TEST: Peugeot 308 SW

308 SW | foto: www.auto-news.cz | Jan Fiala

REDAKČNÍ TEST: Po roce jsme pro vás opět otestovali Peugeot 308, ale tentokrát v karosářské verzi SW, tedy kombi s prosklenou střechou a možností osazení sedmi sedadly. Zajímá vás, jak se liší od hatchbacku? Pak tedy čtěte dále ...

Opět jsme pod kapotou našli dieselový agregát 1.6 HDi, jenž byl naladěn na výkon 80 kW/110k, osazen filtrem pevných částic FAP a spřažen se šestistupňovou, manuálně řazenou převodovkou. Vůz byl ve výbavě Premium Pack a tak nechyběl multifunkční displej C, kožený volant, hliníková kola Santiaguito 16", pack Look Ochrana, rádio CD MP3 s ovládáním u volantu, Pack Viditelnost 1, Pack Confort, automatická dvouzónová klimatizace, elektricky sklopná vnější zpětná zrcátka + elektrochromatické vnitřní zpětné zrcátko, panoramatická střecha, osvěžovač vzduchu, regulátor a omezovač rychlosti, hlavové airbagy, automatické stěrače + samočinná aktivace světlometů, a reflexní, atermické a akustické čelní sklo.

Motoricky tedy šlo o stejný vůz, který jsme otestovali před rokem, a můžeme tak směle srovnat, jak se jiná karoserie projevila na jízdních vlastnostech i agilitě vozu = ale to až později. Podívejme se totiž nejprve na vizuální rozdíly hatchbacku a kombi.

Přední část je logicky stejná - a tak i u kombi dominuje výrazná přední část karoserie, s elegantními liniemi a obrovským lvem, logem automobilky. Stejná jsou i přední mlhová světla, tvarovaná podobně jako u většího a staršího bratříčka, modelu 407, a elegatní boční směrová světla, integrovaná do spodní části držáků vnějších zpětných zrcátek.

Rozdíl je v zadní polovině vozu, a to nepřehlédnutelný. Tak, jak se mi linie hatchbacku líbily, tak se mi linie kombi zdají neladící s přední částí, a vůbec neodpovídající eleganci přední půlky vozu. Podobně jako u kombi 207 a 407 je zadní okno profilově tvarováno do trojúhelníku, podobně, jako například u Seatu Altea nebo Toledo. Mně osobně je tento design nepříjemný, protože splývající linie přední kapoty a střechy jsou náhle narušeny ostrými úhly opačně sklopeného zadního C sloupku.

Spolu s prohnutým tvarováním zadních světel tak C sloupek působí jako směrová pera šípu. Ocenil jsem naopak eleganci stříbrných střešních ližin. Tvarování zadních partií nicméně není ani aerodynamicky nejlepší - v zimním počasí se na vlhkých silnicích zadní víko kufru velice rychle špinilo a jeho otevření tak vždy znamenalo umazanou ruku.

Po usednutí do vozu mě již nic nepřekvapilo, a tak jsem ani nehledal vypínač protiprokluzového systému, který ve voze prostě a jednoduše není. Co mě tentokrát ale zklamalo, byla horší ergonomie. Na centrálním displeji mezi budíky rychloměru a otáčkoměru je například možno sledovat průměrnou či okamžitou spotřebu vozu, nebo ujeté kilometry, ale bohužel, jeden z nejpodstatnějších údajů v zimním období, tedy údaj o vnější teplotě, je zobrazen jen malým písmem na centrálním displeji nad rádiem, společně s údaji o naladěné stanici či hrané skladbě. Neobvyklé je také použití čtyř samostatných ovládacích páček - dvou na každé straně volantu. Pod páčkou světel a blikačů je páčka pro ovládání tempomatu a omezovače rychlosti, a pod páčkou stěračů a ostřikovačů je ovladač rádia.

Nepřišel jsem na chuť ani zapínání automatických stěračů. Ty se totiž zapnou zmáčknutím páčky do odpružené dolní polohy, která slouží rovněž pro jednorázové setření čelního skla. A tak po jednorázovém setření se zapne automatické stěrání a i při jemném mlžení stírá poměrně často. Vypnutí automatického stírání se provede přepnutím do první polohy stírání a opětného přepnutí zpět do polohy klidové.

