Sébastien Ogier označil pro britský Autosport pravidlo určující startovní pořadí za vtip. V Argentině po dvoudenním čištění přišel o vítězství po souboji v poslední etapě s Haydenem Paddonem.
Mistr světa je dlouhodobým kritikem pravidla, které nutí startovat průběžně vedoucího jezdce MS první dvě etapy v čele. To vede k tomu, že na suchých šotolinových tratích ztrácí spoustu času. V Argentině například Ogier ztratil na testu 'Los Gigantes' 24 vteřin na Haydena Paddona, což v sobotu večer vyústilo ve slovní roztržku mezi oběma jezdci.
"Už jsem tak unavený neustálým vykládáním o této věci. Chtěl jsem rally prostě dokončit a rychle se vrátit domů a přemýšlet o něčem jiném. Rally je pro mě aktuálně docela nudnou. Získali jsme body [za druhé místo], ale kam se poděl sport? Ano, můžeme se stát znovu šampiony, ale vím, že si zasloužíme více než jen to.
Je to zcela nefér a neměl bych v šampionátu odjet 80 % času jako první na trati. Problém je, že na to pořád upozorňuji jenom já a pořád jde o stejný příběh. Ale pro mě je to vždycky stejné. Pro mě se tento šampionát stává každý rok víc a víc vtipem," smutní Sébastien Ogier. My jen dodejme, že podobně kritizoval startovní pořadí také Sébastien Loeb v dobách své slávy.
Manažer WRC, Jarmo Mahonen, řekl, že letos k žádné změně v pořadí nedojde. Před příští sezonou však FIA bude nad pravidly přemýšlet. "Chci vidět celou sezonu, byli jsme úspěšní [se změnou pravidel]? To budeme sledovat. Rozumím jeho frustraci a tomu, jak se cítí.
My ale musíme sledovat komplexnější obrázek, jde o celý šampionát. On tento komplexní obrázek sledovat nemusí, je mi jasné, že má právo na to být sobecký. To jej dělá tak úspěšným. Nikdo ale nemůže říct, že to je špatné pro sport. Podívejte se na Argentinu - měli jsme velmi zajímavou neděli. A přesně to potřebujeme."
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?