Aleš Loprais v patagonské etapě sedmý

Speciálka do Neuquenu byla mírně zkrácena kvůli sporům s majiteli pozemků, jimižměla její úvodní část vést. Znovu nabídla pestrý mix velmi rychlých pasáží atechnických úseků s měkkým písčitým podkladem. Vzhledem k teplému slunečnému počasíbyla zároveň extrémně prašná, což po většinu délky etapy znesnadňovalo předjíždění.Speciálka byla totiž vedena po relativně úzké pistě v hlubokém koridoru.Aleš odstartoval do etapy nikoli podle času dojezdu z předchozího dne, alerozhodnutím vedení soutěže z bezpečnostních důvodů (pravděpodobnost a množstvípředjížděcích manévrů) už jako 14. kamion a posouval se vzhůru. "V jednom úseku námdokonce naměřili 19. čas absolutně. Auto jelo skvěle a chladič po včerejší receptuřemístního diváka držel, takže jsme předjížděli jednoho soupeře za druhým, dokud jsmenedojeli Tomáše Tomečka, přes něhož se nám minimálně 60 kilometrů nedařilo dostat,ač byl evidentně pomalejší. Jen na tomhle manévru jsme nabrali dobrých deset minut zcelkové osmnáctiminutové ztráty," vzpomínal Aleš po etapě.V době, kdy už byla posádka před Tomečkem, byla zdržena další kolizí, tentokrát sGinafem Hugo Duisterse, jenž jede rychlou asistenci de Rooyovi. "Šlo o technický,téměř trialový úsek. Museli jsme zastavovat a Duisters odněkud vycouvával zpět napistu. My stáli rovně, on couval vzhůru a zadní částí naboural do Alešových bočníchdveří. Bohužel se do nich zaryl háky pro upevnění rezervních pneumatik, které vozína zadní stěně nástavby. Kdyby měl zadní stěnu holou, obešlo by se to jen s pouhýmpromáčknutím," komentuje Milan Holáň. Posádka Loprais Tatra Teamu u obou incidentůztratila dohromady 15 minut. "Nebýt toho, jeli jsme opět v nejužší špičce, ale to sepoddá. Ještě se toho v závodě mnoho zásadního stane. V tuto chvíli je mi jedno, zdanás ztráta momentálně vrhá do třetí nebo čtvrté desítky, jde nám o přímouporovnatelnost toho, jak jsme se soupeři konkurenceschopní rychlostně a jak fungujíjednotlivá nastavení vozu. Až budeme zpět v první desítce, začneme řešit celkovépořadí, mezitím chceme být i tak co nejrychlejší," dodal Aleš Loprais.Velmi zajímavá trasa čekala tentokrát i na asistenční vozidla. Namísto ubíjejíchodin po asfaltu byla k dispozici jediná volná silnice v okolí, a to šotolinovápista. První polovina pisty byla velmi tvrdá, ta druhá už byla užší, rozbitá a srozsáhlými pasážemi hlubokého jemného písku konzistence feš-feš, do nějž zapadalavozidla místních obyvatel i turistů. Karel Loprais se při přesunu rozpomněl na svojisoutěžáckou minulost. Po tvrdých úsecích posílal novinářskou Navaru od pankejtu kpankejtu v píscích zase exceloval s milimetrovou přesností a nedopustil ani náznakzapadnutí, i když místy byl vůz nakloněný na stranu spolujezdce a písek šel i přesstřechu.Neuquen přivítal Rallye Dakar s otevřenou náručí. V tvrdých a nehostinnýchpodmínkách větrné Patagonie působí jako rajská oáza z jiného světa, jíž dává živottok řeky Rio Negro. V ulicích města vítaly závodníky znovu tisíce obyvatel, kteří sechtěli e všemi vyfotografovat, potřást si rukou, poklábosit, něco nabídnout. Někdostihl během stání u semaforů napsat vzkaz fixem na závodní vůz, jiní zase dávalizávodníkům do oken dopisy se vzkazem a kontakty na sebe. Nadšení a neutuchajícípodpora místních obyvatel je snad nejpříjemnějším překvapením jihoamerickéhoročníku.Pátá etapa nabídne především velmi těžký, 505 kilometrů dlouhý kamenitý speciál,který bude v závěrečných 20 kilometrech zpestřen dunovým polem v africkém stylu.