Peugeot 402, představený v roce 1935, se proslavil hlavně díky aerodynamicky tvarované karosérii, se světly schovanými pod maskou chladiče. Designéři Peugeotu při navrhování vozidla využili tehdy populární přístup streamliningu a očividně se inspirovali i u amerického Chrysleru Airflow. Spolu s menším modelem 202 se tento vzhled stal typickým pro Peugeot 30. a 40. let. Kromě toho už tehdy Peugeot nabídl mimo jiné automatickou převodovku a dieselové motory. Nejznámější verzí vozu se stal inovativní kabriolet 402 Eclipse, první sériově vyráběný automobil s pevnou sklápěcí střechou na světě. Kromě něj ale existovala i jiná inovativní varianta s unikátní karosérií.
Francouzský designér Jean Andreau totiž neshledal aerodynamiku standardní 402 jako dostatečnou a rozhodl se na stejném podvozku postavit zcela novou karosérii podle svých poznatků. Tou dobou se už v Kopřivnici vyráběla Tatra 77 s aerodynamickou karosérií. Andreau si z karosérie běžné 402 ponechal vpodstatě jen předek s maskou chladiče a integrovanými světlomety. Už přední okno však dávalo jasně najevo podřízení se aerodynamice. Sklo rozdělené na dva kusy s velkým sklonem přecházelo do protáhlé kabiny s nízkým prosklením, které vypadá mnohem moderněji než soudobé vozy. Netradičně ale působí obrovská ploutev na protáhlé zádi, možná inspirovaná vývojem z Kopřivnice ale dovedená do extrému. Ploutev měla pomáhat s udržením směru při vysokých rychlostech. Díky dvěma okénkům po stranách ale řidič nepřišel ani o výhled dozadu. Také zadní kola se dočkaly zakrytování pro lepší proudění vzduchu.
Součinitel odporu vzduchu u takto upraveného sedanu byl pouhých 0,34, oproti 0,68 u standardní verze. Pro srovnání, Tatra 77 vyjela v první verzi se součinitelem 0,36, který se ale v následující verzi T 77A podařilo snížit na těžko uvěřitelných 0,21. Peugeot 402 Andreau se i přes použití standardního podvozku a techniky bez dalších úprav mohl pochlubit o 30 % nižší spotřebou a o 40 % vyšší maximální rychlostí.
Motor zůstal stejný jako u běžné 402, vepředu uložený řadový čtyřválec o objemu 1991 ccm dodával na zadní nápravu 55 koní přes třírychlostní poloautomatickou převodovku Cotal s elektromagnetickou spojkou. Zatímco běžný sedan se s touto technikou dostal maximálně na 120 km/h, Andreau dokázal vytáhnout až 170 km/h. Podvozek s dělenou přední nápravou dostal kapalinové tlumiče pro větší pohodlí v kabině. Inovativní image 402 však poněkud kazily kabelem ovládané bubnové brzdy na všech kolech, tou dobou už ve vozech vyšší třídy dávno překonané.
Peugeot 402 Andreau se poprvé ukázal na Pařížském autosalonu v říjnu 1936 a Peugeot už od počátku říkal, že sériová produkce není v plánu. Zájem o vozidlo však zřejmě předčil očekávání, protože po nějaké době se o výrobě začalo uvažovat a Peugeot nakonec ohlásil začátek prodeje na rok 1940. K tomu však kvůli začátku války bohužel nikdy nedošlo a dohromady bylo vyrobeno jen šest kusů. Minimálně jeden z prototypů se dochoval dodnes a stojí ve sbírce automobilky L'Aventure Peugeot v Sochaux.