TEST: Citroën C3 1.6 HDi Exclusive – pojízdná observatoř

Ne každý je totiž ochoten přistoupit na hru mladoboleslavských a nechce Fabii, kterých denně potkává mraky. Chce něco, co bude lépe reprezentovat jeho osobnost a přístup k životu. A protože malými auty jezdí povětšinou ženy, ubírá se i design segmentu směrem k něžnému pohlaví. Stačí se podívat třeba na novou Fiestu nebo „dvojku“ od Mazdy, které prošly naší redakcí shodou okolností s totožným a jen jinak označeným motorem. Nejnovějším přírůstkem do tohoto společenství je i druhá generace Citroënu C3.

EXTERIÉR

Ta vypadá možná méně hravě než výše zmíněné konkurenční duo, ale zato luxusněji a vyzráleji. Boční vajíčkoidní silueta jasně odkazuje na minulou „cé trojku“ a pravověrní vyznavači značky možná zamáčknou slzu i při vzpomínce na legendární kachnu 2CV. Zcela přepracovaná je ovšem příď, které dominuje velký nasávací otvor dříve vídaný spíš u Peugeotů. V případě vrcholné verze Exclusive je navíc orámován chromovanou lištou, jež najdeme i pod bočními okénky, vzadu na víku kufru a na klikách dveří. Zcela jiné jsou vlastně i celé zadní partie. Svislé trojúhelníkové svítilny nahradily modernější oblé tvary, které částečně zasahují i do stran karoserie.

Autu to náramně sluší a po větší C5 tu máme dalšího Citroëna, který na silnicích působí jako zjevení a dokáže rozsvítit jinak šedou ulici plnou tuctovek od jiných značek. Protože auto dělá především jeho barva, záleží hodně i na vybraném odstínu karoserie. V modré Belle-ile společně s naší zelenou Cidulé to podle nás sekne nové C3 nejvíc. Na reklamních materiálech často vídáme i světlou modř, kterou výrobce vznešeně nazývá Botticelli. Neviděli jsme ale přesně takovou barvu před desítkami let na trabantech?

A ještě jedna zajímavost. Citroën C3 druhé generace je prvním modelem automobilky nesoucí na své hrudi nové logo s oblejšími šípy.

INTERIÉR

Zatímco exteriér jasně odkazuje na první C3, interiér jakoby snad přeskočil dva vývojové stupně. Z původně nevábně vypadajících a doteku nelahodících plastů tu máme jedno z nejkrásnějších prostředí pro posádku ve třídě. Hliníkové dekory a měkčený vrchol palubní desky doplňuje lesklý plast v okolí středového panelu a řadicí páky. Za luxus se v tomto případě platí náchylností na prach a otisky prstů. Samostatnou kapitolou je lakovaný plast táhnoucí se přes celou šíři palubky navozující pocity stylovosti a výjimečnosti. To ostatně známe třeba z nové pětistovky od Fiatu.

Ruku v ruce s vybranými materiály šla nahoru i kvalita jejich zpracování. Veškeré části interiéru jsou pevné jako skála a nikde nic nevrže. Výjimkou bylo cvakání pocházející z útrob levého výdechu ventilace, které se nepravidelně ozývalo v určitých otáčkách. Dost možná šlo ale jen o vadu testovaného kusu, které nikdy nemají na květinách ustláno. Citroën také konečně upustil od experimentů s digitálními přístroji a analogové nejenže vypadají velmi pohledně, ale jsou i dobře čitelné. Ergonomii vůbec nepostihly žádné prohřešky, které nás rozčilovaly u větší C5. Ovládání klimatizace rozměrnými tlačítky je logické, zamrzí snad jen příliš utopená páka ruční brzdy, pro kterou musíte pod loketní opěrkou zalomit ruku.

Místa v podélném směru je v obou řadách dostatek, což je zásluha vzpřímenějšího posazu a vykrojené palubní desky před spolujezdcem. Horší je to s prostorem nad hlavou, za který „poděkujme“ slavnému čelnímu sklu Zenith, respektive jeho zatahovací roletě. Pokud ale vzadu plánujete vozit jen vítr nebo děti, se Zenithem chybu neuděláte. Výhled je vskutku impozantní a při průjezdu městskými uličkami se nejednou přistihnete, že koukáte lidem na balkóny a u semaforů stavíte mnohem blíž než dosud.

Kufr pojme v základu rovných 300 litrů, tedy nachlup stejně jako Škoda Fabia. Na kolik vzroste objem po sklopení zadních opěradel (bez sedáků), výrobce bohužel neuvádí. Daní za design i zachování přijatelné tuhosti karoserie je pak vysoká nakládací hrana.

