Ford Ranger 2.5 TD Double Cab

Vůz se sice koncepcí ani hlavními konstrukčními celky nikterak nezměnil ve srovnání s původní verzí, nicméně v mnohých detailech je jiný.

Pick-up Ford Ranger sdílí stejnou montážní linku jako japonská Mazda B-Fighter. Na stránkách našeho časopisu se s těmito představiteli moderních pick-upů nesetkáváte poprvé. Test vozu Ford Ranger 2.5 TD jsme naposledy otiskli v našem magazínu 1/2001. V letním dvojčísle 7-8/2003 jsme přinesli jízdní dojmy ze svezení s Mazdou B-Fighter. Dnes jsme se vrátili k praktické verzi Double Cab, vybavené přeplňovaným vznětovým čtyřválcem a pochopitelně ručně řazenou pětistupňovou převodovkou. Vážným zájemcům o vozidlo doporučujeme k nahlédnutí i zmíněné letní dvojčíslo, kde uvádíme více obecných údajů. V dnešním hodnocení jsme si všímali zejména pracovních kvalit vozu, který se neobejde bez důmyslné soustavy pohonu všech kol s podtlakovým ovládáním řazení pohonu přední nápravy.

Modernizované vozidlo s novou kapotou, přepracovanou maskou chladiče, novými nárazníky a světlomety s větší svítivostí jsme vyzkoušeli jak v těžkém lesním terénu, tak při rychlé jízdě po zpevněných vozovkách. Ještě než začneme s popisováním jízdních dojmů, připomeňme, že Ranger má dvoupístkové brzdy, nové nastavení předních i zadních tlumičů, diferenciál s omezenou svorností, masivní kryt palivové nádrže a velká zpětná zrcátka. Ke zvýšení bezpečnosti přispěly i drobné úpravy interiéru, zejména nové tvarování a čalounění sedadel.

Pokud jedete po dálnici a po silnicích s dobrým povrchem, nepocítíte, ani si neuvědomíte, že řídíte „náklaďák“. Při svižné jízdě se spotřeba snadno přehoupne přes 15 l/100 km. Ale pojeďme do terénu. Stačí průjezd Prahou po vysočanských kočičích hlavách a okamžitě se „přihlásí“ tuhá zadní náprava vedená listovými pery. Ráda si odskočí. Na druhé straně oceníte výhodu velkých kol, které dokáží do značné míry eliminovat „drkotání“ po stoletém dláždění.

Vozidlo je vybaveno originální soustavou se stálým pohonem zadní nápravy. Pohon předních kol zařadíte tlačítkem, které má řidič v dobrém dosahu před sebou. Tlačítkem dáváte rozkaz podtlakovému ovladači zubové spojky, umístěné v tělese rozvodovky přední nápravy. Zubová spojka spojuje hnací hřídel levého předního kola s pastorkem diferenciálu. Tento systém tedy nahrazuje „samočinné volnoběžné náboje v kolech“, jak je známe například z vozidel Suzuki Jimny, Kie Sportage a dalších.. Samozřej-mě, že při popisované terénní vložce matičkou Prahou nebudete zapínat pohon všech kol, ale krátkou řadicí páku necháte v poloze 2H. Poháněna je tedy pouze zadní náprava, přední kola se volně otáčejí (zubová spojka diferenciálu přední nápravy je rozpojena).

Pro jízdu terénem nabízí Ford Ranger originální řešení: Přesunutím páky dozadu (poloha 4H) zajistíte pohon všech kol. Tento režim signalizují dvě kontrolky. Jednak zelená upozorňující na zapojení pohonu 4x4, jednak oranžová RFW LOCK, která vás upozorní na to, že současně s pohonem všech kol je spojena zubová spojka předního diferenciálu. Tento režim se hodí pro jízdu v lehčím terénu, po vlhkých loukách, v mělkém písku či sněhu. Ještě než zajedeme do terénu, podrobně se seznamujeme s ovládáním zubové spojky. Pohon 4x4 plní svou funkci samozřejmě jen tehdy, je-li zubová spojka sepnuta. Stane-li se, že kontrolka FRW LOCK nesvítí (spojka rozpojena), je třeba zastavit, sešlápnout spojkový pedál a krátkou pákou zařadit pohon všech kol. Tím dojde k aktivaci podtlakového ovladače, který spojí zubovou spojku. O tom, že se tak stalo, je řidič informován již zmíněnou oranžovou kontrolkou na přístrojovém štítu. Svítí-li tato kontrolka, je možné přesunovat řadicí páku z polohy 2H do polohy 4H při jakékoliv rychlosti. Naopak. Dodatečné řazení zubové spojky, i řazení redukce (z polohy 4H do polohy 4L), je nutno uskutečňovat při zastaveném vozidlu s vyšlápnutým spojkovým pedálem.

Režim, při němž jsou poháněna všechna kola, je vždy signalizován zelenou kontrolkou na přístrojové desce.

Zajíždíme do těžkého promáčeného terénu, kdy je potřeba na kolech největší tažnou sílu. Využíváme proto režim 4L (pohon všech kol, pomalý převod, zapojenou redukci). Vůz se pohodově dere vpřed do okamžiku, kdy se pneumatiky s nepříliš vhodným dezénem do terénu zanášejí a kdy Ranger teprve nabírá „druhý dech“.
Ve srovnání s konkurencí získává Ford body velkou délkou ložné plochy a vysokou užitečnou hmotností. Rovněž schopnost táhnou přívěs hmotnosti až 2,8 t zvyšuje užitnou hodnotu jinak nepříliš luxusního vozu s velkým průměrem zatáčení a dlouhým zadním převisem nedovolujícím jízdu zvlněným terénem. Dvojče Mazdu B-Fighter ovšem pořídíte za méně peněz.

Text: Vlastislav Tůma
Foto: Jiří Kaloč