Svezli jsme se: Peugeot 3008 1,6 HDi + české ceny

Design vozu podle očekávání rozvíjí tradiční tvary Peugeotů poslední dekády a přidává k nim navíc další porci nezaměnitelného francouzského šarmu. Zeširoka otevřená tlama a šibalsky protáhlé světlomety dávají okolí jasně najevo, že se blíží šelma. Problémem může být identifikace, do které kategorie to vlastně Peugeot 3008 patří? Je to zvýšené kombi? Protáhlý hatchback? Menší MPV? Crossover? Na tuto otázku nezná odpověď ani sama automobilka a vkusně o novém přírůstku hovoří jako o mixu všech těchto segmentů. Funguje to ale v praxi?

Pro krátkou projížďku padla naše volba na béžovo-šedý model ve výbavě Premium, tedy prostřední stupeň ze tří možných. Za základní cenu 524.900 Kč dostanete mimo jiné šestici airbagů, systém kontroly stability ESP, sedmnáctipalcová litá kola, tempomat s omezovačem rychlosti nebo dvouzónovou automatickou klimatizaci. To vše se zážehovou šestnáctistovkou VTi o výkonu 88 kW (120 k).

Pod kapotou nám zapůjčeného vozu však tlouklo naftové srdce HDi, které z objemu 1,6 litru disponuje výkonem 80 kW (110 k) při 4000 ot. a maximem točivého momentu na hodnotě 240 Nm už při 1750 ot. Jistě, nejde o žádného trhače alfaltu, vždyť Peugeota o hmotnosti 1500 kg rozjede na stovku za více než 12 sekund. Vše vám ale vynahradí kombinovanou spotřebou. Výrobce ji s použitím pneumatik Michelin Energy Saver uvádí 5,1 l/100 km. V běžném provozu bude méně veselá, ale jezdit kolem 6 litrů by nemuselo být až tak nereálné. Problémem ale budou určitě parametry plně zatíženého vozidla. Dynamika půjde dolů a spotřeba prudce vzhůru. Pokud plánujete časté rodinné přesuny, vaše volba by měla směřovat k vznětovému dvoulitru o výkonu 150 k chlubícím se i o zhruba polovinu vyšším kroutícím momentem 340 Nm.

Samostanou kapitolou je interiér, kde se designéři odvázali podstatně více než zvenčí. Kdyby někdo vymontoval tradiční „pežoťácký“ volant, určitě by řada lidí přemýšlela, na co že se to právě dívají. Audi? Citroën? Nebo snad Alfa? Opravdu, co se vzhledu týká, působí interiér velice moderně a možná až futuristicky. Pracoviště řidiče je opticky odděleno od ostatní posádky, k čemuž přispívá hlavně velmi mohutná středová konzola s držákem na straně spolujezdce. Abyste si o její monumentálnosti udělali představu, vězte, že pod loketní opěrkou se nachází klimatizovaná schránka o objemu těžko uvěřitelných 13,5 litru!

Z hlediska jízdních zážitků je Peugeot 3008 přesně takový, jaký byste čekali. Podvozek je naladěn velice komfortně, a abyste si „užili“ nějakého tupého rázu od kol, musíte nerovnosti vyhledávat. S ohledem na výšku karosérie jsme tak logicky očekávali i vyšší náklony. Tyto obavy se ale rozplynuly po první ostře projeté zatáčce. Řízení je příjemně tuhé, volant má ideální tvar i tloušťku a široké možnosti jeho polohování vyhoví každému řidiči bez rozdílu výšky či tělesných disproporcí. Šestistupňová manuální převodovka má krátké dráhy a přesná je tak, jakoby ji snad ani nedělali francouzi. Jistě, na německé konkurenty to stále nestačí, ale pokrok je to rozhodně potěšující.

Od verze Premium si mohou zákazníci dopřát i technologické novinky v podobě head-up displeje známého především z bojových letounů. Na něj je promítán údaj o okamžité rychlosti a případně časové vzdálenosti od vpředu jedoucího vozu. V rozsahu 0,9 – 2,5 sekundy si lze nastavit i časovou vzdálenost, po jejíž překročení na vás bude průhledový displej výhružně blikat výstražným trojúhelníčkem. A... to je bohužel všechno. Žádné zvukové varování, automatické brzdění či dokonce adaptivní tempomat se nekonají. Škoda, radar na autě je a jeho potenciál tak zůstává z velké části nevyužit.

Druhou technickou libůstkou je systém Grip Control. Nejedná se v podstatě o nic jiného než otočný ovladač, kterým měníte charakteristiku stabilizačního a protiprokluzového systému. Nabízí se pět režimů: Normal, Vypnuto, Písek, Bláto, Sníh. Například mód Písek funguje jako elektronická náhražka uzávěrky diferenciálu, kdy zajišťuje, že se obě poháněná kola otáčí stejně rychle. Opakem je Sníh, který dokáže na jedno z nich poslat až 100 % točivého momentu. Zarazili jste se u slovního spojení „obě poháněná kola“? Nebojte, vidíte správně, „třitisíceosmička“ není čtyřkolka a přenos síly na vozovku se stará pouze přední náprava.

Za půlhodinovou jízdu samozřejmě ani zdaleka nelze odhalit všechny silné a slabé stránky vozu. Na první pohled se jedná o zajímavý mix několika segmentů, který působí velice vyváženě, ale na druhou stranu v žádném z nich neexceluje. Spoustě lidí to tak bude stačit a budou právě takové vlastnosti považovat za přednost, ale abychom mohli auto nazývat pravým SUV, chybí mu pohon všech kol, jako MPV zase větší variabilita interiéru včetně nemožnosti posouvání či dokonce vyjímání zadní řady sedadel. A systém Grip Control? Ujetých 28 km na testovacím okruhu bohužel neobsahovalo žádné náročnější podmínky a dokonce ani polní cestu, takže na praktické zkušenosti a přínos tohoto systému i důkladné proklepnutí celého vozu si společně s námi musíte počkat až na klasický redakční test.