Jedna ze slepých uliček, jedna z opravdových legend, jaké svět automobilismu poznal. Na aukčním serveru eBay.com se objevil jeden kus neskutečně vzácného Aerocaru. Vyrobeno jich bylo pouhopouhých šest kusů.
Tuto raritu si může koupit téměř každý, podmínkou je samozřejmě výhra v aukci. Cena jistě nebude nízká, jde totiž o opravdový kousek historie.
Aerocary byly vyvíjeny ve 40 letech, přičemž jejich výroba začala po druhé světové válce. První prototyp vyjel roku 1949. Aerocarů bylo vyrobeno šest, každý byl jedinečným prototypem v jiné fázi vývoje, poslední kousky byly vyráběny až ve druhé polovině 60. let.
Projekt byl neúspěšně ukončen, ačkoliv někteří konstruktéři se na něj snaží navázat svým projektem osobního vzdušného vozidla.
Aerocar byl převratný svojí koncepcí. Šlo o normální, ačkoliv vzhledem trochu nezvyklé auto, které šlo samostatně provozovat. Maximální rychlost byla 90 kilometrů v hodině, což plně dostačovalo. Motor dával výkon 135 koní. Dvoumístné auto si ovšem za sebou mohlo táhnout poměrně dlouhý přívěs. Jak se Aerocar dostal na letiště, stačilo do přívěsu nacouvat, připojit ho, vytáhnout křídla a voilá, je tu solidní malé letadlo. Vzduchem mohl Aerocar letět až rychlostí 170 km/h, přičemž dolet byl 500 kilometrů. To vše díky neskutečně lehké konstrukci, celé složené letadlo totiž vážilo jen 600 kilo, dalších 400 kilo byla nosnost.
Evoluční verze na tom potom byla o něco lépe s výkony, nosnost se ovšem snížila.
Osud každého ze šesti prototypů je jiný, jeden je ovšem právě teď na prodej. Ačkoliv by patřil spíše do muzea, může si jej koupit každý. Cena bude jistě vysoká, zatím je možné Aerocar koupit za 3,5 milionu dolarů, tedy 70 milionů korun. Stroj je v dobrém a původním stavu, ale neletělo se s ním od 70. let.
Na aukci se podívejte sem, rozsáhlý web o tomto konkrétním voze je na tomto odkazu.
Na důkaz o tom, že Aerocar opravdu létal se podívejte na tento odkaz, směřuje na archivní video.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.