Silničáři se připravili na příchod zimy. Stejně jako v předchozích letech se dopředu zásobili sypacím materiálem, některé kraje investovaly i do nové techniky, někde mají ale problém s nedostatkem řidičů. Pohotovost silničářů pro zimní údržbu platí od 1. listopadu do konce března, v tomto období jsou povinni vyjet kvůli sněžení v zákonem stanovených lhůtách. V některých regionech museli vyjet už na konci října, sníh pokryl silnice na Šumavě či v Krkonoších.
Silničáři ale připomínají, že sníh není jediným nebezpečím v zimním období. Pokud řidiči jedou ráno po černé vozovce, zvláště při teplotě kolem nuly, může vozovka namrzat, což zvyšuje nebezpečí dopravní nehody. Nebezpečnější než sníh je podle nich déšť či namrzání vozovky, tedy jevy, které nejsou na první pohled patrné.
Přestože poslední zimy bývají teplejší s menším množstvím sněhu, silničáři si dělají zásoby posypových materiálů stále stejné, ve skladech jich mají desetitisíce tun. "Laikovi se může zdát, že jsou zimy mírnější. Ale nejde jen o sníh, ale o námrazu, namrzající mlhy. Třeba loňská zima byla ve srovnání s předchozími 20 lety průměrná," řekl ČTK provozní ředitel Brněnských komunikací Leoš Chasák.
Sjízdnost silnic zajišťují většinou krajské a okresní správy a údržby silnic (SÚS). Například v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském, Pardubickém či Královéhradeckém kraji mají ale na starosti silnice první třídy a vybrané úseky dálnic soukromé firmy. Třeba v Pardubickém kraji mají také zajištěny drobné zemědělce a stavební či dopravní společnosti pro výpomoc s pluhováním v případě vydatného sněžení a na likvidaci možného kalamitního stavu.
Nedostatek řidičů posypových vozů začínají pociťovat na jižní Moravě. Zatímco Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje čeká větší odliv do důchodu v nejbližších letech, Brněnské komunikace už sáhly k opatření, kdy nabízejí absolvování řidičského kurzu i těm pracovníkům, kteří běžně s nákladními auty nejezdí. Řidiči chybějí i na některých základnách v Karlovarském kraji, zejména v Mariánských Lázních, kvalifikované síly chybí i v Plzeňském kraji, kde průměrná mzda pracovníka činí 33.000 Kč měsíčně.
Rozpočet je ve většině krajů podobný jako v předchozí sezóně. Například Liberecký kraj stojí zimní údržba přes 119 milionů korun, Olomoucký kolem 160 milionů korun a v Královéhradeckém kraji v minulé zimě stála přibližně 200 milionů korun a silničáři ji hodnotili jako průměrnou.
Leckde čeká na svůj první výjezd i nová nebo vylepšená technika. Třeba Správa a údržba silnic Plzeňského kraje letos nakoupila za více než 21 milionů korun čtyři nákladní auta Mercedes Arocs včetně nástaveb pro zimní údržbu. Za jednotky milionů korun pak dále tři užitková vozidla Ford Transit, jeden traktorový bagr a vibrační válec. Všechna auta pro zimní údržbu už mají GPS sledování kvůli operativnosti a rozhodování dispečera. Silničáři v Královéhradeckém kraji investovali do nové techniky zhruba 40 milionů korun. Nakoupili dva sypače, dva traktory a pět nakladačů. Budou mít také k dispozici dva nové meteorologické hlásiče v Kněžnici na Jičínsku a u Horek u Staré Paky.
Některé úseky silnic jsou i letos vymezeny jako neudržované. Jde o silnice s minimálním provozem a velmi obtížnou udržovatelností. Místa jsou opatřena dopravními značkami, které řidiče na neudržovaný úsek předem upozorní. Silničáři v Karlovarském kraji na ně letos upozorní trojjazyčnými výstražnými značkami. Zapadlá auta na silnicích, kam silničáři běžně nejezdí, tam každoročně způsobují velké problémy hlavně v Krušných horách.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.