TEST: Renault Twingo GT - pro drsné holčičky

Twingo GT | foto: www.auto-news.cz | Marek Litzman

REDAKČNÍ TEST: V testovací garáži se na čas usídlilo maličké Twingo GT. Jak se tento diblík s výkonným motorem popral s našimi redakčními nároky? A co na malého drobečka říká člověk nejpovolanější, totiž žena? To vše a mnohem více se dočtete v redakčním testu Renaultu Twingo GT s motorem 1,2 turbo.

1. Z historie modelu
2. Exteriér
3. Interiér vepředu
4. Interiér vzadu
5. Motor
6. Na silnici
7. Závěr, ceny, výbavy
8. Tabulka výkonů a cen
9. Fotogalerie

S krátkou, ale smělou historií

Renault Twingo, to už není to poloviční auto, kterým kdysi bývalo. Twingo dospělo. První generace se představila v roce 1992 a od té doby se prodávala až do loňského roku. Po čtrnácti letech produkce odešla do zaslouženého důchodu a byla nahrazena generací druhou.

Druhá generace je o poznání dospělejší. Pro tento test je důležité především to, že dostal úplně nový podvozek, který je dost sportovní na to, aby snesl mnohem výkonnější motory než dosud. Otestoval jsme tak aktuálně nejsilnější Twingo, které je možné dostat, stokoňové Twingo GT. V nejbližší době ovšem čekáme ještě silnější Twingo RS, které nám nabídne celých 133 koní.

První generace Twinga přežila onu neskutečně dlouhou dobu na trhu díky svému jednoduchému a nadčasovému designu. Druhá generace je podobně pěkná a do jisté míry i nadčasová. Verze GT dostala lepší, tedy hezčí nárazníky a prahy, pěkný je i spoiler. Ale pěkně popořadě.

 

Design milý a smělý

Slušivě černé lakované Twingo začíná u země velkým nasávacím otvorem, který přivádí vzduch k přeplňovanému motoru. Nad pětiúhelníkovým otvorem najdeme místo pro SPZ a jeho strany lemují kulaté mlhovky. Ty jsou v této verzi vyzdobeny efektním, stříbrně lakovaným emblémem GT. Mohutný nárazník dodává na sportovnosti a dravosti tohoto naposilovaného trpaslíka.

Nad nárazníkem najdeme trochu netypicky hladkou kapotu bez dalšího vstupu vzduchu, jemnou linii ruší jen tradiční kosočtverec Renaultu. Kapkovité světlomety na boku, to jsou jasné oči. Právě tímto milým kukučem si u ženské části publika získává tu správnou popularitu. Kapotu ještě korunuje prolis uprostřed.

Krátká kapota přechází v druhý prostor karoserie, který je určený cestujícím. Boční pohled odhalí poměrně velké prosklení a především stříbrně lakovaná zpětná zrcátka. Jde o druhý ze série kontrastních prvků, které nesmírně pozvedávají jinak nepraktickou černou barvu. Dlouhé dveře jsou zakončeny pro Twingo typickými madly otevírání dveří. Páčku uvnitř kruhu stačí vytáhnout nahoru a auto je otevřeno.

Twingo je možné koupit jen s jedním párem dveří, o pětidveřové verzi si můžeme nechat jen zdát. To vůbec nevadí, protože právě tři dveře dodávají Twingu ten správný vzhled. Za dveřmi se linie oken začne zespodu zvedat, až se okno uzavře.

Po toto místo musím Renault pochválit, především přední partie se povedla. S čím jsem se ale po celý týden nemohl smířit, byla zadní partie. Na fotkách to není tak markantní, ale ve skutečnosti jsem se nemohl ubránit dojmu, že záď někdo tvořil sekáčkem na maso. Nebo možná Twinga montují vždy dvě zády k sobě a až na konci výroby je rozetnou pilou.

Prostě zadní partie působí jaksi nevyváženě, chybí tam nějaký kulatý prvek, který by zmírnil přílišnou kolmost celé stěny.

Nahoře na pátých dveřích najdeme stříbrně lakovaný spoiler, pod kterým se ukrývá třetí brzdové světlo. Sklo skrze inverzně řešený prolis přechází do plechu, který kryje zavazadlový prostor a dále do nárazníku. Po stranách jsou čtyřúhelníková světla, spodek nárazníku zdobí velká koncovka výfuku.

Design je čistě subjektivní záležitost a jakýkoliv pohled zepředu či z profilu mne jen těší a líbí se mi.

Díky tomu, že jsme dostali k testu nejvýkonnější a nejvybavenější prodávanou variantu, byla jen radost do našeho interiéru pohledět. Nejvyšší výbava dělá svoje.