MOTOR A SPOTŘEBA

Pro důkladné seznámení se s novým C3 padla naše volba na vznětovou motorizaci 1.6 HDi o výkonu 66 kW (90 k). Proč právě nafta? Inu byli jsme zvědavi, jak moc se konstruktérům podařilo zkulturnit dieselový čtyřválec pod kapotou moderního malého auta. Koneckonců sám Citroën se při uvedení modelu chlubil tím, že v motorovém prostoru bylo instalováno 155 dm3 tlumícího materiálu, zatímco v minulé generaci jen 48. Ale zázraky se bohužel nekonají. „Hádéíčko“ je slyšet v celém spektru otáček, pod plynem i bez zátěže, i když pokrok od minule je značný a v rámci třídy ničím nevybočuje. Díky nejvyššímu točivému momentu 215 Nm už při 1750 otáčkách začíná motor solidně táhnout už od 1500 otáček a srdnatě se nechá vytočit i o 3000 výš. Ručička za čtyřtisícovou hranicí ovšem nemá valného významu, roste hluk a akcelerace není, kvůli turbodmychadlu s pevnou geometrií, o nic lepší.

S občasnými výlety pravého chodidla k podlaze lze běžně jezdit do 6 litrů a někam k 4,5 l/100 km se celkem hravě dostane při klidnější jízdě každý. S „cé trojkou“ jsme ve dvou absolvovali trasu západní okraj Prahy – Poděbrady s naprosto pohádkovým průměrem 3,4 litru na 100 km! Pravda, šlo o plynulý průjezd po Jižní spojce v časných ranních hodinách, to ale výsledek nijak neshazuje a na 3,5 litru se při snaze o ekonomickou jízdu dostanete i na běžné okresce. My jsme za týden testování naměřili průměr 4,9. Při dálniční stotřicítce točí motor na pětku 2800 otáček a spotřebuje asi 5,5 l/100 km.

JÍZDNÍ VLASTNOSTI

Vzpomeňme ještě jednou Mazdu 2 a Fiestu od Fordu. Oba dva jsou totiž typickým příkladem, že konstruktéři se snaží, bez ohledu na segment, udělat každé auto sportovní a pokud možno sportovnější než sportovní supersport konkurence. Co si ale počne zákazník, kterému je tohle všechno ukradené a chce prostě jen dostatečně komfortní příměstské přibližovadlo? Nový Citroën C3 budiž naštěstí důkazem, že Francouzi vědí, co činí jejich vozy přitažlivé a jaká cílová skupina na ně léta upírá své zraky.

Auto může na někoho působit nepřirozeně vyměkle, stačí ale přistoupit na jeho hru, povolit pedál plynu a rázem vám dojde, proč zákazníci volí právě tenhle vůz. Měkčí naladění se spolu s vyšší stavbou karoserie podepisují na vyšších náklonech a méně jistém chování při svižnější jízdě, to ale bude trápit málokoho. A pokud chcete skutečnou nirvánu plavné jízdy, oželte 16 palcová kola, které hlavně krátké nerovnosti nedokážou vyžehlit tak dobře jako ráfky o palec menší.

Řízení je už tradičně elektricky umělé a přeposilované, přesto ale nepostrádá nadprůměrnou přesnost. To se opět tradičně nedá říct o pětistupňové manuální převodovce s dlouhými drahami a trucovitým chodem. Ve městě potěší velmi dobrý rejd, dostatečně rozměrná zrcátka a v našem případě i couvací senzory na zádi. Mimo město zase oceníte dlouze poskládané převody, i když bychom tu raději viděli krátký šestikvalt.

VERDIKT

Nový Citroën C3 se skutečně povedl. Je ve všech směrech minimálně o třídu lepší než jeho předchůdce a podle našeho mínění dokáže v následujících měsících celkem slušně zamíchat kartami B segmentu. O nákupu zde totiž nejčastěji rozhodují ženy a pro ně má nová „cé trojka“ nepopiratelný X faktor kombinující šarm a stylovou eleganci uvnitř i vně, se kterou koresponduje i rozvážné chování auta na silnici. Motor 1.6 HDi uděluje vozu slušnou dynamiku a na druhé straně dokáže jezdit až za neuvěřitelně malé příděly nafty. Snovou spotřebu i pod 4 litry si ale Citroën nechá zaplatit částkami od 400 tisíc výš. Pokud nechcete ropáka, doporučuji sáhnout po výborné čtrnáctistovce VTi, kterou jsme vyzkoušeli koncem zimy v sesterském Peugeotu 207. Ta nabídne příznivou cenu, solidní dynamiku a koneckonců i spotřebu. Vyhněte se jen nejslabší verzi 1.1i, která očividně vznikla s cílem srazit cenu „již od“. Hbitost vozu na silnicích bude hodně slabá a nakonec to zřejmě prokaučujete i ve spotřebě.