Prostějovský kombajn SM500 předběhl dobu o desítky let, jeho úspěch pohřbili komunisté

SM500 | foto: youtube.com

Ve světě se o nás mluví jako o národu šikovných lidí, kteří si umí poradit téměř v každé situaci. Jeden z mnoha takových příběhů se odehrává po druhé světové válce, kdy se rolníci rozhodli rozorat meze a začít pěstovat obilí ve velkém. Potřebovali k tomu však dostatečně výkonné sklízecí stroje - a tak si je vyrobili, čímž opět předběhli ostatní.

Řeč je o kombajnu s označením "SM500", který sestrojili v prostějovském Agrostroji. Tento stroj, sklízecí mlátička, neměl ve světě obdoby a předběhl ostatní minimálně o 15 let. Prostějovští konstruktéři se v roce 1968 sami pustili do výroby, tehdejší RVHP se však takovýto aktivismus příliš nelíbil.

Máte rádi auta? Hledáme nové lidi do redakce. Napište nám na redakce@autoroad.cz a staňte se naším redaktorem. 

Začátek úspěšné prostějovské historie se píše již na konci 19. století, kdy vznikají (tehdy ještě samostatně) dvě firmy pro výrobu a opravu základní zemědělské techniky Wichterle a Kovařík. Tyto dvě firmy se v roce 1918 spojily, a díky tomu se mohly začít věnovat dalšímu odvětví - výrobě automobilů. Firma WIKOV začala vyrábět automobily pro bohatou vrstvu zákazníků, v jednom období úspěšně působila jako "československý Rolls-Royce". A právě tímto způsobem vznikla největší firma na výrobu hospodářských strojů, a to nejen v Československu, ale v celé střední Evropě. 

Problém úspěšné firmě však přináší konec druhé světové války - firma byla znárodněna a stala se součástí národního podniku Agrostroj. Šikovné ruce však v Agrostroji zůstaly, firma se dále soustředila na vývoj a výrobu zemědělské techniky, která neměla konkurenci. Koncem 60 let již tehdejší kombajny ze Sovětského svahu nedostačovaly na pokrytí ohromných zemědělských ploch, které neustále vznikaly. A to byla výzva pro prostějovské konstruktéry.

Nově vzniklý kombajn SM500 tehdy prostějovští bedlivě střežili, neboť se báli špionáže. Jejich nově vznikající kombajn byl ve všech měřítkách o řadu lepší, než tehdy používané stroje. Hydrostatický pojezd, hydrostatické řízení, odsávání prachu, hydraulicky sklopný zásobník, to jsou jen některé, z nově vzniklých a v té době jedinečných funkcionalit. Vývoj, testování a následné zlepšování zabralo prostějovským konstruktérům spoustu času. V roce 1969 svůj úspěch však začal přinášet první negativní reakce ze strany Sovětského svazu.

SM500 | foto: youtube.com

Konstruktéři byli velice nadšení z toho, že se o jejich vývoj zajímali i v NDR, a své pocity srovnávali s úspěšnými světovými sportovci. Když však v roce 1972 v podstatě "finišovali" se zpracováním výrobní dokumentace, objevily se první výrazné zprávy o tom, že projekt SM500 bude prostějovskému Agrostroji odebrán. Paradoxně v té stejné době se začalo s dovážením moderního německého kombajnu 512, který v žádném z ohledů nemohl soupeřit s SM500. Tlaky RVHP však dospěly v to, že se celý projekt SM500 předá NDR. Jedinou šancí na záchranu byla návštěva tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, od které si prostějovští slibovali, že by ho mohli přesvědčit, aby projekt zůstal v Agrostroji.

Sebevětší přimlouvání však nepomohlo a v RVHP měli jasno. V roce 1972 se tedy československá vláda rozhodla, že prostějovský Agrostroj vývoj nového kombajnu ukončí. Lítost, beznaděj a zmařená příležitost, to byly pocity, které tehdy konstruktéři zažívali. Nedalo se s tím však již vůbec nic dělat. 

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy