Ve znamení Stopy Valašské zimy - 2.díl

Ve čtvrtek zajel  hlavní mechanik, Hugo, který už měl pracovně volněji na geometrii do servisu Racing System s.r.o., která proběhla bez problémů. (děkujeme) Já ve čtvrtek v práci asi do deseti večer, jelikož byl konec měsíce, po nějakém balení se na závody po příchodu domů nebyla ani řeč, následoval jen pád do postele. V pátek dovolená. Ráno snídaně, domluven odjezd od garáže asi v půl desáté. Rychlé balení, helem, kombinézy a další věci, odjezd ke garáži. Vytažení auta ven, volání Hugovi s odpovědí v deset ty jsi mě vzbudil. Ještě jsem neschopen. Dobře takže nastat rychle nářadí, dofoukat všechna kola, najít a doplnit všechny kapaliny. Telefon od Huga, že jako jestli jsem si něčeho všiml. Po krátkém dohadování jsem si po bližším ohledání auta vzpomněl, že při posledním strhávání nálepek šly i s s lakem a čučím a auto nalakováno, i opravené lemy, Hodnotím kladně a důrazně mu říkám, že je potřeba 11:30 vyjet.

To mě ještě upozorňuje, že na volnoběh z topení teče kapalina. Říkám, že budeme dolívat a že není čas. Já odjíždím pro svého spolujezdce do Zubří, Hugo že spát nebo co. Po cestě se marně snažím sehnat benzín Verva100. Ve Valašském Meziříčí se na mě paní na pumpě dívá jak na blázna, mezitím si kapalina teče na motor a pára dělá své. Beru Ondru, po cestě volám Hugovi, že jestli je v Novém Jičíně, ať to vezme přes pumpu tam a benzín vezme. Po cestě sháníme program,v Lutonině (program neměli a dokonce ani o žádné soutěži nevěděli), potkáváme kolegu Martina Zemánka, který se vrátil nedávno s Dakarského dobrodružství. Po půl hodině sdělování zážitků odjíždíme směr ubytování. Ještě zahlédneme, jak si Martin u svého Seatu nemilosrdně utrhává přední nárazník o obrubník při couvání. (Přičemž oba v autě umíráme smíchy :D) Ve Vizovicích kupujeme program, ubytovávám se v Penzionu York Café. Přijíždí Michal a proto, že nechceme místní obtěžovat zvukem našeho Favorita,  jedeme absolvovat seznamovací jízdy.

Zcela netradičně. Hugo nedá volant z ruky, Ducato alias PhotoRallyPartyBus (vzniklo na Rally Hustopeče 2012), je firemní. Dobře, ze sedadla diktuji spolujezdci sedícímu ve druhé řadě.  Počasí slunce, asi +4. Sníh během dvou hodin ten tam. Rychlostní zkouška je krátká, značíme důležité retardéry a u cíl projíždímě pro jistotu dvakrát, abychom věděli ,jak P 8 moc klouže. Přejezd na Barák, cestou míjíme hasiče, stavějící pásky lemující trať, retardéry odpovídají loňsku, jen nahoře je asi poslední třetina RZ pod sněhem s kolejemi. Poslední RZ Raková, moje tajně oblíbená. Píšeme a píšeme, spousta vody a bláta. Občas zbytky kolejí ve sněhu. Ducato letí pod vedením Huga jak splašené a říkáme si, že to zítra tady bude na srdce. 

Příjezd zpět na ubytování, cestou ještě nezbytná obědovečeře (mimochodem, ty halušky teda nic moc), vyzvednutí nálepek od Brčka. Odjezd na přejímky, nejprve technická. Potkáváme známé posádky, konzultujeme trať a připravenost strojů. Dvě auta před stolkem zjišťuju, že jsme jaksi omylem zapomněli na hotelu helmy. Jdu čtyři auta zpět, půjčuju si dvě, dávám je pořadateli, něco se mu nezdá. Pravděpodobně viděl, že si je půjčuju, takže rychlá domluva, že stát opět řadu 50 aut nebudeme, letím přes celé Vizovice pro helmy, zpět, pořadatel nalepí reklamy a jedeme na administrativní, vše probíhá tak jak má, ještě u vstupu dostávám DVD od Sváti Kozmíka, objednáváme DVD z JNK. Dlouho se bavíme o tom co a jak, ale je ještě třeba polepit auto. Ještě odtrénujeme RZ dřevařská, pěšky podle plánku. Procházíme pilou v 10 cm sraček a děláme si legraci, kde bude KAT a kde BLÁTO. Po příjezdu na penzion následuje aperitiv v podobě Hugovy slivovice, nejméně do čtyř až osmi noh a jde se lepit, (ještě jsem musel běžet koupit do Tesca nůžky, až neuvěřitelně dlouhé lepení nevydržela baterka v Ducatu) asi po dvou hodinách svícení Ducatem se vše povedlo a docela bez bublin, Hugo jde přeparkovat Ducato a hle nejde nastartovat, battery low. Start přes kabely favoritem, přeparkovat a preventivní výměna baterie v Ducatu, ještě že takové věci máme s sebou. Naložení dvou rezerv do Favorita a odchod na pokoj s tím, že si Ondra přepíše rozpis a my půjdeme na dvě, slovy dvě piva. Po pár pivech a dvou rumech a biliárdu odcházíme bydlet v půl druhé. (Tomu předcházel právě o půl druhé telefon, že jsou zamčeny vchodové dveře u penzionu, při otevření se do dveří vyvalila jedna osoba střízlivá a druhá notně posílená“chlastem“ :D)

Hugo ještě vyžaduje brzkou snídani, uheraaak, uheraaak, má smůlu chystám se usnout . (Ovšem díky jeho chrápání bylo spaní takřka nemožné :D ) V sobotu 6:30 mě budí spolujezdec Ondra, že je potřeba jít, ano slyšíte dobře, jít na rozpravu, která je v 7. Dýchám do testru, ale ne opravdu nepojedeme, ale půjdeme. Bereme výkazy a itík a jdem. Na rozpravě klasické věci, já se spíše věnuji konzumaci černého čaje. Příchod zpět na pokoj, Bláža si vyzvedává foťák, já vařím velké, silné kafe. Hodina a půl do startu. Balím vše potřebné, beru klíče od Ducata, vybírám nářadí s sebou, dotahuji kola, dolívám olej a vodu. Vracím Hugovi klíče zpět do kapsy a devět minut do startu. Jedeme. (Těsně před startem však sháním pro řidiče krabičku cigaret, kterou ne a ne sehnat).

Pokračování příště ...