UAZ-452, přezdívaný dle svého tvaru Buchanka, neboli bochník chleba, se začal vyrábět v roce 1965. Sám přitom částečně vychází z dřívějšího UAZ-450, který se dostal na sovětský trh přesně před 60 lety. Vůz s pohonem všech kol byl zpočátku k dispozici jen se čtyřválcem o objemu 2445 ccm a výkonu 75 koní, v současných verzích pracuje benzínový čtyřválec ZMZ-40911 s objemem 2693 ccm a 112 koni. Kromě 4x4 verze existovala i varianta s pohonem pouze zadních kol, pojmenovaná UAZ-451, ta se však přestala vyrábět už na začátku 80. let.
Automobilka UAZ však už koncem 50. let experimentovala s elektrickým pohonem, který zamontovala právě do první generace Buchanky, čímž vznikl prototyp UAZ-450EM, určený pro práci na letištích. Baterie byly uchyceny pod podlahou vozu a energie přenášena na elektromotor vzadu. O tomto voze ale není známo moc informací.
Další pokusy přišly v roce 1974, kdy se UAZ vrhl do vývoje elektromobilu společně s institutem VNIIEM. Výsledkem byl elektromobil nazvaný U-131, se základem v UAZ-451. Spalovací motor byl nahrazen trojfázovým asynchronním trakčním elektromotorem o výkonu pouhých 15 kW. Energii dodávaly olověné akumulátory 6EM-100, které vozu poskytly dojezd kolem 70 kilometrů.Aby se kompenzovala vyšší váha dodávky plné baterií, byla karosérie vyrobena z lehkého duralu.
Pět vyrobených prototypů bylo posláno k testování v běžném provozu do moskevské automobilky. Jízdní vlastnosti vozu se sice ukázaly být přijatelné, problémy této koncepce ale byly zřejmé. Vůz plný těžkých baterií dokázal odvézt jen 500 kg nákladu a samozřejmě jen po omezenou dobu, po které musel být zapojen k zdlouhavému nabíjení. To se stalo nepřekonatelným problémem a v 80. letech UAZ celý projekt ukončil.
To samozřejmě neznamenalo konec elektromobilů v Sovětském svazu, svůj vývoj prováděl také VAZ, který v letech 1980-81 v malé sérii vyráběl elektromobil na bázi kombíku 2102. Lada 2801 vznikla v 47 kusech, z nichž několik se dochovalo dodnes. V roce 1989 se pak představila elektrická verze minivozu VAZ Oka, která se vyráběla až do roku 1998 a vyvážela se mimo jiné i do USA.