Tentokrát jsme si na test vyžádali opravdovou perlu japonského umění, Lexus IS250 zdaleka není tím nejlepším, co dokáží v zemi vycházejícího slunce vyrobit, i přesto ale stojí přinejmenším za test.
Značka Lexus je jednou z nejmladších značek na trhu, přesto však významněji promlouvá do prodejů zavedenějších značek. Jde o dceřinnou společnost Toyoty, která se rozhodla neudělat stejnou chybu jako Volkswagen – vyrábět lidové i nejluxusnější vozy pod jedinou značkou. Lexus jasně vyjadřuje o čem vozy budou. Lexus není jen luxusem zevnitř, je to i designově, technologicky a řidičsky velmi vyspělé auto.
Na test jsme dostali nejmenší model IS 250, který disponuje dvousetkoňovým šestiválcem pod přední kapotou. Objem válců je 2,5 litru. Testovali jsme jž druhou generaci tohoto vozu, ta první se začala prodávat roku 1998. Na některých trzích to byla Toyota Altezza, jinde Lexus IS. Tento model se utkal v přímém souboji s manažerskými sedany BMW 3, Audi A4 či Mercedes C.
Samotná značka Lexus existuje již od roku 1989, kdy byla představena vlajková loď LS. Tato třída úspěšně soupeří s velikány jako Audi A8, Mercedes třídy S, BMW 7, Volskwagen Phaeton či Jaguar XJ. V současné době u nás nabízí hned 5 svých modelů, z nichž je IS tím nejmenším.
Nabídku tak doplňuje střední sedan GS a největší LS. Vše je završeno luxusním coupé-cabriem SC a terénním RX. Hned tři z pěti nabízených modelových řad obsahují alternativně i hybridní agregát. Ve světě Lexus nabízí i další modely, jsou to však povětšinou různé převlečené Toyoty Land Cruiser, jediným opravdu čistě „lexusním“ vozem, který v nabídce chybí, je střední sedan ES, který v hierarchii stojí pod GS. Největším problémem Lexusu ve srovnání se zbytkem nabídky je relativní nedostatek pohonných jednotek. Zkrátka – jinde dostanete větší výběr. Otázkou zůstává, nakolik to vadí. V Evropě se těžko odpouští jediná nabízená nafta v jediném modelu. Lexus to však hbitě kompenzuje nabídkou hybridních modelů, které jsou často ještě úspornější než konvenční diesely.
Ale zpět k IS. Minulá verze se vyráběla od roku 1998 a současná generace ji nahradila teprve loni. Pod kapotou měla motory o objemech 2 a 3 litry, přičemž mimo karoserie sedanu bylo možné zakoupit i polokombi-polohatchback SportCross.
Současná generace je mnohem chudší co se počtu karoserií týče. Nabízí přesně polovinu původních možností, tedy jediný typ – sedan. O to štědřejší je v pohonných jednotkách. V Evropě nám Lexus nabídne 2 možnosti, buď 220d (175 koní), tedy čtyřválcový diesel o objemu 2,2 litru, nebo 250(204 koní), benzínový šestiválec o objemu 2,5, který jsme i testovali. V USA a Japonsku je však 250 pouhým základem, ke všemu přidává verzi 350 (306 koní), opět se jedná o šestiválec. 250 je tam navíc možné objednat i s pohonem všech kol. Na některých trzích mimo Evropu je nabízen i Lexus IS300 (228 koní), tedy třílitrový šestiválec. Vrcholnou verzí se právě stal IS-F s pětilitrovým osmiválcem o výkonu 423 koní.
V poslední generaci svých vozů se Lexus zaměřil nejen na prvotřídní technologie, ale především na design, který se měl odlišit od běžné produkce a stát se pro Lexus typickým. To se povedlo bezezbytku. Nový design, který mají všechny lexusy v Evropě, je důstojný i sportovní zároveň. Ostatně, nejlépe to uvidíme právě u testovaného IS. Tak pojďme na něj.
Stačí letmé přiblížení a je jasné s čím máme co do činění. Na každý pohled, každým coulem a z každého úhlu vypadá IS důstojně a zároveň dynamicky, v každé chvíli je připraven reprezentovat „kravaťáka“ na nejvyšší úrovni, ale zároveň i dopravit „závoďáka“ na místo určení kosmickými rychlostmi.
Ostré, rychlé, důstojné, takové jsou hlavní atributy designu nejmenšího Lexusu. Řekl bych, že IS byl stvořen jako pěkná, trochu ostře řezaná, ale hlavně seriózní limuzína. Samotnému autu se to však příliš nelíbilo, tak si dal několikaměsíční intenzivní posilovací kurs. Narostly mu svaly na blatnících, na náraznících... a milý výraz je nyní válcován korbou svalů. To je Lexus IS, síla zabalená v pěkném balení. Je na co se dívat.
Vše začíná u SPZ. Ta je vystrčena někam dopředu, zbytek auta ji nechce. Prostě s ním neladí. „Jdi pryč ty škaredá SPZ, tady vládne krása a harmonie, sem nesmíš!“ Mřížka chladiče se smrskla někam doprostřed čela vozu, aby ji mohly obklopit lichoběžníkové světlomety. Další vzduch je přiváděn pod SPZ. Tento, již širší dýchací otvor obklopují mlhovky s velmi nečekaným, o to zajímavějším prolisem, který míří doprostřed pod vůz. Mlhovkami a světlomety však pohled zepředu nekončí. Za nimi je ještě hora svalů. Poměrně široce rozkročené blatníky dodávají pocitu stability a sportovnosti. Praktickým, avšak již méně líbivým detailem jsou zpětná zrcátka. Vkus říká „moc velké“, použitelnost při jízdě však mluví jinak.
Boční pohled odhalí jasný sedan. IS nemá touhu hrát si na kupé či cokoliv jiného, IS chce být sedanem. Do bočního profilu zasahují světla jak přední, tak i zadní. Předek je oproti zádi příjemně přikrčen k zemi.
Dvě zadní koncové lampy se sbíhají k sobě a obklopují rámeček pro SPZ, který je usazen tradičně ve víku kufru. Nad tím vším trůní velké L na důkaz toho, že tento mistrovský kus nevytesal do železa a skla nikdo jiný než velký Lexus. Spodku dominují dvě velké koncovky výfuku na tušení, že tento kousek není žádná chcíplinka.
Nastupme. Po otevření poměrně těžkých dveří na nás vykoukne království kůže a technologií. Pro otevření a nastartování vůbec není třeba vyndávat z kapsy klíček. Pohodlná kožená sedadla příjemně potěší záda i pozadí. Boční vedení je na uvedenou třídu a zaměření poměrně slušné. Sedadla mají elektrické seřizování s nastavením paměti, podobně i volant je elektricky seřiditelný. Nevím proč, ale ať jsem seřizoval jak jsem seřizoval, stále se mi zdálo, že to není perfektní. Minimálně volant bych potřeboval ještě o pár čísel blíže k sobě. Ten trojúhelník pedály-pozadí-volant byl pořád trochu špatně. Ale jenom trošku.
Startování se provádí tlačítkem. Skvělý důvod proč nechat klíčky i nadále v kapse. Nejprve se efektně přisune volant, který se pro pohodlnější nastoupení odsunul do nejkrajnější polohy, zároveň nastartuje i motor osobně. Náš vůz byl vybaven automatickou převodovkou, chybějící třetí pedál však nahrazovala nožní „ruční“ brzda. Zkrátka pro zaparkování stačí zařadit P a sešlápnout malý pedálek umístěný až za pomyslnou spojkou.
Při pohledu na přístrojovou desku je jasné, že zde nemají ovladače typu iDrive šanci. Obří množství jednoúčelových tlačítek je však často mnohem rychlejší cestou jak se dostat k požadované funkci. A Lexus to má zvládnuté na výbornou. Po prvním usednutí do auta není třeba většinu funkcí složitě hledat, ony se prostě najdou samy. Ergonomie a intuitivnost ovládání je na výtečné úrovni. Připomínky však mám k displejům rádia a klimatizace, které nejsou vidět, jsou-li osvětleny sluncem. Sklíčko, které je překrývá, prostě odráží a znemožňuje pohled na inverzní displej (tedy bílé znaky na černém pozadí).
Interiér je zhotoven z na omak příjemných materiálů. Zdobení dřevem není zrovna můj šálek kávy, i přesto však do tohoto vozu patří.
Náš vůz nebyl vybaven příplatkovým audiem, které obsahuje mnohem kvalitnější reproduktory Mark Lewinson (zvuk v těch našich nebyl špatný, ale byl poněkud...jalový, nevýrazný, scházelo mu výraznější probarvení. Nezněl však plechově.), navigační systém, DVD přehrávač se zvukem 5.1, changer na 6 CD/DVD a parkovací kameru.
Měli jsme však k dispozici paket Luxury, který obsahuje kožená sedadla s vyhříváním i ventilací (kůží prostupuje klimatizace a chladí řidičova záda a pozadí, velmi příjemná funkce), dešťový senzor, adaptivní xenony, 17 palcová kola a elektrická zadní sluneční clona.
Již v základu však je hned 8 airbagů (přední, boční, hlavové vepředu i vzadu, kolenní), přičemž ten spolujezdcův je vypínatelný. Tempomat, dvouzónová automatická klimatizace, palubní počítač, veškeré brzdové asistenty a další rozsáhlá výbava, to všechno je v IS samozřejmostí.
S veškerou výbavou se pojí i další důležitý pojem pro dobré sžití s autem – prostornost. Přední cestující si hoví v ne úplně obřím, avšak prostorném místě, které je přinejmenším útulné. Manažer a jeden pasažér se tak budou mít velmi dobře. Horší už to bude pokud s sebou někoho dalšího přiberou. Zadní sedačky jsou výborně tvarované, pro děti nechybí Isofix, nikdo mu však neodpáře to, že v něm zkrátka není místo. A to především v oblasti kolen. Navíc i pod předními sedadly je příliš málo místa na podstrčení chodidel. Na rodinnou dovolenou s tímto vozem? Leda s malými dětmi, větší by nadávaly. Cestování v pěti je potom už úplným sci-fi. Mimo to, že na sedačce se bude pátý cestující tísnit, není to nic proti tomu co zažijí jeho nohy. Kvůli tunelu mezi sedačkami není pro pátého pasažéra vůbec místo, nepočítá se s ním a v techničáku je vůz homologován jako pětimístný spíše omylem a aby se neřeklo.
Jak však dodal Petr, jde o účelový automobil. Nikomu neposlouží lépe než manažerovi, který se jím bude skvěle reprezentovat, dozadu si dá maximálně sako a pokud už někoho poveze, bude to na krátké vzdálenosti. Na větší cestu by se rodina asi ani nesbalila, místa v kufru totiž také není na rozdávání, navíc i vstupní otvor je malý. Na služební cestu, třeba ještě s kolegou, víc ne.
Dost bylo stání, čas zmáčknout kouzelné tlačítko. Ručičky optitronových přístrojů se efektrně protočí, motor se rozběhne a vy o něm uslyšíte poprvé a naposledy. Po prvních kilometrech je jasné, že Lexus udělal obrovský krok v tichosti a kultivovanosti vozu a hodil tím rukavici konkurenci zvlášť agresivním způsobem. Auto jede lehce, jako kdyby bylo na vzduchovém polštáři. Nerovnosti se projevují především pohupováním, do interiéru příliš hluku nepronikne. O naladění se nedá říct, že by byl měkký či tvrdý. Je poddajný, neotravuje přílišným přenášením otřesů do interiéru, přesto však není v zatáčkách rozhozený a rozevlátý. Kompromis na nejlepší úrovni.
Dvousetkoňový motor vybídne k prudšímu sešlápnutí plynu. Šestiválec zabere a začne polykat kilometry s neskutečným elánem. Projíždění zatáčkami může být velmi agilní a podvozek toho snese hodně. Jak dálniční, tak i okreskové kilometry polyká s nezměněnou chutí až do konce cesty, když vystoupíte, možná zjistíte, že jste odpočatější než na začátku cesty a to jste si na prázdných a hladkých okreskách užili i něco zábavy.
Díky pohonu zadních kol není třeba se obávat kopanců točivého momentu do volantu. Navíc i rejd je velmi slušný.
Automatická šestistupňová převodovka má i manuální mód s možností řazení pádly pod volantem. Manuální řazení je dobré, ale většinu času byl volič převodovky v automatickém módu. Proč se namáhat, když ten automat je tak dobrý? Řadí intuitivně, bez trhanců, zkrátka výborný automat.
Výborné sladění perfektně naladěného podvozku, tichého, relativně silného a přitom úsporného šestiválce a hladké převodovky, to všechno dělá z Lexusu IS výborného společníka na cestách, každému manažerovi nemůžu než jej doporučit. Ten totiž dozajista promine problémy s prostorem na zadní lavici.
Největší problémy nám tak na celém autě udělalo víko kufru. Na logiku jeho otevírání jsme přicházeli velmi dlouho...
Proč je na pugét?
- Skvěle odladěný podvozek,
- výborně zvládnuté ovládání bez nutnosti složitých systémů,
- perfektní design,
- rozměrná zrcátka,
- agresivní cenová politika,
- úsporný a zároveň výkonný motor.
Proč je na odstřel?
- Málo místa vzadu,
- malý kufr s malým nakládacím otvorem.
Tipy pro facelift:
- zlepšete viditelnost displejů na slunci,
- alespoň ta chodila by mohlo být kam dát,
- volant by mohl mít trochu větší rozsah seřízení,
- víko kufru a jeho logika zůstala naší logice plně cizí...