Přesně takhle jednoduše a výstižně byl nazvaný závod, který opanoval Vysoko Mýtský okruh v neděli 16. října. Na svědomí ho měl Rallye Team Chrudim v čele s Martinem Kučerou. Martin je nejspíše známý ve spojení s Toyotou Celicou a šoumenstvím na trati. V pořádání závodů pro kohokoli je už taky celkem stálice a drží si tak solidní úroveň. O té ostatně vypovídá pravidelně slušně obsazené startovní pole.
Na start se postavili auta opravdu jen pro občasnou zábavu majitele, ale i speciály různých výkonů a specifikací. Na den závodu připravil svatý Petr velmi sychravé, až bych řekl, anglické ráno. Posádky tak čekala skutečně vlhká a kluzká trať a vlivem její délky odjeli ze startu na opravdu studených pneumatikách a teprve v polovině měřeného úseku byla možnost se do nich opřít a zabojovat o vteřinky. To slibovalo pro fotografa atraktivní krizovky hned v první zatáčce J . Celý závod se obešel bez nějakých karambolů, snad jen v seznamovacích kolech z jednoho vozu vyvřela chladící směs a bylo potřeba sorbentu pro zajistění odpovídající přilnavosti. Vše však bylo surně vyřešeno.
Jak jsem se již zmínil k vidění byla vyloženě obyčejná Corsa i Lancer s výkonem několika stovek koní. Do Mýta se vždy taky dostaví i účastníci seriálů závodů do vrchu, kde pak těží ze specifik svých speciálů, přece jen rally speciál na okruhu nefunguje jak je potřebné. Za zmínku rozhodně stojí i zběsilá Buggy a „šílenec“ na čtyřkolce, jež bavil kaskadérskými průjezdy po dvou kolech.
Ve výsledku si každý přišel na své, ať už dorazil se jen povozit, nebo otestovat techniku. Závěrem zbývá poděkovat Martinovi Kučerovi a celému Rallye Team Chrudim za organizaci příjemné neděle a těšit se na příští rok a další závodní klání.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?