Monster je poměrně známým počinem od boloňského výrobce. První modely si svým specifickým vzhledem a originalitou získaly mnoho příznivců. Dnes se podíváme na jeden takový kousek z roku 2009, který jsme mohli testovat již třetím rokem.
Vzhled:
Na první pohled zaujme agresivními tvary a legendárním trubkovým rámem spolu s kulatou nádrží. Celý dojem umocňuje suchá spojka, která bohužel není v základu, ale námi testovaný model ji měl.
Co se úplně nepovedlo, je původní pár výfuků pod sedlem, jejichž velikost připomínají spíše výfuk kamionu. Naštěstí druhovýroba výfuků je bohatá a není problém tyto ,,trubice´´ vyměnit. V našem případě byl Ital osazen výfuky značky SC Project.
Jízda:
Po nastartovaní se rozezní brutální zvuk dvou hrnku a zpočátku nezvyklý drnkot právě zmiňované suché spojky.
Monster tahá odspodu v rozmezí 4 až 7 tisíc otáček a na omezovači jste bez přehánění ihned. Z 0 na 100 se dostane za 3 sekundy a maximální rychlost je 220 km/h. Posed odpovídá celkové koncepci motorky a tou je sportovnější jízda, která zde má přednost před pohodlím. Monster není úplně dělaný na dlouhé výlety.
Co se týče ostré jízdy po okrskách, je Ital extrémně zábavný. Zátah je neuvěřitelný a je vidět, že na toto byl Monster postaven.
Co mu ovšem nedělá moc dobře je klidnější jízda, například po městě. V nižších otáčka je Monster hodně cukavý a budete z toho mít dojem, že to motoru ani moc nesvědčí.
Nicméně v případě, že svižnější jízda je vám vlastní, nebudete mít problém na klikaté silnici strčit do kapsy kde jaký super sport.
Podvozek a motor:
Uvedu zde pár technických údajů. Mnou ježděný model byl osazen ,,obyčejným´´ zadním tlumičem Sachs s Progresivní předpětím a r nastavitelným Monoshockem a o předek se stará Showa 43mm plně nastavitelná upside-down vidlice.
Díky tomu, že je podvozek tvrdší již v základu, tak na horších silnicích působí trochu neklidně. Ovšem na silnice bez děr je jistota v náklonech velmi dobrá.
Motor je vzduchem chlazený dvouventilový desmo-dvouválec s výkonem 70 kW a krouticím momentem 103Nm.
Monster se vyráběl i ve variantě ,,S´´ kde jediným rozdílem je kompletně nastavitelný podvozek od firmy Ohlins.
Servis:
Výměna rozvodových řemenů každé 2 roky nebo po ujetí 20 000 km. Cena v pražském servisu Ducati je cca 3700,- a desmo servis (seřízení ventilových vůlí) je po 12 tis. km a zde je cena cca 8 000,-. K tomu nutno připočíst výměnu oleje + filtru, která je stanovena po 12 tis. ujetých km nebo 2 roky.
Když budete tyto intervaly dodržovat, motorka bez problému najede 100 tis. a možná i mnohem víc.
Konkurence:
Oproti konkurenci je pořizovací cena o něco vyšší. Cena námi testovaného modelu byla 150 000,- při nájezdu okolo 35 tis. km.
V případě, že nejste fandou Italského výrobce nebo dvou hrnku je možnost sáhnout po japonské konkurenci, jako např. Honda CB1000r nebo Yamaha fz1, kteří jsou přímými konkurenty.
Výhodou na straně Japonců je příznivější pořizovací cena. Ceny konkurentů se pohybuji mezi 100 až 120 tis. při podobném nájezdu km. Další výhodou je vyšší výkon, u Hondy je to 92 kW a u Yamahy 110kW oproti italským 70kW.
Nevýhodou je pak právě jejich tuctový vzhled, který příliš nevyčnívá nad ostatními nahatými motorkami. Výkon pak Ital dohání svým skvělým podvozkem a zátahem odspoda s dobrou ovladatelností.
Závěr:
Monster je vhodný pro všechny, kdo fandí ostřejším projížďkám a chtějí na benzínce udělat trochu parády.
O Italech je známo, že jejich stroje jsou hlavně o emocích a u Monstra tomu není jinak.
Pocit z jízdy je neuvěřitelně zábavný, přirovnal bych celkový dojem jízdy k motardu. Na zvuk suché spojky si zvyknete na tolik, že si to bez toho nebudete umět představit.
Ohledně údržby není italský stroj nijak extra choulostivý a v případě, že majitel bude dodržovat servisní intervaly, bude Vám Monster dělat radost dlouhou dobu.
Monster 1100 (2009) dostává 8/10 bodů
Plusy:
· Zátah dvou-válce
· Zajímavý vzhled
· Sportovní jízda
· Podvozek
Mínusy:
· V nižších otáčkách nepříjemné cukání
· Při delší jízdě nekomfortní
· Nevzhledné originální koncovky výfuků
· Díky vzduchem chlazenému motoru nižší výkon