Sedadla kombíku jsou, stejně jako u hatchbacku, výrazně profilována a s vynikajícím bočním vedením. Mají optimální tuhost, takže ani po delší jízdě netrpí cestující únavou. Skvělé dojmy především v jasných a slunečných dnech poskutuje prosklená střecha modelu SW. Prosklení se táhne od čelního skla až k C sloupku, a i dětem na zadních sedadlech tak umožní sledovat oblohu a přírodu kolem vozu. Ve voze nebyla sedadla pro sedmou řadu, ale vůz byl na ně připraven - včetně bezpečnostních pásů. Příkladná je variabilita, kdy všechna tři sedadla ve druhé řadě jsou samostatně vyjímatelná, posuvná a sklopná. Lze také vyjmout prostřední zadní sedadlo, dát je do třetí řady, a zbylá dvě sedadla ve druhé řadě posunout k sobě a vytvořit tím komfortní a prostorné posezení.

Zavazadlový prostor má základní objem 624 litrů, ale vyjmutím zadních sedadel jej lze zvětšit až na neuvěřitelných 2149 litrů (využitím prostoru až po střechu). V zavazadlovém prostoru potěší spousta drobností, například jeho vyjímatelné osvětlení, které po vyjmutí z vozu funguje jako kapesní svítilna. Škoda jen, že v palubní síti se po vypnutí motoru do 3 minut vypne i napětí, a nelze tak bez běžícího motoru (ani při zapnutém zapalování) napájet vnější přístroje, například nabíječku mobilu, autochladničku a podobně.

Vůz byl po převzetí zcela nový - měl najeto jen tisíc kilometrů. Přesto se motor 1.6 HDI projevoval jemně, měl skvělý zvukový projev a již nezajetý se vyznačoval střídmostí a perfektním odhlučněním.

Při jízdě po dálnici si motor při dodržování povolených rychlostí řekl v průměru o 5,8 litru paliva, ve městě pak ještě o půllitr více. Na okreskách si pak při jízdě devadesátkou řekne o pouhé 4 litry nafty. Bez problémů tak lze jezdit se spotřebou lehce nad 5 litrů, a to prosím hovoříme o spotřebě běžné, bez snahy o dosažení co nejnižší spotřeby. Při ní se totiž lze dostat na hodnoty 4,5 litru, nebo i níže, pokud se vyvarujeme jízd ve městě. A to jsou na rodinné kombi hodnoty vskutku skvělé.

Samotná jízda je příjemná, charakter motoru umožňuje jak klidnou jízdu v nízkých otáčkách, tak dynamičtější jízdu, při které přijde k užitku funkce overboost, jež dočasně při plném sešlápnutí plynového pedálu zvyšuje dodávaný maximální točivý moment o 20 Nm. Motor se sbírá již od nějakých 1500 otáček a plynule bez kopanců zatahuje až k hranici 4000 otáček, kde pomalu ztrácí dech - ale opravdu pomalu, nekoná se žádná "náhlá smrt", pokud je to nezbytné, dá se motor vytočit až  někam k 4700 otáčkám.

Ve srovnání s hatchbackem má ale při dynamičtější jízdě kombi jízdní vlastnosti horší. Vůz je nedotáčivější, ale to se v určitém okamžiku kvůli těžší zádi a délce překlopí do přetáčivosti. Zkrátka je kombi rodinnějšího zaměření, a v rychle projížděných zatáčkách postrádá jistotu hatchbacku.

Celkově se tedy Peugeot 308 SW povedl. Jde o výborný rodinný vůz nižší střední třídy, a důstojného nástupce modelu 307 SW. A jistě bude úspěšně čeřit vody mezi Golfy Variant, Octaviemi kombi, Focusy kombi, Megany kombi, a dalšími přímými konkurenty.

Zdroj: www.auto-news.cz, Jan Fiala, foto Tomáš Musil

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy