ONBOARD:Rally Vysočina pro nás měla znamenat důležité body do celkového hodnocení šampionátu a nasbírání zkušeností na (pro nás) neznámým závodě.
Odjezd byl naplánován opět na čtvrtek odpoledne a jeli jsme jen já a Radim. Jarda s Verčou byli na plánu v pátek navečer. Měli jsme dohodnuté společné ubytování s Robertem Čonkou a Kubou Venclíkem.
V pátek jsme celkem bez problémů odtrénovali všechny rychlostní testy, zmákli bez potíží formální a technickou přejímku, zabavili Robertu Čonkovi 4 kola i s pneumatikami, které nám přivezl :). Trošku jsme se v autech povozili, a již na malém testu nastaly technické problémy se spojkou Robertovy Fábie. Mimochodem nás v ní oba povozil, abychom pochopili, že nemá cenu se s ním honit - měl pravdu - nemá to cenu. Ještě se v servise pokoušeli problém najít a řešit, ale nepodařilo se příčinu prokluzující nové spojky odhalit. Kluci si řekli, že to snad nějak půjde a šli jsme probrat zážitky při společném grilování z větší části ve společnosti třídy 7 a zbytku obou týmů, které postupně přijížděly.
Venda Kopáček o nás celý večer při sledování různých onboardů tvrdil, že jsme blázni. Prej jak můžeme jet tak rychle - to potom nevím, co máme říkat my o něm, který jede strašnou ,,palici". Rozhodně bylo o čem diskutovat při pivečku a masíčku, kde se někteří zdrželi do ranních hodin, že Jardo s Pavlem :).
Sobota ráno, krásné slunečné počasí nás vítá a těšíme se na pěkné svezení. Hned na první testu dostáváme hodně studený obklad a nějak to nechápeme. Na dvojce za to zkoušíme pořádně vzít a za sebemůžu říct jen to, že to s daným autem víc neumíme. Nicméně na dvanácti kilometrech ztrácíme míň jak napředchozí 5km rztě. Tak nám to trošku lepší náladu a v nasazeném tempu jedem do třetího testu.
Bohužel asi v půlce jsme o malinko rychlejší a potkáváme se se stromem. Ten nás odráží do protější meze. kde padáme dolů pod úroveň cesty, odkud marně hledáme kudy ven. Po jednom nezdařilém pokusu zkoušíme jiné místo - cca 1,5 km od opuštění tratě a zde nás zastavuje alinkej pařez ukrytý v trávě tak šikovně, aby nám připravil velmi horké chvilky. Chvíli zkoušíme bojovat sami - nikde není živé duše :( vzdáváme to a taktickyse rozbíháme hledat diváky. Po kilometru běhu konečně vidím, jak k nám někdo spěchá a volám, ať nám jde pomoct. Když se podívám pořádně, vidím ty nejlepší tváře, které přesně potřebuji: Jarda a je mu v patách Pavel. Tomu se říká mít štěstí v neštěstí. Že prej nás slyšeli, jak se někde hrabeme ven tak nám šli pomoct.. Po chvíli za pomoci zvedáku, pěstí a kopání auto povolí a chce s náma dál závodit. Sice potlučené, bez zadního světla a okna a řádně deformovaných dveří kufru s blatníkem jedeme dál. Ztráta je obrovitá, navíc ještě po kilometru jízdy prasklo lanko spojky - nechápeme proč (?). Nicméně dojíždíme do přeskupení se ztrátou sedmi minut a zasloužíme si penalizaci minuty a deseti sekund.
V servise Jarda a Čonkovci dávají auto provizorně do kulturního stavu, mění lanko spojky, mlátí do podběhu, kontrolují přední nápravu, která taky dostala řádně za ,,uši", lepí a malují zadní světlo na lepící pásku a Verča celé auto zbavuje zbytků travin a obilí, které jsme si s sebou přivezli.
Ještě jednou děkujeme za pomoc našim soupeřům Robertovi, Kubovi a Pavlovi - takové sportovní chování se vidí jen málokdy. Sami odevzdali jízdní výkaz v rz2 pro prasklý přítlačný talíř. a takhle nám pomohli, i když věděli, že když dojedeme do cíle tak spadnou za nás až na čtvrté místo průběžného hodnocení sprintrally.
Zbytek závodů se nikam neženeme a jedem si své tempo. I přesto se nám daří dvakrát dojet Suzuku jedoucí před náma. V cíli máme čtvrté místo ve třídě s obrovskou ztrátou na kluky před náma a bereme deset bodů.
Rally Vysočina měla hodně rychlý charakter trati a velmi zákeřně uskákaný asfalt. Pěkné počasí, trochu nešťastnou servisní plochu a co mě překvapilo nejvíc, nenašel jsem tam ,,závodní" grilovanou klobásku :(
Nyní nás čeká opět klepačka auta a chtěli bychom změnit převodovku. Snad to všechno zvládneme a uvidíme se na sprintu v Pačejově. Děkujeme celému týmu za podporu, Pajovi Bořutovi a fans za hnaní kupředu u trati a samozřejmě všem divákům co se za náma otočili a koukli na náš průjezd.
Tak rally ahoj a mrkněte na naše obrázky zachycené na onboard kameru, kterou jsme měli zapůjčenou od společnosti www.onboard-kamery.cz (je to včetně kolize se stromem).
Ještě mrkněte na naše stránky www.speedracingteam.cz a další onboardy naleznete ZDE
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?