Tým Signatech Alpine sice v Šanghaji nestanul na stupních vítězů, když dojel čtvrtý se ztrátou půl sekundy. Ale přes to po projetí cílem vypukly v týmové garáži velké oslavy. Co se stalo?
Tým Signatec Alpine vstoupil do World Endurance Championship v loňské sezóně a právě na okruhu v Šanghaji dosáhl na své první vítězství. Pro sezónu 2016 se šéf týmu Phillipe Sinault rozhodl vsadit na mládí a ke zkušenému vytrvalostnímu matadorovi Nicolasi Lapierrovi angažoval dva mladé nadějné jezdce - Gustava Menezese a Stéphana Richelmiho. Tato trojice poměrně rychle našla svůj rytmus a dokázala letos vyhrát čtyři z osmi závodů.
V Silverstone to ještě moc dobře nevypadalo, ale nově poskládaný tým potřeboval v prvním závodě zocelit, semknout se, vyladit detaily, aby si vše v týmu správně sedlo. A toho se nejlépe dosáhne právě v ostrém souboji se soupeři. A z tohoto úhlu pohledu i 4. místo v závodě vypadalo celkem slibně. Byl to ale jen první závod.
Proto příjezd „Les Blues“ ke druhému letošnímu závodu do SPA Francorchamps vůbec nenaznačoval ambice, jaké v sobě tým ukrýval. Ani sami členové týmu se nijak netajili tím, že v letošní sezóně nečekají „žádné zázraky“. Vítězství v Ardenách však položilo základní kámen úspěchu.
Následoval vrchol sezóny v Le Mans. Je to sice teprve třetí závod z devíti, ale právě zde se ukazuje, jak je který tým schopen odolat tlaku zvenčí i zevnitř, jak dobrá je technika, jak odolní jsou jezdci, jak schopní a kreativní jsou inženýři a jak rychlí jsou mechanici. 24 hodinový závod na dlouhém okruhu La Sarthe dokonale prověří schopnosti týmu a pokud je přítomna i v závodění tolik nezbytná trocha štěstí, čeká na konci tohoto závodu na ty nejlepší odměna v podobě dvojité porce bodů. Své by o tom mohla vyprávět posádka Porsche #2, která se hlavně díky vítězství v Le Mans drží na čele průběžné klasifikace jezdců, přestože v ostatních závodech nepředvedla žádné oslnivé výkony (vítězství v Silverstone jim spadlo do klína rozhodnutím od zeleného stolu). A právě v Le Mans dokázal Signatech zvítězit a snad poprvé si někteří troufalejší členové modré skvadry mohli dovolit pomyšlení na mistrovský pohár. K němu ale v tu dobu vedla ještě poměrně dlouhá a namáhavá cesta.
Když projela 24. července modrá Alpina cílem závodu na Nürburgringu na první pozici, začínali se soupeři uznale vyjadřovat směrem k francouzskému týmu a všem bylo jasné, že trojice Menezes, Lapierre, Richelmi je vážným konkurentem na celkové vítězství. V té době ale ve výsledkové listině figurovalo mistrovských kandidátů několik a do konce sezóny bylo ještě daleko.
Na německý úspěch navázalo mexické stříbro doplněné zlatem z Texasu a rázem se modrý tým ocitl na čele průběžného pořadí. Nutno podotknout, že tým Signatech Alpine poprvé letos vyhrál kvalifikaci až v Austinu (6. závod sezóny). Ovšem kvalifikace není závod. V něm vůz doslova šlapal, jako drahý švýcarský chronograf a konkurenti jej vesměs poznávali pouze podle tvaru zadní kapotáže.
Malou naději u soupeřů vzkřísil závod v Japonsku, kde v rámci souboje s konkurencí Gustavo Menezes předvedl ladnou leteckou vložku, po které se v průběhu závodu propadl na 4. pozici, ale vůz přestál tvrdé přistání bez úhony a tým nakonec vyválčil v závodě 3. místo.
Do Šanghaje přijeli modří s náskokem 38 bodů a kolektivním slibem, že nikdo v týmu nebude v Číně myslet na mistrovský titul. Hovořit o něm nahlas by byl ten největší prohřešek. Za určitých okolností (tým RGR nevyhraje současně kvalifikaci i závod) by mohl tým Signatech slavit mistrovský titul už po tomto závodě. Už výsledky kvalifikace naznačovaly, že titul je hodně blízko - modří startovali z první řady, zatímco jejich největší konkurenti a jediní možní přemožitelé (tým RGR Sports by Morand #43) až z řady třetí. V průběhu čínského závodu to ale s Alpinou nevypadalo dobře, protože tým nezvolil správnou specifikaci pneumatik. Jak to všechno dopadlo už nyní víme a konečné čtvrté místo v závodě francouzskému týmu zajistilo před posledním závodem v Bahrajnu dostatečný náskok v podobě 32 bodů a tím v předstihu i letošní mistrovský titul v kategorii LMP2.
K velkému úspěchu se vyjádřil nejstarší a nejzkušenější člen mistrovské posádky Nicolas Lapierre: „Je to velký úspěch v naší brilantní sezóně. Nyní už mohu říci, že letošní rok byl skvělý. V Silverstone to ještě nevypadalo dobře, tam jsme skončili mimo pódium, ale nakonec jsme v jedné sezóně dokázali současně vyhrát Le Mans i titul. Tým Signatec Alpine byl po celou sezónu mega a proto si dnes večer zaslouží velkou párty.“ Nováček týmu i WEC, Gustavo Menezes, hodnotí svou první sezónu takto: „Kdyby mi vloni touto dobou kdokoliv řekl, že můžu najednou vyhrát Le Mans i mistrovský titul, nevěřil bych mu. Je to velká pocta pro celý tým. Chci poděkovat a pogratulovat všem, kdo se na tomto úspěchu jakoukoliv měrou podíleli.“ Stéphane Richelmi, třetí člen vítězné posádky, k tomu dodává: „To byla perfektní jízda a také neskutečný úspěch celého týmu. Je to trochu ironie, že i když jsme dnes nebyli na pódiu, tak se radujeme z titulu. Ale je to odměna za práci, kterou jsme odváděli po celou sezónu a tak má pro nás i dnešní 4. místo v závodě ohromnou cenu. Jsem hrdý na celý tým a hlavně chci poděkovat týmovému šéfovi Phillipe Sinaultovi.“
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.