Ta se o něco později stala skrytým postrachem po další řidiče konkurenčních značek. K reprezentativního označení Safrane se totiž přidala nálepka Biturbo, což mělo značit, že s tímhle obřím sedanem si není radno hrát. A opravdu, v tehdejší době stačilo na tenhle vůz jen máloco z tehdejšího automobilového trhu.
Pod kapotou pracoval dvakrát přeplňovaný vidlicový šestiválec PRV o objemu 2 963 cm3, s jehož úpravou pomohla německá firma Hartge. Ta upravila vstřikování paliva, instalovala plně elektronické zapalování a dvě turbodmychadla KKK. Díky tomu se ve výsledu Safrane Biturbo chlubil výkonem 268 koní a točivým momentem 363 N.m.
Na tak výkonný vůz ale Renault neměl v té době potřebnou převodovku. Problémem totiž bylo naléz vhodný automat, který by přenesl takový výkon na obě nápravy. I z toho důvodu dostal Safrane Biturbo standardní pětistupňovou manuální skříň, což bylo možná lepší řešení, které ocenili sportovní jízdu milující fanoušci Renaultu.
Ani hmotnost provedení Biturbo nebyla nijak malá, ve výsledku totiž činila 1,8 tuny. I přes tento fakt ale dokázalo v naprostém klidu zrychlovat z nuly na stovku za sedm vteřin a dosáhnout maximální elektronicky omezené rychlosti 250 km/h. Neoficiálně se však uvádělo, že Biturbo bylo schopno dosáhnout rychlosti kolem 270 km/h.
Kdo si snad myslí, že je takové auto neuříditelné, měl by vědět, že obě nápravy dostaly vzpěry McPherson s možností elektronické regulace. Řidič tak mohl měnit světlou výšku v několika stupních a pro ještě lepší přilnavost instaloval Renault sportovní pneumatiky Pirelli P Zero o rozměru 225/45 ZR17.
Na první pohled andělsky vypadající Safrane Biturbo jste už tenkrát skoro neměli šanci poznat. Jedinými odlišnými znaky byly jiný přední nárazník, litá kola Hartge a decentní zadní křídlo na víku kufru. Defacto až po usednutí do kabiny bylo poznat, že tohle není jen tak obyčejná verze. Na její úpravě se totiž podílel tuner Irmscher, jenž si dal velmi záležet.
A jak byl vlastně nejvýkonnější Safrane Biturbo vybaven? Byly tři výbavové stupně - RXE, Elipse a Baccara a už v základní výbavě byla elektricky ovládaná okna a zrcátka, kotoučové brzdy se systémem ABS, automatická klimatizace nebo celokožené sedačky. Ve vyšších verzích pak posádku hýčkal zabudovaný mobilní telefon s ovládáním na volantu nebo přední sedadla Ergomatic s kompletním elektrickým ovládáním a nastavením ve všech různých směrech.
I přes to, že Renault Safrane Biturbo byl vskutku povedeným autem, výroba trvala jen dva roky. Jeho produkce skončila v roce 1996 na počtu 806 kusů a proto se dnes jedná o exkluzivitu, na kterou se dá narazit jen velmi zřídka.