Na konferenci o automatizovaných vozidlech představil svůj systém poloautomatického řízení vozu, které je poměrně blízké využití v sériové výrobě. Používá mnoho prvků, které známe z vozů již dnes.
Tento poloautomatický systém je schopen řídit vozidlo až do rychlosti 130 km/h samočinně, ovšem pod dohledem řidiče. Jeho těžiště spočívá zejména v monotónních situacích jako při jízdě v nepříliš hustém provozu na dálnici, v kolonách a podobně.
V zásadě jde o velmi komplexní spojení současných technologií, které z vozu známe. Sledováním jízdních pruhů se testovací vůz dokáže držet ve správném směru (což do jisté míry zvládá už nějakou dobu i Lexus LS), díky adaptivnímu tempomatu se drží za ostatními vozy a v bezpečné vzdálenosti dovede i zastavit. Ani to není novinka. Vůz však dokáže přibrzďovat před zatáčkami, sleduje dopravní značení a přizpůsobuje se mu a dovede i předjíždět. Pro veškeré tyto účely bylo nutné oproti dosud používaným sériovým řešením pár senzorů přidat.
Stále však nejde o plně autonomní systém řízení. Městský systém by ho pravděpodobně dostatečně zmátl a sám Volkswagen počítá s tím, že řidič musí být ve stálé pohotovosti pro případ krizových situací. Jak jsme měli možnost v různých testovacích vozech zkoušet adaptivní tempomaty, tak jejich reakce na neočekávané podněty není úplně blesková a situaci typu podjetí zprava a vybrzdění (krutá česká realita) by automatický systém pravděpodobně jen těžko zvládal.