„V noci se tak stala rovná čtvrtina ze všech vyšetřovaných nehod. Podíl jejich obětí na celkovém počtu mrtvých byl 31 procent. V případě těžkých zranění to byla jedna pětina a u lehkých zranění 19 procent,“ uvádí Roman Budský z Platformy Vize nula.
Nejzávažnější noční nehody za zhoršené viditelnosti, ke kterým došlo na silnicích bez veřejného osvětlení
V průměru zemřelo v roce 2018 na jeden tisíc nehod vyšetřovaných Policií ČR 5,4 osoby (jedná se o tzv. závažnost dopravních nehod). Na jeden tisíc nehod, ke kterým došlo ve dne, přišlo o život v průměru 4,9 osoby, v případě nočních nehod to bylo 6,8. „V noci tak byla pravděpodobnost, že nehoda bude smrtelná, vyšší o téměř 40 procent než za dne,“ upozorňuje Roman Budský. Podrobnější pohled na závažnost nehod podle denní doby a viditelnosti odhalí, že nejméně závažné byly nehody, ke kterým došlo v noci za viditelnosti nezhoršené vlivem povětrnostních podmínek na místech s veřejným osvětlením, naopak nejnebezpečnější byly ty, které se staly v noci za viditelnosti nezhoršené vlivem povětrnostních podmínek na místech bez veřejného osvětlení.
Ilustrační foto | foto: pixabay.com
Nehody podle viditelnosti a jejich závažnost
- Noc, veřejné osvětlení, viditelnost nezhoršená vlivem povětrnostních podmínek – 4,0
- Den, svítání či soumrak – 4,5
- Den, viditelnost nezhoršená vlivem povětrnostních podmínek – 5,0
- Den, zhoršená viditelnost vlivem povětrnostních podmínek (mlha, sněžení, déšť apod.) – 5,1
- Noc, veřejné osvětlení, zhoršená viditelnost vlivem povětrn. podm. (mlha, déšť apod.) – 7,0
- Noc, bez veřejného osvětlení, vidit. zhoršená vlivem povětrn. podm. (mlha, déšť apod.) – 8,9
- Noc, bez veřejného osvětlení, viditelnost nezhoršená vlivem povětrnostních podmínek – 9,6
Jednoznačně byly v roce 2018 nejnebezpečnější nehody, ke kterým došlo v noci na místech bez veřejného osvětlení. V místech, kde často dochází k nebezpečným incidentům či dokonce dopravním nehodám, je dobré zvážit, zda by jedním z faktorů, který by mohl napomoci zvýšit úroveň bezpečnosti, nemohla být instalace kvalitního veřejného osvětlení. „Porovnání zahraničních statistik nehod před a po instalaci kvalitního osvětlení naznačuje, že výskyt smrtelných nehod se může snížit až o 60 procent, u nehod se zraněním může dojít ke snížení až o 54 procent, u nehod, jejichž následkem byly jen materiální škody, to může být 16 procent. Významný efekt sehrává kvalitní veřejné osvětlení při jízdě za tmy na křižovatkách. Po jeho instalaci byl zaznamenán pokles nehod jen s hmotnou škodou o 30 %. U nehod se zraněním se však jednalo až o 40% redukci pravděpodobnosti jejich vzniku,“ říká Roman Budský.
Noc byla nebezpečná především pro chodce
Z celkově 176 obětí loňských nočních nehod bylo 96 cestujících v osobních automobilech a 58 chodců. V obci zemřelo 30 chodců. Mimo obec dalších 28 chodců, z toho 24 v místech bez veřejného osvětlení. Dále zemřelo 12 cyklistů, 6 motocyklistů a 4 pasažéři v nákladních vozidlech. Pokud se jedná o poměr usmrcených v noci k celkovému počtu mrtvých v dané kategorii, jednoznačně vedli s 51 procenty chodci. S velkým odstupem následují cestující v osobních automobilech a cyklisté (shodně po 32 %), pasažéři v nákladních vozidlech (20 %) a konečně motocyklisté (7 %). Z celkového počtu 58 chodců usmrcených při nočních nehodách bylo 13 osob ve věku 65+, tedy seniorů. „Viditelnost chodců a jejich správné označení při chůzi nejen v noci, ale obecně za zhoršené viditelnosti, je jedním z klíčových témat, kterému věnujeme pozornost při přednáškách konaných po celé České republice v rámci preventivní kampaně Senior bez nehod.
Nezapomínáme ovšem ani na seniory řidiče. Těm naopak předáváme informace o tom, jak důležité je včas korigovat případné oční vady. A samozřejmě vždy jezdit jen takovou rychlostí, aby byli schopni bezpečně zareagovat na případnou neočekávanou překážku na silnici,“ doplňuje Jiří Svoboda, moderující program v rámci kampaně Senior bez nehod.
Více než polovina obětí nehod na dálnicích zemřela v noci
Jízda po dálnici je nejbezpečnější, o tom není pochyb. Podle údajů zveřejněných Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., v roce 2014 na jednu miliardu ujetých kilometrů na dálnicích zemřely 3 osoby, na silnicích I. třídy to bylo již 10,9, na silnicích II. třídy 11,8 a silnicích III. třídy 15,4 usmrcených. Nicméně noční dálnice mohou být smrtelně nebezpečné. Vloni na nich zahynulo 58 procent z celkového počtu obětí právě po setmění. „Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Řidiči hůře odhadují průběh silnice, dostatečně si neuvědomují zhoršenou viditelnost možných překážek. Na rozdíl od jízdy na mokré či namrzlé silnici neradi mění svůj způsob jízdy, který volí za nesnížené viditelnosti. Přitom si často neuvědomují, že například po přepnutí dálkových světel na potkávací se výrazně zhoršuje dohled. A to platí i pro jízdu po dálnici,“ upozorňuje Roman Budský. S velkým odstupem následují silnice I. třídy (37 % obětí v noci), místní komunikace (29 %), silnice III. třídy (28 %) a II. třídy (18 %).
Nejvíce mrtvých při nehodách v noci ve Středočeském kraji, nejméně na Liberecku
Nejvíce lidí zemřelo při nočních nehodách ve Středočeském kraji, konkrétně to bylo 37. S velkým odstupem následují kraje Moravskoslezský (23) a Jihomoravský (22). Naopak nejméně to bylo v kraji Libereckém, kde se jednalo o jediný případ, dále pak na Karlovarsku a Královéhradecku (shodně po 4 mrtvých).
Počty obětí dopravních nehod, počty usmrcených při nočních nehodách a jejich podíl na celkovém počtu mrtvých – r. 2018 (zdroj: Policie ČR) | foto: Roman Budský, dopravní expert
Nejvyšší podíl mrtvých při nehodách v noci na celkovém počtu obětí nehod vykazují statistiky v Jihomoravském kraji, kde to bylo 45 procent. V těsném závěsu následuje kraj Jihomoravský se 43 procenty. Naopak suverénně nejméně to bylo na Liberecku, kde se jednalo o 5 procent, dále pak na Karlovarsku (19 %) a Královéhradecku (23 %).
