Australan před závodem ve Fuji oznámil konec své aktivní kariéry a Porsche se ocitlo v situaci, kdy musí najít náhradu. O lukrativní sedačku se jistě bude ucházet mnoho pilotů a Porsche bude zajisté v situaci, kdy si bude moci vybírat.
Porsche je v motorsportu pojem a jeho jezdecká základna rozprostřená doslova po celém světě je natolik široká, že s obsazením tohoto postu nebudou mít v Německu problém. Adeptů je tolik, že jsou zodpovědní činitelé spíše postaveni před opačný problém - musí vybrat uvážlivě, protože Mark Webber byl ikonou.
Jednou z variant je obsazení uvolněného místa jezdcem, který vzešel z vlastní líhně nebo jezdcem, který v poslední době úspěšně reprezentoval německou značku v jiných kategoriích okruhových závodů. „Takovým vhodným adeptem může být např. vítěz závodu Le Mans 2015,“ říká šéf týmu Porsche Andreas Seidl, „a my máme takové jezdce hned dva.“ A pro slova chvály na adresu obou jezdců nejde daleko: „Způsob, s jakým po minimální přípravě zvítězili v tak náročném vytrvalostním závodě, je impozantní a ukazuje, jakými jsou oba dva nadanými piloty.“ Těmito jezdci jsou Nick Tandy a Earl Bamber, kteří závodí v seriálu IMSA Sportcars v Severní Americe, samozřejmě za značku Porsche. A oba dva jmenovaní byli součástí týmu Porsche ve zmíněném závodě 24 hodin Le Mans, kde úspěšně hájili barvy Porsche v kategorii LMGTE Pro.
Andreas Seidl ale odmítá jakékoli ukvapené závěry a nechce prozradit jméno toho, kdo usedne po bok Brendona Hartleyho a Tima Berharda do továrního prototypu Porsche 919 hybrid. „Výběr proběhne až po skončení sezóny a během prosince nebo nejpozději v lednu oznámíme výsledek. V tuto chvíli není nic ohledně volby nástupce Marka Webbera definitivní,“ uzavírá Andreas Seidl veškeré spekulace.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?