Vůbec poprvé totiž usadila do palubní desky digitální ukazatel a palubní počítač automobilka Aston Martin. Výrobce prémiových vozů byl tou dobou pod finančním tlakem, takže se snažil předvést něco jedinečného. V roce 1976 tak vznikl Aston Martin Lagonda, sedan s motorem V8 o jehož vzhledu si raději udělejte obrázek sami. Pro nás byl však zajímavější právě onen digitální přístrojový štít a palubní počítač. Jejich vývoj totiž stál automobilku obrovskou hromadu peněz, výsledek byl ale značně náladový a poruchový.
Ve spojených státech přišla jako první s touto možností automobilka Cadillac. Digitální palubní počítač byl volitelným příslušenstvím u jejího modelu Seville z roku 1978. Displej zobrazoval v digitální podobě rychlost, zbývající palivo, čas, průměrnou spotřebu a odhadovaný dojezd. Bohužel ani američtí výrobci aut neměli příliš dobrou pověst pro své schopnosti s elektronikou. Navíc byl tento volitelný doplněk dosti drahý.
Na pevnině starého kontinentu byl průkopníkem této technologie Renault. Digitální palubní deska se objevila v modelu Renault 9 & 11 z roku 1983. Šlo o jeden model, ovšem číslo 9 označovalo sedna a 11 hatchback.
Dalším krokem ve vývoji byly dotykové obrazovky, které se v autech objevily poprvé již na přelomu let 1980/1990. Společnost General Motors začala ve svých modelech Oldsmobile Toronado, Buick Riviera a Buick Reatta nabízet dotykový CRT displej. Jeho grafika možná nebyla oslnivá, možná se neředil mezi nejspolehlivější doplňky vozu a někomu by možná přišel zbytečný, ovšem jednalo se funkční dotykový displej v automobilu.
Pro představu, první palubní počítače ve Škodě Favorit od roku výroby 1989 měly jeden řádek, svítily červeně a byly určeny hlavně na vývoz.
Digitální přístrojové štíty před příchodem nového tisíciletí představovaly spíše zajímavost než nový standard. Byly totiž tragicky poruchové, nepřesné, v noci oslňovaly a přes den často nebyly čitelné. Jejich opravy se navíc velmi často prodražily. Řidiči tak dávali přednost klasickým analogovým přístrojům ve spojení s menším digitálním počítačem displejem určeným pro palubní počítač. Tato varianta se uchytila na dlouhé roky.
Změny však nastaly s příchodem některých nových japonských automobilů. Japonci totiž elektroniku umí dokonale, což potvrdili v modelech jako Toyota Prius, Honda Insight či Honda Civic. Ve výrobě digitálních přístrojů pokračovali i francouzští konstruktéři, kteří je usazovali do vozů C2, C3, C4 a C6 nebo společnost Smart.
Zásadní zvrat nastal v roce 2014, kdy Audi představila LCD display vyplňující celý přístrojový štít nové Audi TT. Display dokázal zobrazit jak klasické analogové budíky, tak i informace z palubního počítače nebo navigaci. Celý systém dostal název Virtual Cockpit a vycházet z něj bude pravděpodobně i digitální přístrojová deska v nové Škoda Karoq.