uspořádání 526 litrů, což je o 67 víc než u předchůdce. Sklopením zadní řady, které lze provést jedním prstem přímo páčkou v kufru, se před námi rozprostře až 1726 litrů užitného objemu.

MOTOR A SPOTŘEBA

Ledacos jsme naznačili už v úvodu. Třílitrový šestiválcový boxer o objemu 3000 ccm nebyl v nové generaci nahrazen přeplňovaným čtyřválcovým dvouapůllitrem, jak by velel trend doby, ale rovněž motorem se šesti válci o objemu zvýšeném na 3.6 litru. Výsledkem je výkon 191 kW (260 k) při 5600 ot./min. a točivý moment 350 Nm ve 4400 ot./min. Starší agregát se musel spokojit „jen“ se 180 kW (245 k) respektive s 297 Nm, nejvyšší výkon byl navíc dostupný o 1000 otáček výš.

Motor ze sebe to nejlepší, jako každý atmosféricky plněný, vydává nad čtyřtisícovou hranicí, díky dostatku točivého momentu však jede solidně už od nízkých otáček. Věřte ale, že díky prudce návykovému zvuku šestiválcového boxeru (viz. Porsche) jej budete hnát do otáček velmi často. Outback s ním zrychlí na stovku přesně za sedm a půl sekundy a naprosto lineární zátah pokračuje daleko za limity povolené českými zákony. Při klidné jízdě je ale nesmírně kultivovaný a sametově jemný.

Pokud se vám zdá kombinace pětistupňového automatu a benzínového šestiválce o objemu 3630 ccm jako vražedná kombinace pro ručičku palivoměru, vyvedu vás z omylu. S ovladačem SI-DRIVE v pozici Intelligent se budete běžně pohybovat mezi 11 a 12 litry, kam jsme s naším týdenním průměrem (11,6 l/100 km) vešli i my. Při klidné jízdě nejsou problémem ani jednociferné hodnoty. 7,5 udávaných výrobcem je sice nadnesená hodnota, za 8,5-9 litrů jet, i když se značně defenzivním stylem, lze. Akorát se pak nesmíte divit, až vás budou předjíždět i tříválcové Fabie.

JÍZDNÍ VLASTNOSTI

Systém SI-DRIVE jsme důkladně popisovali v testu Legacy GT, takže jen krátce. Nabízí se tři režimy v pořadí Intelligent, Sport a Sport Sharp, které mají vliv na reakce motoru, převodovky a potažmo spotřebu. Zatímco v „gétéčku“ jsme s použitím nejostřejšího z nich neváhali ani vteřinu, pro Outbacka nám přišel až moc zbrklý a rychlejší jízdu jsme si lépe vychutnali v kompromisním módu Sport.

Problémovou se tentokrát neukázala ani tak vyšší stavba karoserie jako spíš obutí. Zatáčku, kterou lze s GT projet osmdesátkou, jedete s Outbackem za doprovodu kvílejících pneumatik šedesátkou. Zatímco Legacy vybavil výrobce Bridgestony, Outback spoléhá na pláště Yokohama ve specifikaci M+S, což ve spojení se zážehovým šestiválcem o výkonu 260 koní nedává smysl. Je to podobná bláznovina, jako kdybyste si k Citroënu s hydractivem pořídili dvacetipalcové runflaty. Auto sice pojede, ale přijdete o všechnu radost, kvůli které jste si právě tohle auto v téhle verzi koupili.

Jinak se totiž na silnici chová Outback velmi poslušně. Výtečně tlumí nerovnosti, i když měkké odpružení se projevuje znatelnými náklony, a tradičně přesné je řízení vybavené elektrickým posilovačem. K charakteru auta by jistě daleko lépe sedl ten hydraulický z Legacy GT, ze kterého jsem rovnou do Outbacka přesedl i já a několik desítek kilometrů se nemohl ubránit pocitu, že řídím právě přeposilovaného Francouze.

Outback se nedá zahanbit ani mimo zpevněné cesty. Klíčem k úspěchu je pochopitelně symetrické pohonné ústrojí se stálým pohonem všech kol, na něž je točivý moment přerozdělován v poměru 45:55 ve prospěch zadní nápravy. Tedy stejný systém, jaký používá výše několikrát zmíněné Legacy GT. A kde si tedy představit šestiválcového Outbacka nejlépe? Kupodivu na dálnici. Tam je jeho 191 kW k neutahání a motor se sametovým soundem atmosféru spíš dokresluje, než aby ji rušil. Rušivým momentem je v tomto případě pouze hluk od odvalujících se kol a se vzrůstající cestovní rychlostí i hluk aerodynamický.

VERDIKT

Takže pro koho je vlastně Outback 3.6R určen? Pro všechny, kteří ocení nenápadný a nestárnoucí vzhled a solidní výbavu, kteří mají rádi řízení a zároveň se neobejdou bez prostorného rodinného kombi a v neposlední řadě pro všechny, kteří čas od času potřebují vyjet mimo zpevněné silnice. Odměnou jim bude velice kultivované a přitom docela zábavné auto, kterému chybí k dokonalosti lepší silniční pneumatiky (což lze snadno napravit) a mechanický odpor hydraulického posilovače (což už taková sranda nebude). Samostatnou kapitolou je svým způsobem unikátní zvuk šestiválcového boxeru, jenž budete chtít poslouchat pořád dokola a v uších vám bude znít ještě dlouho po poslední jízdě.