McLaren F1 vznikl v roce 1992 pod taktovkou již tehdy legendárního konstruktéra Gordona Murrayho. Celkem vzniklo pouze 106 exemplářů a 9 z nich se nyní postavilo na trať bok po boku.
Šest prototypů a sto vyrobených kusů. Přesně takový je počet automobilů s názvem McLaren F1, které mezi lety 1992 – 1996 spatřily světlo světa. Ač se od prvotního návrhu jednalo o supersport určený k jízdě na běžných silnicích, stal se hojně oblíbený i u profesionálních závodních týmů. Ty si vůz vybíraly pro závodní série GT, GTR i LM. V roce 1995 se dokonce jednomu z McLarenů F1 podařilo zvítězit na slavném závodě 24 hodin Le Mans. Dokázal tak na hlavu porazit i vozy, které byly již od prvotního nákresu zamýšleny jako závodní speciál.
V roce 1998 se vůz stal dokonce držitelem titulu „Nejrychlejší sériov automobil světy“ poté, co zdolal hranici 372 km/h. Tento rekord McLarenu uzmulo až Buggati s mocným Veyronem v roce 2005.
A proč si vůbec připomínáne historii tohoto úchvatného stroje? Na webu se totiž nedávno objevilo video, ve kterém se prohání hned devět jedinečných McLaerů F1 po závodní trati.
V pokračování našeho dlouhodobého testu se vrhneme na to, jak „čtyřka“ po faceliftu jezdí a zda-li je motor důstojnou volbou do takto charismatického vozu s krásným interiérem. Nechybí ani nějaké ty vady na kráse a finální hodnocení.
Praha zpřísnila pravidla parkování pro elektromobily a plug‑in hybridy. Zvýhodnění zůstává pouze rezidentům s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem, zatímco ostatní – včetně firem a živnostníků bez pražského sídla – platí plnou cenu i za svá elektrická vozidla. Parkování i dobíjení však mohou firmy vyřídit jedinou Energokartou v aplikaci, která zároveň umožňuje plug‑in hybridům pohodlně zaplatit i tankování.