Víte, jak dlouho vládne Škoda českému automobilovému trhu?

Když Václav Laurin a Václav Klement zakládali v roce 1895 společnost Laurin & Klement, asi netušili, že se z podniku za 121 let stane dlouhodobý vládce nejen českého trhu. První vůz z Mladé Boleslavi vyjel pod označením Voiturette A v roce 1905, což odstartovalo éru, na jejímž konci nyní stojí nové SUV Kodiaq. Zpátky však na úplný začátek, protože to byla právě značka Laurin & Klement, která se před první světovou válkou vypracovala na největší podnik svého druhu v českých zemích a dokonce i v celé rakousko-uherské monarchii. Po ní však přišel rozpad tradičních politických i ekonomických vztahů a automobilka se na chvíli z pozice lídra trhu stáhla.

Ve dvacátých letech zároveň došlo ke změně jména a z Laurin & Klementu se stala Škoda (novým vlastníkem se stal stejnojmenný průmyslový gigant), což se nakonec ukázalo jako mimořádně dobrý tah. Usilovná práce nových majitelů i ředitele Karla Hrdličky totiž v roce 1936 přinesla návrat na výsluní. Rozhodně ale nešlo o nějakou aktuální euforii, Škoda se totiž ve třicátých letech v Československu stala průkopníkem pásové výroby a unifikace sortimentu, přinášející výhody zákazníkům v podobě vysoké kvality i spolehlivosti automobilů s vynikajícím poměrem cena/výkon. Překážkou se nestala ani světová hospodářská krize, jejíž vrchol nastal v roce 1933. Po ní totiž v Mladé Boleslavi vsadili na moderně řešené řady Popular, Rapid, Favorit a Superb s nezávislým zavěšením všech kol, čtyř- až šestiválcovými motory a tuhým páteřovým rámem podvozku.

Vývoj prodejů automobilů Škoda mezi lety 1933 až 1938

A zatímco v roce 1933 tak Škoda prodávala 1233 automobilů ročně a byla daleko za Pragou nebo Tatrou, o tři roky později už její modely zakoupilo 3014 zákazníků, což stačilo na první místo tehdejšího československého automobilového trhu. Tuto pozici už přitom Škodovka nikdy neopustila a drží ji až do dnešních dnů, tedy rovných 80 let! Nic na tom nezměnila ani doba po druhé světové válce, kdy se klíčovým bodem ukázala rychlá obnova výroby v domovském městě. Ještě před komunistickým převratem byly navíc do provozu uvedeny továrny ve Vrchlabí a Kvasinách. I přesto byla meta 10 tisíc vyrobených automobilů ročně v nedohlednu. Poprvé se jí povedlo překonat v roce 1955, k čemuž pomohl především typ 440 Spartak. Už o dvanáct let později automobilka vyráběla neuvěřitelných 100 tisíc automobilů za rok, a to především kvůli tuzemskému i zahraničnímu úspěchu modelu 1000 MB, pro níž byla továrna v Boleslavi navíc výrazně přepracována.

Místo tuzemské jedničky si okřídlený šíp držel i nadále, nejprve s řadou 100 a později modely s typovým označením 742. Na konci osmdesátých let se konečně i tuzemský automobilový průmysl dočkal moderního hatchbacku s pohonem předních kol. Favorit uspěl nejen doma, ale i v zahraničí a zaujal mimo jiné také německý koncern Volkswagen. Ten nejprve 16. dubna 1991 koupil 30 procent akcií tuzemského výrobce, 11. prosince 1995 už Němci vlastnili 70 procent akcií a 30. května 2000 došlo k úplnému převzetí mamutím koncernem. Tento krok s sebou přinesl nejen značný finanční kapitál, ale i možnost dalšího růstu, který Škoda rozhodně využívá naplno.

V roce 1991 totiž automobilka oslavila 5 milionů vyrobených automobilů, letos v lednu ale došlo na vůz s pořadovým číslem 18 milionů! A růstu určitě není konec, na příští rok je totiž naplánovaná ofenziva modelů kategorie SUV, která je aktuálně celosvětově velice populární. Abychom ale krátkou exkurzi do historie zakončili tuzemskými prodeji, pak vězte, že za prvních jedenáct měsíců letošního roku si u nás našlo majitele 75 619 automobilů s okřídleným šípem. Konkrétně jde o řady Citigo, Fabia, Rapid, Octavia, Superb, Yeti a Kodiaq.