Interiérem

Za volantem trůní zajímavě umístěný otáčkoměr. Jakkoliv toto místo i tvar může vyvolávat úsměv, jde o šalamounský tah – v nižších verzích, kde není otáčkoměr zastoupen, nic na první pohled nechybí a určitě to vypadá lépe když něco přebývá než když něco chybí. Otáčkoměr je dobře na očích a to ve sportovně laděném autě není vůbec od věci.

Volant je bohužel nastavitelný jen výškově. Co se dá dělat, jde o levné auto, polohu za volantem to nicméně trochu degradovalo, sedí se stylem dlouhá ruka, krátká noha. Alespoň že sedadlo je výškově seřiditelné.

Posuňme se dále do interiéru. Nutno říct, že barevná kombinace černého a světlého plastu je na pohled příjemná. Černá barva se neodráží v čelním skle, což se ovšem nedá říct o „ježkovi“, jak tuto věc v Renaultu sami nazývají. Ježek, to je několik desítek gumových trnů, které je možné umístit do výdutě, jinak přihrádky před řidičem. Jeho účel je jasný, držet věci, které by se jinak toulaly po interiéru, tedy především mobil. Sám jsem ovšem ježka raději vyjmul. Nepříjemně se odráží v předním skle, je totiž světle zelený.

Napravo od ježka, uprostřed, je to důležité, totiž tachometr a podobné přístroje. Samotný ukazatel rychlosti je digitální. Číslice jsou velké a není problém je přečíst. Kolem číslic rychlosti se vine palivoměr, pod rychlostí najdeme ujeté kilometry.

Vedle kruhového rychloměru, který kapličce jasně a logicky dominuje, najdeme displej, na kterém se rozsvěcují tradiční výstražné ikonky. Sedadlo řidiče má signalizaci nezapnutého bezpečnostního pásu.

Pod tímto displejem najdeme displej třetí, který je plně grafický a zobrazuje čas, venkovní teplotu a naladěné rádio. Jas všech přístrojů je možné plynule regulovat. Hledáte teploměr chladící kapaliny? Nenajdete ho, Twingo ho prostě nemá. To beru u turbodmychadlem přeplňovaného auta jako velký problém.

Ještě v kapličce najdeme dvě důležitá tlačítka, první zapíná varovná světla, druhé ovládá centrální zamykání.

Kulatost kapličky zespodu uzavírá „úsměv“ výdechů ventilace, pod výdechy nalezneme klasickou manuální klimatizaci. Jen u přepínání vnitřní a vnější cirkulace jsem měl pocit, že tu páčku musím dříve nebo později urvat. Ale vydržela.

Ještě níže je rádio. Jeho reprodukce není na danou kategorii špatná, možná jen trochu plochá, ale jsme stále u malých aut. Informace zobrazuje na displeji vedle tachometru a je možné jej ovládat i přes tlačítka pod volantem. Na CD disku mohou být zapsány i skladby ve formátu mp3. Nebýt té drobnosti, že si anténu pravděpodobně někdo trvale vypůjčil, snad bychom i naladili nějaké rádio. Zkrátka i antény se kradou...

Pod rádiem, které je trochu netradičně (ovšem příjemně) nakloněno směrem nahoru, najdeme dvojici držáků na pití, z čehož jeden může být obsazen popelníkem. Mezi nimi je zásuvka na 12 voltů.

Poslední v řadě je tradičně řadící páka. K té se ještě vrátím později, ale musím hned od začátku předeslat, že se nám řadilo výborně.

Spolujezdec před sebou najde jen schránku, která je slušně velká a především je v ní umístěn konektor AUX, tedy připojení k jakémukoliv mp3 přehrávači skrze tradiční sluchátkový konektor. Za tuto drobnost Renault chválím.

Mezi sedadly mi chyběla loketní opěrka. Samotná sedadla jsou poměrně příjemná, mohla by mít o trochu lepší vedení těla, ovšem i tak drží lépe než vypadají. Svůj podíl na tom má i potah, který neklouže.

Nad hlavami cestujících se nám rozprostírala příplatková skleněná střecha s elektromotorickým ovládáním. Stačí si kolečkem navolit jak daleko má zajet a elektromotory vše zajistí. Klimatizace je lepší, ale pocit prostoru nad hlavou také jen tak neomrzí. Jen nesmí svítit tak ostré slunce, jaké svítilo nám... Okno je pak možné zakrýt průsvitnými roletkami.

Vzadu pro dva a tašku

Twingo je vzhledem ke své velikosti pouze čtyřmístným autem. Byli jsme sami překvapeni, že zadní sedadla nejsou nijak nouzová, na krátké a střední vzdálenosti není problém vydat se ve čtyřech lidech, kteří sice sedí vyloženě v kufru, kolem sebe ale mají více místa než by karoserie napovídala. Přístup přes přední sedadla a velké dveře je na poměry velikostí docela pohodlný, největší problém je tradičně výška. V původní poloze zůstane jen místo řidiče, spolujezdcovo sedadlo je třeba nastavit znovu.

Vzadu jsou dvě samostatná sedadla, která je možné posouvat dopředu i dozadu, v případě potřeby i sklopit. Jako reálná i kratší na dovolenou se nám zdá konfigurace třímístná se čtvrtým sedadlem buď sklopeným (což není z hlediska bezpečnosti zrovna ideální varianta), nebo jen posunutým do krajní pozice dopředu. Mluvím samozřejmě v poměrech třídy, větší auto poslouží na dovolenou lépe, nicméně prostorem v Twingu jsme byli velmi příjemně překvapeni. Na nákupní tašku prostoru nevídaně.

Velikost kufru samozřejmě záleží na aktuální konfiguraci sedadel. V případě obsazení čtyřmi lidmi se dozadu vlezou tak akorát baťůžky a kabelky cestujících. S různými polohami sedadel ale prostor naroste na použitelné hodnoty.

Vše je asi nejlépe vidět na fotkách. Pod podlahou je schovaná ještě rezerva.

V přeplňovaném prckovi

Tradice velí po prohlídce interiéru nahodit motor. Nejsilnější verze ukrývá přeplňovaný čtyřválec o výkonu rovných sto koní. V současné době je to nejvýkonnější Twingo, zanedlouho ho ale trumfne verze RS s výkonem 133 koní.

Musím říct, že jsem si od motoru sliboval hodně a tak se i stalo. Na tunu hmotnosti jde o více než adekvátní motor. Otáčkoměr má vrchol v 3500 ot/min a to je přesně ta hodnota, která dělí normální a sportovní jízdu. Při městských jízdách se ručička nepřehoupne přes onu hodnotu a motor se za to odvděčí velmi příjemnou spotřebou.

Twingo GT ale zbožňuje tu druhou část otáčkoměru. S neznatelným turboefektem se roztočí dmychadlo a otáčky letí nahoru ve všech legálních rychlostech. Jedna-dvojka je neskutečně točivá, je radost hrát si s otáčkami i s celým autem.

Sto koní je znát, není to jen nějaká povídačka. V přímce to podle oficiálních údajů Twingo zvládne na stovku za 10 sekund, pocitově je ale zrychlení mnohem výraznější. Vždy říkám, že slabá auta nejsou bezpečná už kvůli tomu, že s nimi nelze nic bezpečně rychle předjet. Twinga GT se to netýká. Podřadit, turbo sepne a černý ďáblík vyrazí ku cíli.

Dálnicí i okreskou

Ve spojení s podvozkem máme v ruce kapesní stíhačku. Pouhá tuna hmotnosti, krátký rozvor a silný motor, to je pravá směs pro blbnutí na okreskách. Twingo vykazuje neskutečnou chuť vrhnout se nejdřív do té, potom i do té a tamté zatáčky. I z nezkušeného řidiče udělá závoďáka až se budou spolucestující zlobit jak pořád lítají po celém autě.

Kapitolou samou pro sebe je převodovka. Má velmi přesné dráhy, které nejsou ani přehnaně dlouhé. V řazení je cit, je z něj cítit mechanická vazba. Převody jsou naskládány velmi hustě na sobě, takže městská padesátka už vyžaduje čtyřku, sedmdesátka pětku... a dál už nic není. Tohle je obrovský zápor tohoto auta, do Twinga GT jednoznačně patří šestistupňová převodovka. Při dálniční rychlosti motor točí 4000 otáček. Na jednou stranu přesto (nebo možná díky tomu) má stále ochotu zrychlovat, na druhou stranu vás řev a vysoká spotřeba motoru začnou brzy obtěžovat.

Řízení je trochu lehčí než by se na sportovně laděný motor slušelo, to ovšem až tolik nevadí, protože nabízí příjemnou přesnost bez mrtvé polohy. Při troše snahy najdeme i uspokojující mechanickou vazbu. Škoda jen výškového seřízení.

Na dálnici vzhledem ke svému krátkému rozvoru očekávatelně plave, zvláště na tankodromu zvaném D1, to mu ale asi těžko můžeme zazlívat.

Oproti tomu na klikaté okresce se chová jako pravý sportovec s dávkou lepidla na kolech. V zatáčkách si nebere servítky a vrhá se do nich. V jejich průběhu drží a nemá snahu cestovat nikam ven ať už přídí či zádí. Odpustí i velkou řadu řidičských chyb. Pouze příčné nerovnosti mu dělají problémy a obě nápravy mají tendenci odskakovat po tečně ven. Opět to ale vidím na důsledek krátkého rozvoru.

V jízdě mezi kužely bylo Twingo stejně statečné jako kdekoliv jinde. Opakované a ostré změny směru neslo s klidem sobě vlastním a celá dráha byla vyloženým potěšením řidičovým.

Jsem přesvědčen, že Twingo GT se bude nejvíce líbit mladým lidem s nepříliš starým řidičákem. Nabídne jim velký kopec zábavy v bezpečných rychlostech, naučí je správně kroužit zatáčky, jezdit apexem a přitom na rozdíl od jiných aut odpustí opravdu velké množství chyb.

Nejen okreskami je řidič živ. Proto musíme ocenit i skvělou manévrovatelnost ve městě, příjemné parkování a také celkovou svižnost. Je tu znát, že Twingo bylo vyvíjeno primárně jako městské auto a všechny klady přetrvávají i v GT.

Víme ale také, že Twingo je auto pro ženy. Právě těm se „prcek“ líbil nejvíce a proto je nyní nejvyšší čas dát slovo i něžnějšímu pohlaví.


Ženským pohledem

Twingo se mi opravdu líbilo. Malé a roztomilé autíčko do města, co víc by mohl být dnem každé ženy? Velmi jsem ocenila perfektní výhled při parkování, se kterým nebyl žádný problém trefit správné místo a na centimetry odhadovat prostor kolem auta. Roztomilý design je sice subjektivní, ale jak jsem viděla okolo, líbí se nejen mně. Lekhé řízení se mi líbilo o kus víc než Markovi, podobně jako jemu mi sedla i převodovka. Příjemný výkon zaručuje bezpečné přejdíždění. Jen jsem se nemohla zbavit pocitu, že klimatizace je nějaká slabá. Twingo GT jako auto pro ženy? Úplně klidně!

Ceníkem

Twingo v našich končinách můžeme sehnat za výbornou cenu 289 900 korun. To při využití značkového leasignu Renault finance, při jiném financování je cena stanovena na 310 tisíc korun. Ve výbavě najdeme obě přední okna elektricky ovládaná včetně zrcátek, manuální klimatizaci, autorádio, čtveřici airbagů. Náš kousek měl i nějakou tu příplatkovou výbavu, konkrétně metalízu za 8 tisíc, panoramatické střešní okno za 15 tisíc a lepší autorádio za rovně čtyři tisíce korun. K přikoupení pak je již jen rozšířená záruka. Jediné co nám vrtá hlavou je tempomat. Podle všech materiálů by tam měl být, ale my jsme ho nenašli.

Musím říct, že Twingo bylo jedno z těch aut, které jsem vracel se slzami v očích. Nejhorším momentem celého testu byla přeprava Praha-Brno a zpět, na dálnici tento drobek může jen příležitostně a vůbec se mu na ni nelíbí. Oproti tomu při posouvání po městě a okolí šlo o neocenitelného pomocníka, kterému voní jak městské, tak i příměstské prostředí. A pro to byl stvořen. Navrch přidává zábavu za volantem. Co chtít víc? Už vím, šestku...

Proč ano?

Skvělá kombinace agilního podvozku a motoru,
slušně řešený interiér,
výborná cena,
žena vás za něj pochválí,
z většiny úhlů pěkný design.

Proč ne?

Nic pro dálniční jezdce,
jen výškově stavitelný volant,
chybí teploměr chladící kapaliny,
z některých úhlů nepěkný design,
možná si přijdete trochu zženštile (pokud nejste ženou).

Tipy pro facelift:

převodovka touží, skuhrá po šestce,
když už máte v ceníku tempomat, mohl by tam opravdu být,
"ježka" prosím v jiné barvě.

Nahlédnutí do ceníku
Nejnižší cena  179 900 Kč
Nejnižší cena s testovaným motorem  309 900 Kč
Cena s příplatkovou výbavou  336 900 Kč
Výkony
Motor  Přeplňovaný benzínový čtyřválec, 1149cm3
Maximální výkon  74 kW / 100 koní při 5500 ot/min
Maximální točivý moment  145 Nm při 3000 ot/min
Zrychlení 0-100 km/h  9,8 s
Maximální rychlost  189 km/h
Ekologie a ekonomie provozu
Spotřeba - kombinovaná  5,9 l/100 km
- ve městě  7,7 l/100 km
- mimo město  4,9 l/100 km
Emice CO2  140 g/km
Rozměry a objemy
Délka  360 cm
Šířka  165 cm
Výška  147 cm
Rozvor  237 cm
Objem kufru (min./max.)  165 - 285 / 959 l
Objem palivové nádrže  40 l
Hmotnost  980 kg

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy