V Kopřivnici nejrychlejší Tlusťák a Vančík

V době, kdy se konala na mošnovském letišti letecká přehlídka Dny NATO, si dali dostaveníčko i rallyoví nadšenci. Kromě jízd plných smyků bylo možné vidět burácející letadla a dýmové efekty z Mošnova. Do Kopřivnice dorazilo dvaadvacet jezdců a ohlas GPD Rally cupu se dostává i za hranice, neboť dorazili i soutěžící z Polska a Slovenska. Tentokráte připravil tým vedený Silvestrem Mikuláštíkem čtyřkilometrový měřený úsek, který se jel šestkrát. Vozy poháněné jednou nápravou měly na polygonu zastoupení v devíti jezdcích. Hlavní favorit byl jasný od začátku, neboť Jaroslav Vančík již v minulosti dokázal, že na této trati zdárně konkuruje i čtyřkolkám. Zajímavé bylo sledovat počínání otce a syna Březíkových, kteří se střídali v Hondě Civic. Tady vyhrála zkušenost nad mládím a Martin porazil syna Adama. O zpestření se postarali Tomáš Urban s favoritem, jenž vyoral novou brázdu v příkopě, a Roman Koňuch s citroënem, který si pro změnu štrngl o pneumatiku a poslal na pár vteřin C2 na dvě kola. Vítězství nakonec nedoznalo překvapení a Jaroslav Vančík mohl převzít pohár pro nejrychlejší dvoukolku od své dcery. Ani malý incident přímo před očima majitele citroënu Marcela Svačiny, který málem dostal infarkt z blízké havárie, nepřibrzdilo Romana Koňucha a slovenský jezdec si dojel pro 2. místo. Třetí místo obsadili Petr Vraj junior s tátou, kteří se rovněž střídali na jednom voze, ovšem oproti Březíkům, jeli pod jedním startovním číslem. TOP 5 pak doplnili čtvrtý Martin Březík a pátý Lukasz Halama.

Druhá kategorie čtyřkolek byla jako obvykle zastoupena nejvíce vozy subaru a mitsubishi. Tentokráte jim ovšem přibyli silní soupeři. Škodu Fabia S2000 řídil Antonín Tlusťák, Ford Fiesta R5 Ondřej Bisaha a Škodu Octavia WRC Silvestr Mikuláštík. I v této kategorii byly dramatické chvilky. Subaristé Petr Mikuláštík chytil defekt a divoch Jaroslav Podešva si lehce ťukl o zídku a poškodil kolo. Rozestupy mezi jednotlivými jezdci byly v průběhu závodu minimální, a tak bylo stále o co bojovat. Čtyřkolky pravidelně obsazují přední místa v absolutní klasifikaci a ani v Kopřivnici tomu nebylo jinak, i když … TOP 5 uzavíral Silvestr Mikuláštík, který si ve svých rukách velmi pochvaloval staronový vůz. Pomyslnou bramborovou medaili a nápravu pocitů z jízdy po nevydařené Barum rally si z Kopřivnice domů odvezl Lukáš Matěna. Třetí místo obsadil při prvním startu s fiestou Ondřej Bisaha, kterému zároveň patří i nejrychlejší čas z jednotlivých erzet. Podruhé v krátkém sledu vystoupal na stupně vítězů Jaroslav Vančík, v absolutní klasifikaci jej dosažené časy vynesly na 2. místo. Vítězem se stal Antonín Tlusťák, který vede i průběžné hodnocení GPD Rally cup.

 

Tentokráte jsme na konci závodu vyzpovídali toho, kdo dělá na závodech vždy velkou show – Jaroslava Podešvu.

Jak ses dostal k automobilovým soutěžím?

