Kategorie Kei jidosha je specifikem japonského trhu. Malinká vozidla, která se musí vejít jak do rozměrů daných nařízením, tak do omezení objemu a výkonu, jsou v Japonsku populární zejména kvůli nižším daním a dalším výhodám. To ale neznamená, že musí jít o nudná auta.
Kromě osobních aut se v kategorii Kei vyskytují i užitková vozidla, na které se vztahují totožná pravidla. I přes ně ale vznikla řada populárních modelů, jako Subaru Sambar, Suzuki Carry nebo Daihatsu Hijet. Některé se dříve dostaly i do zahraničí, včetně České republiky, naprostá většina však zůstává striktně domácí záležitostí.
A právě Suzuki Carry, zřejmě nejpopulárnější ze všech japonských Kei náklaďáčků, si nejčastěji jako základ pro své stavby vybírají Japonci toužící po netradičním terénním vozidle. Styl, nazývaný v Japonsku Agetora, spočívá v nahrazení standardního podvozku Suzuki Carry tím ze Suzuki Jimny, plus spoustou off roadových úprav. Karosérie se úprava příliš netýká, většinou si vystačí jen s instalací rozšířených lemů blatníků. Někteří úpravci jsou však schopni Carry vybavit veškerou terénní výbavou, jako ochranné rámy nebo přídavné světlomety.
Výsledek pak může přijít lehce bizarně, malinký náklaďák nebo dodávka stojí na příliš velkých kolech vysoko nad silnicí. Výhodou jsou ale například v podstatě neexistující převisy, díky čemuž má takový stroj lepší nájezdové úhly než původní Jimny. Oproti standardnímu Jimny jsou úpravci schopni podvozek zvýšit i o 20 a více cm. Díky delšímu rozvoru Carry je oproti Jimny údajně lepší i chování při jízdě po silnici.
Stavba Agetora přitom není jen výsadou domácích úpravců, věnují se jím celé firmy, které vám z nového Carry na zakázku postaví terénní mašinu. Z Jimny si většinou ponechají jen nápravy a systém pohonu všech kol, další díly jako zavěšení nebo tlumiče jsou od OEM výrobců a určeny pro mnohem extrémnější použití. Zbytek techniky ale zůstává původní, musí vám tedy vystačit motor o objemu 660 ccm, výkonu 50 koní a 63 Nm. Jak ale dokazují videa z řádění podobných strojů v japonském terénu, vystačí si i s tím. Ostatně Jimny prodávané v Japonsku se také v základu nabízí s velmi podobným motorem, aby se vešlo do regulí třídy Kei. Některé úpravy ale zahrnují i výměnu motoru, za větší G13B o objemu 1,3 litru a výkonu až 100 koní. V takovém případě ale majitel samozřejmě přijde o výhody třídy Kei.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?