Naše nejdůležitější dálnice D1 se zvětšila o 7 kilometrů a to na čtyřicáté výročí svého otevření. Do plné délky již chybí jen kousek.
Dálnice D1 není nikterak novým projektem. S jeho výstavbou se začalo již v roce 1939 a měla sloužit jako západovýchodní spojnice říše. Začalo se i se stavbou severojižní trasy vedoucí přes Brno.
Projekt musel být zastaven během války, přesto byly práce na něm obnoveny i po jejím skončení a definitivního zmrazení se dočkal až po roce 1948.
Stavba byla obnovena teprve v roce 1967 a bylo určeno využít maximum z již vystavěných částí. Vždy to nešlo, asi nejslavnější zbylou konstrukcí je nedokončený most málem utopený v nádrží Švihov.
První úsek vedoucí z Prahy do Mirošovic dlouhý přes 20 kilometrů byl otevřen právě 12.7.1971. Od té doby postupovala výstavba směrem k Brnu a dále na Slovensko do Bratislavy. Hotová byla na počátku 80. let. Koncem 80. let se D1 začala postupně protahovat směrem na východ od Brna, nejprve do Vyškova. Od roku 2002 probíhá propojení dálnice D1 s dálnicí D47, která byla úplně začleněna do dálnice D1.
Právě jeden z posledních úseků tohoto propojení byl otevřen 11.7.2011. Navazuje na nedávno otevřený úsek vedoucí do Hulína. Sedm kilometrů dlouhá přípojka vede od sjezdu Říkovice až po Moravskou křižovatku, kde se v budoucnosti budou stýkat významné tahy: D1 ve směrech Praha - Ostrava, R55 vedoucí do Zlína a dále k pomezí Rakouska a Slovenska, a R49 vedoucí přes Frýšták, Slušovice a Vizovice na sever Slovenska. Prozatím bude křižovatka sloužit jen jako sjezd z D1 směrem na Zlín, plné dokončení obou tahů na Slovensko je hudbou budoucnosti.
V současné době chybí dálnici D1 do plné délky 377 kilometrů jen obchvat Přerova a jeho napojení na současné trasy o délce 24 kilometrů. Celé spojení by mělo být hotovo do roku 2016 a má zejména ulehčit komunikacím R46 a R35 vedoucím do Olomouce, které v současné době suplují spojení Ostravy s Brnem a Prahou. Výstavba alternativního spojení Prahy a Ostravy, rychlostní silnice R35 spojující Olomouc s Hradcem Králové, je zatím v nedohlednu.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?