TEST: Subaru Forester 2.0D – japonský zálesák

Bohužel pro nás a bohudík pro všechny ostatní, se počasí v poslední březnové dekádě konečně umoudřilo a poslední zbytky sněhu se přeměnily v kapalné skupenství. Nemohli jsme tudíž schopnosti auta prověřit vyprošťováním ze závějí či šplháním na bílé vrcholky, po týdnu v jeho společnosti ale přesto konstatujeme, že Forester dostál svému „zálesáckému“ jménu se ctí.

EXTERIÉR

Délka Foresteru o 6 cm překonává hranici čtyř a půl metru, což jej řadí po bok kompaktních SUV, jakými jsou třeba Audi Q5, BMW X1 či Volvo XC60. Bohužel subaru vypadá na první pohled poněkud bezpohlavně a má-li ve vaší rodině právo veta žena, nechte si na Forestera zajít chuť. Design lze totiž označit slovy jako jednoduchý, nekomplikovaný, nikoliv za srdce beroucí, ale zato nadmíru nadčasový a nevtíravý. A právě to může být pro spoustu lidí jeden z hlavních důvodů, proč se nerozhodnout pro německou či švédskou konkurenci.

Nutno ovšem podotknout, že i námi testovanému subaru to v tmavě červené perleti velmi slušelo. Vrchovatou měrou k tomu přispěly doplňky v podobě stříbrných klik dveří nebo okolí mlhovek a hlavně pak nápaditá sedmnáctipalcová kola s pneumatikami o rozměrech 215/55 R17. Při pohledu z boku zaujmou obrovská zpětná zrcátka a vystouplé lemy blatníků, na zádi zas dvě koncovky výfuku a velký spoiler nad zadním oknem. Příslušnost do vyšší třídy dokládají na opačném konci Foresteru xenonové světlomety či mlhovky s corner funkcí.

INTERIÉR

Jak už to tak bohužel u Subaru chodí, otevření dveří vás vrátí zpátky na zem. Materiály ani estetičnost nejsou zdaleka na takové úrovni jako u mnichovských či ingolstadských soupeřů, na druhou stranu je vše nadmíru přehledné, ergonomie bezchybná a třeba kožený volant, který najdete i v Impreze WRX, má tu správnou velikost a velmi příjemně se drží. Novinkou v modelovém roce 2010 je pozměněná grafika přístrojů. Ty už nepůsobí tak pouťově (viz. náš loňský test dieselové Imprezy) a menší modrý oblouk či bílé ručičky dodávají Foresteru na solidnosti. Naopak panel audia byste možná koupili lepší v holešovické tržnici a doporučuji jej konstruktérům při nejbližší příležitosti vyhodit. Ale jak naznačuje nové duo Legacy/Outback, i tady se blýská na lepší časy.

Díky vzpřímenějšímu, ale rozhodně nijak nepříjemnému, posedu je v obou řadách sedadel dostatek místa na kolena, v ramenou, ale i nad hlavou. Přední sedačky s náznakem bočního vedení jsou poměrně pohodlné, i když sedáky by mohly být o dva chlupy delší. Dokonce ani vzadu není problém strávit několik hodin. Opěradla lze polohovat, loketní opěrku vyklopit a o pitný režim se vám postará šikovně vymyšlený držák na dvojici nápojů. Držák najdeme i mezi předními sedadly, stejně jako loketní opěrku. Té ale po vysunutí vpřed chybí výraznější aretace, a pakliže se o ni jen trochu víc opřete, ujede zpět do výchozí polohy a co chvíli ji budete rovnat zpět.

Zavazadelník Foresteru pojme v základním uspořádání 450 litrů, po sklopení zadní řady, které je nově možné provést jedním prstem přímo z kufru, dostaneme solidních 1660 litrů a můžeme bez problémů přepravovat předměty dlouhé až 157 centimetrů. Pod podlahou pak namísto lepicí sady potěší plnohodnotné rezervní kolo, což je vždycky příjemná záležitost.

MOTOR A SPOTŘEBA

I když naftový boxer testujeme již poněkolikáté, na rande s ním se vždycky náramně těšíme. Žádný jiný vznětový čtyřválec totiž nenabídne takový charakter jako diesel od Subaru. Unikátní konstrukce s protilehlými válci totiž umožnila absentovat vyvažovací hřídeli, čímž došlo ke snížení třecích sil i spotřeby a naopak ke svižnější reakci motoru na přidání plynu. Koneckonců na otázky, jak moc je automobilka na tenhle výtvor hrdá, vypovídá dnes už tradiční modrostříbrný znak na zádi každého naftového subaru.

