Ano, chápeme sice vaše argumenty, že téměř každému osobnímu vozu sluší menší světlá výška, ale (pokud pomineme samotnou legalitu takové úpravy) té lze vždy dosáhnout i lepší a vhodnější cestou.
Že jsou vozy s menší světlou výškou atraktivní, dokazuje i několikrát odhalený trend některých automobilek, které pružiny svých vozů na autosalonech stahují, čímž vytvářejí menší mezeru mezi koly a podběhy. Ano, takový výsledek vypadá sice dobře, ale musí se ho dosáhnout správným způsobem.
Tím je například zakoupení pro tyto účely speciálně vyrobených sportovních pružin, nejlépe však kompletní přestavbové sady kombinující nejen sportovní pružiny, ale i k tomu optimálně nastavené tlumiče. V takovém případě dosáhnete ideálních výsledků, na stanici technické kontroly se však můžete dostat do problémů, neboť podle vyjádření Ministerstva dopravy je změna výšky vozidla akt, který je nutné zaznamenat do technického průkazu, a zároveň je potřeba ověřit, zda změnou nedošlo k pozměnění jiných parametrů na vozidle. Úřadům pro tento účel ale nestačí protokol TUV, a žádají o projití takto upraveného vozidla speciální zkušebnou, což je finančně nereálné. Tyto informace jsou ale pouze pro zajímavost k otázce legality, my se vrátíme k tomu nejhoršímu možnému způsobu, jak snížení výšky dosáhnout.
Kolegové z webu Auto Throttle se rozhodli demonstrovat zkrácení pružin na staré Hondě Accord, přičemž výsledky nebyly vůbec překvapující. Při zkrácení pružiny o jeden závit došlo k poklesu výšky o přibližně 1 cm, a přestože by tato změna mohla být pro oko atraktivní, vliv na jízdní vlastnosti a samotné řízení vozu byl přímo fatální. Pružina tím ztratila část své původní charakteristiky, čímž docházelo k propružení „na doraz“ častěji i v místech, kde k tomu dříve nedocházelo.
Dosedací plocha takové pružiny navíc není ideální, může se různě posouvat a lehce něco poškodit. Jednoznačný závěr tedy je, že tento způsob úpravy je nejenom nekomfortní, ale především nebezpečný. Pokud tedy nemáte dostatek financí na kompletní přestavbové sady, je lepší na tento způsob úpravy raději úplně zapomenout.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.