Americká záliba v Hot-Rodech má většinou jedno společné - všechny díly pochází z vozů vyrobených v USA. Tento saténově rudý Hot-Rod stojící na základu Fordu z roku 1932 však pohání více než 700 italských plnokrevníků
Tohle už se nedá nazývat autem, tohle je zkrátka šílenství na čtyřech kolech. Ford Custom z třicátých let je poměrně častým výchozím bodem pro mnoho stavitelů tzv. hot-rodů, většinou však pod svou kapotou ukrývají některý z osvědčených plnotučných amerických motorů V8.
Tento je však výjimkou. Díky chybějící kapotě motoru totiž dává všem jasně najevo, že v tomto voze dupe stádo italských plnokrevníků. Použitý motor totiž pochází z vozu Ferrari Maranello. Motor V8 o objemu 3.0 l byl z továrny naladěn na celkem slušných 357 kW (485 k), to se však stavitelům tohoto vozu zdálo málo.
U přední masky si tak každý může všimnout dvou velkých turbodmychadel, které motor zásobují pořádným přívalem čerstvého vzduchu. Díky kompresnímu poměru 9.1:1 a velké ochotě motoru točit až do 8,500 ot/min se povedlo z vozu vymáčknout neskutečných 708 kW (963 k). Kroutící moment sice neznáme, víme však, že ho krotí a na zadní kola přenáší šestistupňová manuální převodovka se speciální závodní spojkou.
Pokud přehlédneme výkon, už samotný vzhled vozu je uměleckým dílem. Vše je řešeno jednoduše a hlavně funkčně. Většina dílů podvozku není nijak zakryta, takže si je můžeme na přiložených fotografiích prohlédnout. Pokud vám přijde dominantní červená barva povědomá, nedivte se. Jedná se o klasický odstín Ferrari - Vintage Flatz saténová červená.
Ačkoliv by měl být interiér vyveden v kůži a měl by být ve skvělé kondici, jeho fotky bohužel chybí. Vůz je nyní vystaven na webu classiccars.com kde hledá nového majitele. Pokud vás zajímá, na kolik tahle hračka vyjde, je potřeba si připravit 250.000 dolarů (5,8 milionu korun).
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.