Výkon turbem přeplňovaného dvoulitru dosahuje 108 kW (147 k), což je o 2 kW (3 k) méně než v případě Legacy či Imprezy. Nejvyšší točivý moment 350 Nm v rozmezí 1800-2400 ot./min. slibuje lineární nárůst výkonu i pohodovou jízdu bez nutnosti jeho vytáčení. To se potvrdilo i v praxi, kdy právě v tomto spektru otáčkoměru se Forester cítí nejlépe. Nicméně ani vytáčení nad čtyřtisícovou hranici mu nečiní nejmenší starosti.

Spotřebu není při každodenní jízdě problém udržet pod sedmilitrovou hranicí. S lehkou nohou si naftový boxer řekne klidně o litr méně a při spořivé snaze se mimo město můžete dostat i k 5,5 l/100 km, což je vzhledem ke stálému pohonu všech kol a vyšší stavbě Foresteru obdivuhodné číslo a společně s 64 litrovou palivovou nádrží zaručuje i velmi pěkný dojezd. Na dálnici počítejte s hodnotami okolo 8 litrů (130 km/h odpovídá 2400 ot./min), v terénu se pak dostanete klidně na dvojnásobek. S námi se auto po týdenní společnosti a necelé osmistovce kilometrů rozloučilo s průměrnou spotřebou 7,2 litru/100 km.

JÍZDNÍ VLASTNOSTI

Jízdní vlastnosti vozů se šesti hvězdami na masce platily vždy za následováníhodný vzor bez ohledu na kategorii auta či jeho velikost. A i když se konkurence v segmentu kompaktních SUV poslední dobou hodně činí, výsledkem je povětšinou tvrdé odpružení, které z posádky po výjezdu mimo zpevněnou komunikaci vytřese duši. Ale protože každá mince má dvě strany, v tomto případě to znamená dospělejší chování na běžných silnicích, kde se pohybuje 99,9 procent všech jejich majitelů.

Japoncům se ale v případě Foresteru 2010 povedlo uhodit hřebíček na hlavičku a trefit ten správný kompromis mezi prkenností a vyměklostí. Ne, ani Subaru se zatím nepodařilo oblafnout fyzikální zákony (i když některé modely se nás o tom snaží přesvědčit) a hmotnost 1650 kg se spolu s vyšší stavbou karoserie někde projeví. Přestože došlo k přitvrzení tlumičů, náklony při ostřejší jízdě zcela nevymizely. Auto ale odhodlaně drží zvolenou stopu a teprve pak, později, než byste čekali, se dostaví citelná a ve volantu se skvělou zpětnou vazbou předvídatelná nedotáčivost, kterou lze do určité míry korigovat přidáním plynu.

Radost z jízdy trochu kazí méně přesné a hlavně za studena hodně pomalé řazení šestistupňové převodovky. Několikrát jsem si připadal jako šofér staré Karosy, který právě vyjel na svůj první ranní spoj a opakovaně se snaží zařadit správnou rychlost. Po zahřátí už je vše v pořádku. Na okreskách si ve většině případů vystačíte se čtyřmi stupni, na čtyřku totiž točí motor při 90 km/h zhruba 2400 otáček. Naproti tomu šestka je použitelná až od nějakých 80 km/h, kdy se motor převaluje na hranici 1500 otáček.

V náročnějších podmínkách oceníte nejen výhody symetrického pohonného ústrojí, ale především velkou světlou výšku 215 mm a velmi slibné nájezdové úhly 25 resp. 27 stupňů. Rovněž přechodový úhel 23 stupňů patří k těm lepším. Jen je třeba dávat pozor na pneumatiky. Do lesa si představuji jiné profilové číslo než 55.

Kupodivu skvěle si Forester vede také v městské džungli. Vyšší posed, velký rejd, relativně úzké A sloupky, obrovská zrcátka a vůbec bohaté prosklení přispívají k pocitu bezpečnosti i kontroly nad situací. Auto sice postrádá parkovací senzory, ale přehledná karoserie i nízká linka zadního okna dá na podobné inštrumenty snadno zapomenout.

VERDIKT

Nový Forester je zářným příkladem hlavou postaveného a po důkladném seznámení takřka bezchybného auta. Je určen specifickým zákazníkům, kteří těch pár mušek snadno přehlédnou a některé z nich, jako je třeba nekonfliktní design či jednodušší konstrukce, budou brát jako jeho velké přednosti. Forester se jím sice neodmění takovou imidží či technickou prošpikovaností jako zmíněné Audi Q5 či BMW X1, nabídne ale skvěle namixovaný koktejl jízdních vlastností, průchodnosti terénem, prostornosti a praktičnosti interiéru a v případě naftového boxeru i charismatického a úsporného motoru. Tomuhle autu musíte dát čas. Nezaujme na první pohled, čím víc kilometrů v jeho společnosti ale strávíte, tím víc si vás obmotá kolem prstu.