Český řidič jako drzý a arogantní blb? Hoď kamenem, kdos bez viny!

Ponechme protentokrát stranou nelichotivou statistiku dopravních nehod a ohlédněme se za děním na silnicích z pohledu jejích nepsaných pravidel.

Automobilový průmysl je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví lidské činnosti a tak po zásluze na sebe strhává vlnu zájmu široké veřejnosti. Jednání aktivně působících účastníků upravuje zákon, který vymezuje pohyb po komunikaci a její těsné blízkosti do stavu bezpečného provozu. Vzájemné vztahy však v praxi zachází mnohem dále, než-li nám stanovuje litera zákona. Pátrat po důvodech mnohdy velmi negativních až nebezpečných projevů některých řidičů vůči ostatním účastníkům provozu bych ponechal na úplně jiné téma, avšak v některých zvláště vyhrocených případech nutí taková jednání ostatní k zamyšlení.

Siláckým sobectvím demonstrované chování zanechává pachuť hořkosti nad jinak pohodovým a přiznejme si na rovinu i radostným pocitem z jízdy a někdy je schopno vzniklou situaci vygradovat až k agresivní odezvě. Jelikož současný zrychlený způsob života klade na člověka vysoké psychické nároky, může mnohdy dojít k eskalaci nahromaděné zloby, která pak bez větších zábran vyústí i k fyzické konfrontaci účastníků. To všechno jsou však události, bez kterých bychom se my řidiči jistě rádi obešli a spíše si vyšli vstříc projevy tolerance, jako například při "vyrobené" chybě motoristického kolegy v rámci jeho evidentní neznalosti projížděného místa při návštěvě jiného kraje, nebo rovnou cizí země.

Zcela jinou kategorií jsou řidiči, jimž vozovka slouží k ukázce naopak dravého způsobu jízdy, při níž jsou ostatní vozidla právě se nacházející v daném úseku, odkázána do role spíše překážkových kuželů určených k rychlému předjetí v rámci takto pojaté soukromé rychlostní zkoušky. V tomto místě bych rád připomenul, že ačkoliv jsou nynější vozy svou pokročilou konstrukcí podvozku, náprav, motorové výbavy a také daného luxusu odpružení, sedadel a ostatního tlumícího materiálu použitého v interiéru prioritně určeny k vytváření cestovní pohody, jsou však zároveň svým přenosem informací směrem k vlastnímu řidičovu vnímání v jejím přímém protikladu.

Chci tím říci, že dnešní moderní automobil zejména svými prvky doplňkové konstrukce záměrně utlumuje venkovní podněty z jízdy a to dokonce ve velmi významné míře. Tím vytváří subjektivní iluzi stále sebejisté nadvlády nad řízením a bezpečném kontaktu s vozovkou až na hranici fyzikálních zákonů, která se posléze stává velmi křehkou. K překročení v rámci její únosnosti pak dojde zcela bez výstrahy a v momentě rozehraje očividně obtížně zvladatelnou situaci.

Samozřejmě bychom mohli tuto diskuzi rozvinout o nešvary dalších, řekněme, nepříliš disciplinovaných účastníků silničního provozu, jakými bezesporu jsou řidiči kamionů, cyklisté, motorkáři a někdy bohužel i neukáznění chodci, nicméně jsem chtěl svou úvahou pouze v krátkosti přispět nám všem, tedy i těm k nimž musíme na svých cestách být více ostražití, abychom k sobě nalezli více kolegiálních sympatíí vedoucích k vzájemným projevům gentlemanství.

Buďme k sobě více obezřetní a tolerantní ve vztazích na našich silnicích. Vždyť je to přeci tak krásný pocit, zavřít za sebou dveře svého věrného kolového přítele po náročném dni a vejít domů mezi své blízké v tak podobně dobrém psychickém a fyzickém rozpoložení a zdraví, v jakém jsme je ráno při odjezdu opouštěli.