I přes poruchu spojky pokračuje Loprais Team dále

Měla to být další speciálka, v níž byl Aleš odhodlán útočit na vedení etapě. Místotoho se stala bojem o bytí a nebytí v soutěži. Druhá etapa ze Santa Rosy do PuertoMadryn byla pořadateli označována jako relativně jednoduchá, speciálka měřilapouhých 253 kilometrů, po níž následoval vražedný, monotónní a nekonečný spojovacípřesun do cílového Puerto Madryn, jehož si ve více než 40stupňové spalující výhniužili zejména motorkáři a jezdci na čtyřkolkách. Zvěsti o snadnosti etapy vzalyrychle za své. Rychlé pasáže se v ní střídaly s úseky plnými hlubokého jemného pískutypu feš-feš, do nějž zapadala osobní auta a postupně zatarasila trasu, kamionůmstartujícím za nimi způsobila velká zpoždění.Ještě ve dvou třetinách trasy udávala tempo kamionů čtveřice de Rooy, Kabirov, VanVliet a Loprais, která uháněla ve zběsilém tempu ve vzájemném rozestupu cca 1minuty. Čagin a Mardějev jeli až za nimi, de Azevedo ztrácel už zde přibližněpůlhodinu. Na 200. kilometru, když už pominuly nejtěžší pasáže, se Alešova Tatrazastavila s poruchou spojky a nepojízdná zůstala stát vedle trati. "Veliká škoda,auto jelo senzačně, Van Vlieta jsme prakticky dojeli a aktuálně jsme v etapě byli nadruhém místě," řekl Aleš Loprais.Následovaly taktické šachy, z nichž nevedlo mnoho pozitivních východisek. Od cíleetapy nebylo možné k porouchanému vozidlu dojet, navíc na posledních 50 kilometrechležela v cestě další sekce velmi těžkým pískem. Dojet k vozu po trase doprovodnýmautem bylo jednak nemyslitelné, neboť všechny přístupové cesty ke trati hlídalapolicie, a jednak by to znamenalo okamžitou diskvalifikaci. Bylo evidentní, žeAlešovi může pomoci pouze jiný soutěžící na trati a v případě takto vážné závadypouze odtažením.Pořadatelé mezitím odklonili většinu soutěžících jinam, neboť došlo k dalšímu ucpánítrati osobními auty, takže ti, kdo přicházeli v úvahu pro případnou pomoc, nebylivůbec v dosahu. Poslední naděje svitla s projíždějící posádkou kamionu MAN RobertaRandýska, který jede rychlý doprovod týmu Offroadsport.cz Miroslava Zapletala.Randýsek zapojil Tatru na lano a dotáhl ji až do cíle speciálu, protáhl ji i těžkýmizávěrečnými písky.Loprais Tatra Team znovu děkuje týmu Offroadsport.cz za nezištnou a profesionálnípomoc, bez níž by nebylo možné v dakarské rallye pokračovat.V cíli speciálky už čekala na Aleše doprovodná šestikolka Babča Leoše Lopraise,která vůz odtáhla za 9 hodin na laně do bivaku, kde zbytek týmu mezitím naplánovalopravu.Alešova ztráta v etapě činila 3:21:25 hodiny a znamená propad na celkovou 46.příčku. Co je však podstatné, Tatra se dostala do bivaku a oprava může proběhnout. Irelativně krátká speciálka znamenala poměrně velké ztráty pro řadu favoritů aklíčové etapy přijdou na řadu v závěru první poloviny a v celé druhé poloviněrallye. 2. etapa očima Aleše Lopraise: Jako na horské dráze Aleš Loprais a celý Loprais Tatra Team upřímně děkuje týmu asistenčnímu vozu týmuOffroadsport.cz Miroslava Zapletala, který nám ve 2.etapě do Puerto Madryn nezištněposkytl pomoc. Díky tomu můžeme pokračovat v 31. ročníku Rallye Dakar a živit nadějina slušný výsledek. Solidarita Roberta Randýska a jeho posádky navázala na tynejlepší tradice dakarského závodění. Kluci, ještě jednou díky!!!Rčení, že neštěstí nechodí po horách ale po lidech ve druhé etapě bohužel platilo ipro posádku Tatry se startovním číslem 502. Aleš Loprais jel od prvních kilometrůskvělý závod, když se dokázal bez problémů vypořádat s úvodní technickou částí, abypo průjezdu druhým CP figuroval na průběžném druhém až třetím místě. Situace natrati, se však s přibývajícími kilometry komplikovala, když se pomalejší motorkáři iautomobily byli nuceni vypořádávat se s nástrahami náročného terénu, který bylmnohdy nad jejich síly.Aleš Loprais zdolal po rychlé komunikaci v kabině jedno takové kritické místovýletem mimo trať a průletem křovím, které z obou stran lemovalo pistu. Daň v podoběztraceného zrcátka a rozbitého světla se v tom okamžiku zdála akceptovatelná. Kdyžse podobná situace opakovala o pár kilometrů později, tak již výlet mimo trať kvůlistromům možný nebyl a Tatra musela zastavit. Motorkář, který utopil svůj stroj vměkkém hlubokém písku, jej nakonec dokázal odtáhnout do relativního bezpečí. Vokamžiku, kdy Aleš opětovně akceleroval se ozvala zlověstná rána a auto se poněkolika stech metrech definitivně zastavilo. Bohužel došlo k závadě, která se nadakarských speciálech snad ještě nikdy neobjevila - destrukci přítlačného kotouče alamely spojky. Taková závada se samozřejmě nedá na trati odstranit. Zatímcoprobíhala intenzivní satelitní komunikace mezi posádkou a asistenčními vozy,projížděla kolem postupně další auta a každé z nich posádku zasypalo záplavouprachu, až po skoro třech hodinách strávených na místě vypadali všichni jako čerti."Zpočátku šlo vše jako na drátkách," uvedl Aleš Loprais poté co se nakonec díkypomoci asistenčního kamionu skvělého českého týmu Offroadsport.cz dovlekl do cílerychlostní zkoušky. "Auto jelo prostě výborně. Neudělali jsme prakticky žádnouchybu. Terén byl sice místy velmi obtížný, nicméně jsme to pokaždé zvládli naprostobez problémů. Zkuste si představit, že prostě máte den a že Vám vychází vše couděláte, tak přesně tak nějak to bylo, tedy až do toho nešťastného okamžiku."Co se honí závodníkovi hlavou, když se auto zastaví a okolo se postupně prohánějídalší a další konkurenti. "Prostě jsem věřil, že to nějak zvládneme, že se najdeněkdo kdo nám pomůže. Nerad něco vzdávám, vlastně se nevzdávám nikdy. Situace bylasamozřejmě vážná, ale řešili jsme to v mezích možností v relativní pohodě."