Nová továrna v Nižném Novgorodu, postavená ve spolupráci s americkým Fordem, začala počátkem 30. let pod názvem NAZ produkovat osobní i lehké nákladní vozy na základech Fordu. Už v půlce 30. let se však sovětští konstruktéři pokoušeli vyvíjet vlastní automobily, i když stále s využitím dílu licencovaných od Američanů.
Pro potřeby sovětské armády už v roce 1934 vznikl první třínápravový automobil, GAZ-TK, který se však v testech příliš neosvědčil a nepostoupil tedy do sériové výroby. I nadále ale pokračovaly pokusy s tímto uspořádáním a v roce 1936 se do výroby dostal GAZ-AAA, třínápravová verze licenčního Fordu-AA. Ve stejný rok se představil i další šestikolový prototyp pick-upu vlastní konstrukce, který dostal označení GAZ-21 a využíval díly GAZ-AAA i nového GAZ-M1. Konstrukce podvozku však neumožňovala stavbu jiných variant, například čtyřdvéřové verze a tak se brzy rozjely práce na novém modelu. Jedním z požadavků totiž bylo postavit vůz podobný Mercedesu W31, tedy šestikolovému automobilu pro potřeby důstojníků.
GAZ-25 vycházel ze stejného základu jako GAZ-21, podařilo se však vyřešit většinu nedostatků z předchozího prototypu. Cílem bylo postavit čtyřdvéřový terénní vůz pro potřeby armády, s klasickou kabinou ale zvýšeným podvozkem umožňujícím pohyb mimo zpevněné cesty.
O vývoji vozu se nedochovalo moc informací, ví se že vznikly jen dva prototypy. Veškeré informace o voze pocházelyz pár zašlých fotek a neúplné dokumentace. Před několika lety se však v Rusku podařilo najít v zahradě stojící dochovaný prototyp GAZ-25, který poté prošel kompletní renovací u moskevského úpravce KB Smirnova. Také díky tomu je teď známo více o konstrukci unikátního prototypu.
Karosérie s částečně dřevěným skeletem je posazena na žebřinovém rámu vlastní konstrukce. Přední náprava je zavěšena na podélných pružinách a hydraulických tlumičích, zadní nápravy na listových pérech. Poháněny jsou jen dvě zadní nápravy, jde tedy o vůz 6x4. Pod kapotou pracuje šestiválec o objemu 3,48 litru a výkonu 85 koní, výkon přenáší čtyřstupňová manuální převodovka. Interiér je vyveden ve světlé hnědém čalounění a nabízí pět plnohodnotných míst k sezení. Přední okno je možné pro ventilaci částečně vyklopit pomocí páky na palubní desce. Přední sedačku je možné posouvat vpřed a vzad, aby měl řidič optimální polohu pro řízení.
I přes to, že se podařilo vyřešit problémy předchozích prototypů, se GAZ-25 nikdy nedostal do sériové výroby. Místo toho začaly práce na voze GAZ-61, na kterém se podařilo vyřešit problém s přenosem výkonu na přední nápravu a nebylo tak nadále potřeba dvou hnaných náprav vzadu. Dodnes se dochoval pouze jediný prototyp GAZ-25, který je na prodej za 10,5 milionu Kč.