TEST: Volvo XC60 2.4D DRIVe – odtučňovací kúra

Volvo XC60 jsme tu měli už vloni. Tehdy šlo o vrcholný zážehový šestiválec T6 o výkonu 210 kW, se kterým jsme se spotřebou shora jen málokdy atakovali hranici 12 litrů. Nyní jsme zjišťovali, jak si tohle volvo povede s motorem z opačného spektra nabídky a zda dokáže opravdu jezdit za 5 litrů nafty.

EXTERIÉR

Z hlediska vnějšího designu jde o první Volvo, které se odklonilo od tradičních hranatých tvarů a vstříc světlejším zítřkům zamířilo se zcela novou filosofií dynamiky a agresivity. S odstupem času lze konstatovat, že tahle změna zasáhla jako amorový šíp hlavně něžnější polovinu lidstva, které imponují sympatické rozměry, vyšší posaz, dobrý výhled a ochranářský pocit bezpečnosti, který je s Volvem nesmazatelně spjat už desítky let.

Mohutná příď s lichoběžníkovými denními světly z LED, uhlazené tvary a především zadní skupinové svítilny s efektní diodovou vlnovkou budí na silnici pozornost, což se až dosud o téhle značce nedalo říct ani omylem. A to navíc i po více než roce poté, co se XC60 objevilo na silnicích poprvé. V našem případě jsme se ale museli obejít bez efektního styling kitu jinak čítajícího stříbrně lakované nástavce prahů, zadní rádoby difuzor a plast na předním nárazníku kolem registrační značky.

INTERIÉR

Přístup na přední křesla je bezproblémový, vzadu už to taková sláva není. Krátké zadní dveře můžou ztížit manipulaci s dětskou sedačkou, a když vám děti povyrostou, budou se zas muset nepohodlně šplhat hodně vysoko. Práci vám na druhou stranu ušetří takzvané dětské „podprdelníky“ integrované do zadních sedáků. Sedačky samotné jsou v obou řadách nadmíru pohodlné, jejich potah v našem případě tvořila nepříliš praktická světlá kombinace látky s kůží vyžadující častější péči. Zejména na povrchu béžové látky bylo po 25 tisících kilometrech vidět, že má nejlepší dny za sebou.

Stejné barevné tóny najdeme i na výplních dveří a spodní části palubní desky. Její vrchní část je tmavší a honosí se měkčenou povrchovou úpravou. V téhle třídě veledůležitá je i kvalita použitých materiálu a Volvo se rozhodně nemá zač stydět. Nikde nic nevrže, vše působí bytelným dojmem, veškeré ovladače mají jednoznačný chod. V modelovém roce 2010 se ve voze objevil i modernizovaný volant s velkým logem a výraznými hliníkovými doplňky. Mrazivý skandinávský design podtrhuje i dekor středového panelu z broušeného hliníku.

Tradičně bohatá je výbava. Najdeme tu systém pro sjíždění svahů Hill Descent Control, stabilizační systém DSTC, systém ochrany krční páteře WHIPS a samozřejmě spoustu airbagů. Příkladná je i čeština palubního počítače. Za příplatek 65 + 29 tisíc si můžete dopřát i navigaci RTI s couvací kamerou. Jen displej by (a nejen vzhledem k ceně) mohl být o pár palců větší.

Otevírání a zavírání víka kufru, které probíhá elektricky, by zas mohlo být svižnější. Jeho základní objem činí 490 a po sklopení druhé řady sedadel dělených v poměru 20:40:20 až 1450 litrů. Přístup trochu znesnadňuje dlouhá nakládací hrana, takže osoby menších postav se při lovení předmětů v jeho útrobách zamažou o nárazník.

MOTOR A SPOTŘEBA

Přestože máme tu čest s ekologickou verzí, které u ostatních automobilek obvykle značí líné a podmotorované modely plné kompromisů, je Volvo XC60 DRIVe překvapivě použitelným automobilem. Pod jeho kapotou se totiž ukrývá naftový pětiválec o objemu rovných 2400 ccm, který poskytuje výkon 129 kW (175 k) v rozpětí 3000 – 4000 otáček. Točivý moment 420 Nm od 1500 ot./min. je dokonce nachlup stejný jako u vrcholné vznětové motorizace D5. A to rozhodně nebývá časté. 

