Zima a lyžování k sobě neodmyslitelně patří. Do horský středisek se pak lidé dostávají většinou pomocí automobilů, v jejichž útrobách své vybavení převážejí. Z lyží, ale i lyžařských bot nebo hůlek, se ale velice snadno může stát nebezpečná zbraň. Tady jsou typy, jak vybavení správně převážet.
Špatně uložený náklad může při nehodě nadělat více škody než nehoda samotná v kterémkoliv ročním období. Zima je ale extrémní i co se týká možné havárie, tak i v otázce potenciálně nebezpečných předmětů. Často jsou totiž v kufru nebo na zadních sedadlech lyže, lyžařské boty, lyžařské hůlky či lyžařská helma. Podle zákona by nejen tyto položky měly být bezpečně uloženy, aby žádného cestujícího neohrožovaly na životě. Praxe je ale mnohdy jiná a na zajištění nákladu zapomínáme. „Ideální je přepravovat lyžařské vybavení na nosiči na střeše auta. Nejvhodnější jsou uzamykatelné střešní boxy, protože do nich dáme nejen lyže, ale i další vybavení,“ doporučuje šéf BESIPu Martin Farář.
I při přepravování nákladu na střeše je ale třeba dbát správného uchycení nosiče nebo boxu, respektive dodržet nosnost střechy jako takové. Na trhu se dnes již objevují speciální nosiče přímo na lyže, uzpůsobené pro převoz dvou až šesti párů. Lyže by pak měly být přepravovány špičkami směřujícími dozadu a svázané skluznicemi směrem k sobě. Zároveň je ale třeba mít na paměti, že lyže nejsou nikterak chráněny před okolními povětrnostními podmínkami. Jako lepší volba se tak jeví uzamykatelné střešní boxy, do nichž je možné naložit i hůlky a další potřebné vybavení. S nimi je ale pro změnu výrazně omezena maximální rychlost vozu. Dočasné řešení představují magnetické nosiče, použitelné ale pouze na střechu z feromagnetického materiálu, zajímavé řešení pak představují nosiče na tažné zařízení.
Ne vždy je však střešní box či nosič po ruce, případně je třeba není možné z nějakého důvodu namontovat. V tu chvíli je nutné přepravovat zimní vybavení uvnitř automobilu. Mnohé z nich jsou pro přepravu lyží vybaveny speciálním průvlakem mezi zadními sedadly, i tehdy by ale měly by lyže (ale i hůlky nebo další vybavení) upevněny ke konstrukci automobilu, či ke speciálním kotvícím bodům v zavazadelníku, a ne pouze prostrčeny. V případě jejich pohybu totiž hrozí pořezání o ostré hrany, nemluvě o daleko vážnějších následcích v případě havárie. Lyžařské boty je dobré na dně zavazadlového prostoru, nikoliv pod předními sedadly. Naprosto vyloučená je pak jejich přeprava na naložených zavazadlech, především pak u aut bez dělící mříže. „Musíme mít na paměti, že lyžařská bota váží 1,5 až 2 kilogramy, takže ve chvíli, kdy budeme jen prudce brzdit, poletí špatně uložená – navrchu zavazadlového prostoru – bota dopředu směrem na naše hlavy. Při nárazu v rychlosti pouhých 30 km/h pak taková bota vážící 1,9 kilogramuů udeří vahou 16 kilogramů, a při 50 km/h to už bude vahou přes 26 kilogramů,“ doplňuje Farář.
I správné uchycení zavazadel ale může být k ničemu, pokud řidič sedne za volant ve špatném oblečení, respektive ve více vrstvách oblečení. V zimě je to typicky zimní bunda, v jejíž kapse míváme nejrůznější předměty, což v konečném důsledku zvyšuje riziko zranění, protože bezpečnostní pásy nemáme řádně dotažené nebo mezi nimi a naším tělem máme předměty, které nás mohou při nehodě poranit. Naprosté hazardování se životem představuje řízení v lyžařských botách. Řidič v nich totiž nemá absolutně žádný cit a snadno může sešlápnout i dva pedály najednou. Vedle dokonalé přípravy auta na zimu tak rozhodně dbejte také na správné uchycení nákladu a vhodné oblečení za volant.
Zdroj: BESIP, stresninosice.cz
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?