Tým G-Drive sice zajel v kvalifikaci na poslední závod sezóny nejrychlejší čas v LMP2, ale technici zjistili, že v sání vozu nebyla namontována odpovídající mřížka. Tím vůz nesplňoval předepsaná kritéria, dosažené časy byly anulovány a posádka René Rast, Roman Rusinov, Alex Brundle musela do závodu odstartovat z posledního místa celého startovního pole.
Závod rozjížděl René Rast, který vynechal oba předchozí asijské závody, a jeho tempo bylo od počátku vskutku dechberoucí. Jen v prvním kole Rast předjel 11 vozů a na konci svého prvního stintu předával vůz G-Drive Racing #26 na 5. pozici v kategorii LMP2. Neméně vynikající jízdu předvedli také jeho spolujezdci Roman Rusinov a po něm i Alex Brundle, kterým se oranžový prototyp podařilo dostat až na průběžné 3. místo v závodě. Špatně načasovaná zastávka v boxech těsně před ukončením žluté fáze závodu stála tým jednu pozici a do závěrečných 90 minut vyjížděl René Rast na 4. místě. Německý pilot následně kolidoval s vozem Corvette #50 týmu Larbre Competition, čímž ztratil další minutu na své soupeře. S tím se ale čerstvý otec nedávno narozeného syna Liama (důvod Rastovy absence v Japonsku a Číně) nehodlal jen tak smířit a nevídanou stíhací jízdou stahoval náskok svých soupeřů. Rast postupně dojel a následně i předjel vůz #36 (Signatec Alpine), #31 (ESM) a rychle se blížil k vedoucímu prototypu RGR #43, za jehož volantem v tu chvíli seděl jeho bývalý stájový kolega Filipe Albuquerque. Do konce závodu zbývalo čtvrt hodiny, když se Rast v první zatáčce prosmýkl před Albuqurqueho červený prototyp a usadil se na prvním místě. Více sjeté pneumatiky u Portugalcova vozu nedovolily Albuquerquemu manévr oplatit a tak René Rast dovezl oranžový vůz G-Drive Racing #26 do cíle na prvním místě s náskokem necelých 7 sekund na svého bývalého kolegu.
Vítězství v Bahrajnu bylo letos třetí výhrou týmu G-Drive Racing a znamenalo konečnou třetí příčku v šampionátu týmů LMP2.
David Clark, šéf týmu: „Dnes to byl skvělý týmový výkon, obzvlášť Alex (Brundle) se blýskl brilantní jízdou v prostředním stintu. Myslím si, že právě tato část závodu nám poskytla výchozí pozici pro útok, kterým se René v závěru závodu dostal do vedení. Tým ukázal velkou statečnost po vyřazení z vyhrané kvalifikace, což jsem předpokládal, protože vím, že v tomto týmu se nikdo nevzdává bez boje. Ukázali jsme naši výdrž a odhodlání, když jsme startovali z poslední pozice na roštu. V této sezóně WEC jsme získali přímá 3 vítězství, kterými jsme doplnili náš ELMS titul z minulého měsíce.“
Roman Rusinov: „Byla to pro nás opravdu pořádná výhra. Tato trať se mi moc líbí a patří k těm, na kterých můžeme s naším vozem dobře zaútočit. Start z konce roštu byl pro nás výzvou, kterou jsme přijali a překonali ji. Jsem na náš dnešní úspěch velice hrdý. Třetí letošní vítězství je skvělé a my jsme dokázali, že umíme být rychlí a konzistentní na různých okruzích."
Alex Brundle: „Byl to těžký závod, každý člen týmu musel odevzdat maximum. Ale ukázali jsme naši odvahu a předvedli, že umíme útočit i zezadu. Byla to úžasná jízda, při které jsme dokázali naše silné vlastnosti. Tým předvedl vynikající zastávky v boxech, v ničem jsme nezaváhali. Povedly se nám tři strhující závody, ve kterých jsme předvedli naši sílu v oblasti strategie, boje o pozice a zvyšující se tempo v průběhu víkendu. Jsem rád za celý tým, že jsme sezónu zakončili takovým výsledkem a těší mne, že jsem mohl být u toho.“
René Rast: „Zvítězit při startu z poslední pozice je velký úspěch. Začátek nebyl nijak snadný, i když jsem dokázal něco získat. Roman s Alexem odvedli velkou práci v prostřední části a já jsem byl schopen to využít a ke konci závodu zaútočit. Filipeho jsem předjel v první zatáčce. Věděl jsem, že to musím takto udělat a vyšlo to. Je to skvělý pocit získat další výhru, ke kterým jsme v dřívějších fázích sezóny měli hodně blízko, Děkuji celému týmu a mým kolegům za opravdu skvělou sezónu.“
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?