„Jako malý kluk jsem vyrůstal v Hrobicích, což jak všichni ví, je jen kousek od bývalého testovacího polygonu v Dešné. Občas se mi stávalo, když jsem slyšel silný rachot motoru, že jsem vyběhl z domu a díval se na oblohu, kde padá letadlo. Nebe čisté, tak jsem popadl nohy na ramena a utíkal za kamarádem Karlem Coufalíkem, jenž byl technicky velmi nažhavený. „Karle, v Dešné jezdí závodničky, pojeďme tam.“ Oba jsme sedli na fichtla a valili na polygon. Ještě dnes se mi živě vybavují obrazy, jak se proti nám řítilo Audi Quattro Sport S1. Postupem času jsme se začali motat okolo motorek a různých motorů. Pak chtěl Karel jezdit motokáry a díky tomu jsem se ocitl v dílně Jirky Sedláře v Kašavě. Tady mi Jura ukázal sadu bridgestonek za pět tisíc a mě málem vypadly oči, neboť v té době se výplaty pohybovaly okolo patnácti set. To byl pro nás úplně jiný svět. Zde jsem se setkal i s dalšími vozy Škoda 130 RS, které měli Valoušek senior a bratři Končekové. Takže sem jsme jako děcka často chodili, a když Karel Coufalík začal jezdit ty motokáry, tak jsem mu dělal mechanika. Později jsme si s Karlem a ještě jedním klukem koupili crossovou 380 zetku. Krom toho jsme se samozřejmě chodili dívat na Barumku. Takže v takovém prostředí jsem vyrůstal.“

Co pro tebe znamenají závody?

„Mně slouží závody k odzkoušení technických věcí na autě. Co auto i jednotlivé díly vydrží v návaznosti na výkon vozu. Proto se občas stane, že nám na autě něco nevydrží. Ale vývoj vozu se mi líbí a láká mne, a když se to vše spojí se sportovní jízdou, pak to nemá chybu.“

Jsi pověstný svou rozevlátou jízdou, která havárie tě nejvíce bolela?

„Já mám asi trošku více rozevlátý styl jízdy, protože jinak bych asi nechtěl jezdit. Rovně jezdím po dálnici, a to se za celý rok najezdím až až. A kdybych měl jezdit rovně i při závodech, to by mne fakt nebavilo. Ale zase abych se obhájil, tak nejsem nějaký likvidátor aut. Jedna větší rána byla v roce 2013 v Kopřivnici, která se ovšem stala díky nedopatření. Je pravda, že jsem nohu z plynu nesundal, ale ve sněhu nebyly vidět vykopané kanály, které jsem jako jediný dokázal přeskákat. Odnesla to tehdy ramena…“

Nelákají tě závody typu rallysprintové série či velkého mistráku?

„Závody se vyloženě bavím a ani nechci svému ježdění obětovat více času. Proto bych rád ponechal své „starty“ na úrovni, v jaké jsou v současné době. Rozhodně nemám v plánu malý nebo velký mistrák, a pokud se jednou budu ubírat nějakým směrem, tak určitě k volným podnikům. Seriál závodů, které pořádá Silvestr mi maximálně vyhovuje. A můj názor je takový, že zde postupně bude přibývat posádek.“

Kolik jsi postavil vozů a které subaru bylo pro tebe to TOP?

„Auto, které máme teď na dílně, je naše čtvrté auto. A kdybych řekl, že současné subaru je o něco horší, než to předchozí, tak by to bylo špatně. My se ale snažíme posunout náš vývoj dopředu.“

Vyloženě se naskýtá otázka, proč právě značka Subaru?

„Ten hlavní zlom přišel s gétéčkem. V té době jsem neuvažoval o závodech vůbec. Měl jsem na dvoře sportovní vůz, který měl poháněná všechna kola, což bylo velkým plusem. A když jsem se v něm svezl, zjistil jsem, že s tím autem není něco zcela v pořádku a není to úplně normální auto J. Prostě mne v prvním momentu uchvátilo. Postupem času jsme přicházeli na výhody i nevýhody auta, přesto se subaru stalo srdeční záležitostí.“