Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Mnoho lidí stále považuje za první sportovní vůz s pohonem 4x4 Audi Quattro ze začátku osmdesátých let. Pravda je ale taková, že skutečně prvním sportovním vozem s pohonem všech kol byl britský Jensen FF, který se vyráběl již mezi lety 1966 - 1971.
Jensen FF byl sportovní automobil s pohonem všech kol vyráběný britskou společností Jensen Motors mezi lety 1966 a 1971 a jednalo se o první vůz který nebyl určen do terénu, ale přesto měl pohon všech kol a systém ABS. Tvar vozu Jensen FF byl odvozen od Jensenu Interceptor. Rozdíly byly zejména v technice, ale rozdíl se dal poznat i podle délky (FF byl delší) a ventilačních výdechů za předním kolem (FF měl dva).
Díky těmto technickým novinkám předběhla společnost Jensen Motors Audi Quattro o celých 14 let a Subaru Leone o 5 let. Co se týče systému ABS, ten byl dříve použit pouze na letadlech a závodních strojích. Jensen FF tak byl prvním osobním vozem, kde se ABS objevilo.
Pod kapotou Jensenu FF byl ukryt 6,3 litrový osmiválec o výkonu 242,5 kW (330 k) a točivém momentu 576 Nm. Výkon byl předáván na kola přes automatickou třístupňovou převodovku a stálý pohon všech kol 4x4. Právě pohon všech kol je zdrojem písmenek FF v názvu automobilu - jde o zkratku "Ferguson Formula", neboť s návrhem pohonu všech kol přišla společnost Ferguson Research Ltd..
Ačkoliv byl Jensen FF naprosto převratným strojem co se techniky týče, nevzbudil příliš velký zájem. Byl totiž o 30% dražší než jemu podobný Jensen Interceptor a jeho cena převyšovala i nabídky ostatních výrobců vozidel z kategorie GT. Problém byl i v technice. Jensen netrpěl na technické potíže, ale na potíže s návrhem.
Vůz byl totiž primárně navržen pro pravostranné řízení, čemuž byla přizpůsobena i technika pohonu 4x4. To ale znemožňovalo přestavbu vozu pro provoz s levostranným řízením, neboť na levé straně motorového prostoru nebylo místo na relokaci řízení a brzdového válce. Jensen tak nemohl zamířit na velké trhy, kde se jezdí po prvé straně, což jeho prodejům zle uškodilo. Nakonec se vyrobilo pouhých 320 kusů, než byla výroby v roce 1971 zastavena.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.