Že bude největší česká automobilka potřebovat po pádu komunistického režimu silného strategického partnera, bylo jasné prakticky všem. A jak česká vláda, tak ani případní zájemci skutečně na nic nečekali. Celkem se jich přihlásilo 22 a z této palety vykrystalizovali dva nejvážnější – německý Volkswagen a švédsko-francouzská aliance Renault/Volvo.
Zprvu se zdálo, že uspěje druhý zájemce. Jeho plánem bylo stavět u nás mimo jiné Twingo, městský třídveřový hatchback s neuvěřitelnou variabilitou, poprvé představený na pařížském autosalonu 1992. Tento plán se ale vládě příliš nezamlouval, a proto dala přednost německému gigantovi.
Škoda udělala na Němce dojem především kvalitou Favorita, z opačného úhlu pohledu to bylo i díky příslibu masivních investic, mimo jiné také do motorárny. 16. dubna 1991 tak Volkswagen koupil třicet procent akcií Škody, která se stala čtvrtou značkou, dnes mamutího, koncernu. 19. prosince 1994 Němci navýšili svůj podíl na 60,3 procent, 11. prosince 1995 na rovných 70 procent a 30. května 2000 Volkswagen ovládl Škodu úplně.
Už při prvotním oznámení privatizace se napříč českou společností objevily nesouhlasné hlasy, s postupem času ale i tito lidé museli uznat, že prodat Škodu zrovna Volkswagenu bylo správným krokem. Samozřejmě ani toto partnerství se neobešlo bez kontroverzí.
Chvíli po privatizaci musela domácí automobilka propouštět, po finančních problémech Seatu v roce 1993 zase padla investice do motorárny a moderní celohliníková zážehová šestnáctistovka OHC vlastní výroby se objevila pouze v několika prototypech. Sériová auta, počínaje Felicií, dostala starší litinové jednotky Volkswagenu.
Právě Felicia se stala prvním modelem, který Škoda vyvinula ve spolupráci s německým výrobcem. Pětidveřového hatchbacku, kombíku, pickupu, VanPlusu a volnočasového Funu se nakonec mezi lety 1994 a 2001 vyrobilo přes 1,4 milionu kusů. Podobného úspěchu dosáhla v roce 1996 představená Octavia, jejíž už třetí novodobá generace vyjíždí z továrny dodnes.
Felicii nahradila v roce 1999 rovněž pětidveřová Fabia, postupně vyráběná také jako sedan, kombi a užitkový Praktik. Dnes se po silnicích, podobně jako u Octavie, prohání již třetí generace. Přelomovým modelem se v roce 2001 stal Superb, vlajková loď značky a po dlouhé době první vozidlo s okřídleným šípem na pomezí střední a vyšší střední třídy. Letos v Ženevě se ukázala už třetí (opět novodobá) generace tohoto modelu.
Nejmladšími modelovými řadami jsou Citigo, představené v roce 2011 jako trojče VW Up! a Seatu Mii, Yeti, představený v roce 2009, a Rapid, jež se v roce 2012 představil nejprve jako liftback a o rok později rovněž jako pětidveřový hatchback. Letos byla ukončena výroba MPV Roomster, jehož nástupce byl před nedávnem z plánů značky vyškrtnut.
Celkem se loni podařilo vyrobit 1,04 milionu aut s logem Škody (od roku 1905 už to je 12 milionů vozidel), plánem přitom je vyrábět v roce 2018 1,5 milionu automobilů ročně. Oproti 170 tisícům Favoritů v roce 1991 jsou tato čísla jako z říše snů. Lví podíl na nich má silný odbyt v Číně. Do budoucna kromě navýšení výroby plánuje mladoboleslavské vedení uvedení sedmimístného SUV či faceliftu Octavie. Otázkou zůstává, jak moc se na těchto plánech podepíše aktuální problém s podváděním naftových motorů. I přes něj se ale ukázalo, že volba Volkswagenu byla správná. Kéž by se něco takového povedlo i u Tatry…