Na druhou stranu zní takové počínání logicky. Velký motor nemá s 1718 kg těžkým volvem tolik práce a může tak častěji pracovat v nižších otáčkách. V kombinaci s přímo řazenou šestistupňovou převodovkou to znamená i nízký apetit. Běžná jízda znamená odběr kolem 7,5 l/100 km a když zezelenáte a vezmete na vědomí, že řídíte ekologickou verzi, dostanete se i k 6 litrům a na ukazateli dojezdu se objeví velmi zajímavé hodnoty. Číslici 5, kterou uvádí výrobce, jsme ale na palubním počítači neviděli ani jedinkrát. Velmi dobře si díky dlouze odstupňované převodovce vede na dálnici. Na rychlostním limitu točí motor jen 2100 ot./min. a pokud by vás zajímaly otáčky třítisícové, pak právě tolik odečtete z otáčkoměru při 170 km/h.

Na tomto místě se sluší připomenout, že testovaný vůz už je téměř pohrobek. Nyní totiž prochází motorová paleta Volva modernizací, v rámci níž dostává model XC60 DRIVe zcela nový dvoulitrový pětiválec o výkonu 120 kW (163 k) označovaný jako D3, který splňuje emisní normu EURO 5. Potěšující je i úprava ceníku o několik desítek tisíc směrem dolů.

JÍZDNÍ VLASTNOSTI

Kromě automatické převodovky přišel DRIVe model i o pohon všech kol a tedy i pěknou řádku kilogramů pohotovostní hmotnosti. 420 Nm jen na přední nápravě je ale příliš a stačí o trochu víc přišlápnout plyn k podlaze a hned máte o zábavu postaráno. Přenos točivého momentu do řízení si může někdo vykládat jako zpětnou vazbu, nás to ale v tomhle konkrétním případě spíš štvalo.

Jako celek totiž XC60 vybízí ke klidné jízdě, třebaže standardní tlumiče nedokážou vyžehlit nerovnosti s takovou přesvědčivostí jako komfortní mód příplatkového systému Four C. I tak lze ale podvozku vytknout jen máloco. Stále zůstává pohodovým společníkem a vy se zároveň nemusíte obávat výraznějších náklonů či přehnané houpavosti na horším povrchu.

Přitlačte ale na pilu a zjistíte, že pro ostřejší jízdu tu máme jiná auta. Hlavní vinu na tom má už zmíněná mohutná zásoba kroutícího momentu a pohon pouze předních kol. A protože ani těžký „skorodvouapůllitr“ nad předními koly jen tak nevymažete, nemá tohle volvo přilnavosti zrovna na rozdávání. Zvlášť na mokru se po přidání plynu projeví náhlá nedotáčivost, kterou ze všech sil krotí úzkoprsá stabilizace. A vlastně ani nemusíte projíždět zatáčky. Stačí ostřejší rozjezdy ze semaforů a oranžový piktogram autíčka ve smyku se na vás zlověstně zamračí. Upřímně si nedokážu představit strávit s 1,7 tuny těžkou předokolkou zimu. Majitelé drsně se tvářícího crossoveru potupně skončí pod nejedním sněhem pokrytým kopcem.

VERDIKT

Volvo XC60 je velmi dobrým autem, které rozhodně stojí za pozornost. Verze DRIVe je ale určena jen pro skutečné šetřílky. Nevadí šestistupňový manuál jako spíš pohon pouze jedné nápravy. Pokud je vaším teritoriem pouze po město, zřejmě nebudete mít problém, jakmile ale v zimě vyrazíte na venkov, nevyhnete se problémům pramenícím z vysoké hmotnosti, velkého točivého momentu motoru a dvěma poháněným kolům. To už si raději dopřejte o něco slabší verzi totožného agregátu ve variantě AWD. Zaplatíte o nepodstatných 16 tisíc navíc a projedete to i ve spotřebě, odměnou vám ale budou za všech okolností jistější, čitelnější a bezpečnější jízdní vlastnosti. A o to jde u Volva především ne?