Jezdec Volkswagenu, Jari-Matti Latvala, věří, že to byl hlavně jeho přístup, který stál za zlepšením výkonů, které jsme mohli vidět v Portugalsku.
Latvala, který již dokázal vyhrát sedm soutěží v MS, přestoupil letos v zimě k továrnímu týmu Volkswagen po čtyřech letech strávených v továrním týmu Ford. Začátek sezony s novým vozem se mu však ne úplně povedl, když se mu nepodařilo nejlépe adaptovat na rozdílný styl ovládání Pola R WRC. Jeho trápení bylo navíc ještě viditelnější, když jeho týmový kolega, Sébastien Ogier, za volantem stejného vozu zažil naopak snový start do sezony.
Toto vše se změnilo v Portugalsku, kde Fin díky jinému přístupu dosáhl na své letošní první podium. "Tlačil jsem na to, nutil jsem se, abych jel rychle a to mi pomohlo. Říkal jsem si, že mohu využít zkušeností a rychlost už přijde, ale nefungovalo to tak - musíte na tom pracovat," říká Jari-Matti Latvala.
"Start sezony byl těžký - poučný, ale také neuspokojivý. Očekával jsem toho od sebe více a nemohl jsem toho dosáhnout. Auto bylo rychlé, ale já jsem byl někde na jiné planetě..." V Portugalsku to už vypadalo, že Latvala dojede druhý, ale v neděli ho přibrzdila rozbitá hnací hřídel, díky čemuž se propadl na třetí místo. I tak ale soutěž Fin dokončil s dobrou náladou.
"Teď pro mě začíná tento rok. Konečně může šampionát začít! Moje důvěra v autě přichází. V Argentině budu mít jiný set-up, který mi bude sedět lépe, ale s tímto výsledkem jsem opravdu, opravdu šťastný," říká Jari-Matti pro wrc.com. Když byl dotázán, jestli bude schopen bojovat se svým týmovým kolegou, Sébastienem Ogierem, tak řekl: "Doufám, že ho budu moci vyzvat v některých bodech: Na následující soutěži v Argentině by to bylo hezké, ale je to jen jeden krok v čase."
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?