Jednatřicetiletý jezdec Ondřej Palacký má za sebou čtvrtou sezonu v rally. Loňský rok jsme jeho krásný žlutý Favorit 136 L na tratích neviděli, protože po havárii v roce 2017 skončil na vrakovišti. Ondřeje to však od závodění neodradilo a společně s novým spolujezdcem Ivanem Vránským postavili nový vůz Škoda Favorit 136 L. Kluci letos startovali na čtyřech závodech, jednou dojeli první ve třídě F5 (Rally Vyškov), podruhé dojeli stříbrní ve třídě (Barum rally – Star rally). Bohužel domácí podniky Rallysprint Kopná a Rally Vsetín dvojice Palacký – Vránský nedokončila. Svoji daň si vybrali „dětské nemoci“ na novém voze.
Jaká byla podle tebe tvá letošní sezona?
„Dle odjetých a dojetých závodů byla průměrná. Reálně však můžeme být spokojeni, že jsme se po neplánované roční pauze vůbec vrátili opět na trať. Kvůli havárii, která se nám stala na Rally Vsetín v roce 2017, jsme byli nuceni postavit nový vůz, protože původní již nešel opravit. Osobně však s výsledky spokojený nejsem. Myslel jsem, že s novým vozem a s předchozími zkušenostmi z tratí, které jsem studoval i na onboardech, budou moje výsledky na RZ diametrálně lepší oproti starému vozu a konkurenci. To se však bohužel nepotvrdilo.“
Startoval jsi na čtyřech soutěžích, dvě jsi nedojel. Které to byly a co se přihodilo?
„První soutěž, kterou jsem nedojel, byl také první závod sezóny rallysprint Kopná. Už před začátkem závodu byla cítit nervozita z proměnlivého počasí a s tím spojenou volbou pneumatik. Bylo jasné, že závod nepůjde odjet jinak než na mokrých pneumatikách, kterými jsem však nedisponoval. Naštěstí se v servisní zóně pohyboval prodejce těchto pneu a my jsme mohli v klidu odstartovat. Tento klid nás ovšem opustil po sjezdu ze startovní rampy, když na slušovické „dálnici“ se nám ve stokilometrové rychlosti otevřela kapota a rozbila naše čelní sklo. Po krátké úvaze jsme se rozhodli pokračovat na start první erzety s případnou výměnou skla v nejbližším servise. K tomu však nedošlo, neboť po startu RZ2 nám prasknul spoj táhla řadící páky a bylo po všem, museli jsme odstoupit. Holt daň za roční pauzu, nesehranost týmu a dětskou nemoc nového vozu.
Druhá nedojetá soutěž byla zároveň poslední v rámci mistrovství republiky, pro mě domácí a smolná Rally Vsetín. Vše se od začátku vyvíjelo dobře, časy jsme pouze nestačili konkurovat našemu největšímu rivalovi ve třídě F5 Jaroslavu Šenkýřovi s vozem Suzuki Swift GTi. Bohužel šanci na 2. místo nám zhatila moje jezdecká chyba na rychlostní zkoušce Semetín, kdy po těžkém sjezdu z „Nivy“ jsem po levém odbočení 100 metrů před cílem vyjel mimo trať a poškodil levé kolo a poloosu. Nedalo se dál pokračovat a museli jsme ze závodu odstoupit.“
Barum Rally a Rally Vyškov jsi dokončil, k tomu na skvělém umístění ve třídě, jak hodnotíš tyto dva závody?
„Po peripetiích na Kopné jsme si ve Vyškově spravili chuť 1. místem ve třídě a 6.místem celkově v historicích. Vyškov se povedl ve všech směrech - výbornou organizací, počasím a perfektně připravenými rychlými tratěmi, na kterých si chci v budoucnu ještě zajet.
Barum rally to je vrchol sezóny sám o sobě. Atmosféra, která se v česku nedá nikde jinde zažít a přál bych každému to vidět a slyšet zpoza volantu. Úvodní pekelnou městskou RZ jsme v rámci třidy vyhráli, což bylo pro klid do dalších etap rozhodující a přineslo nám to v nabité konkurenci 50 vozů 2. místo ve třídě a 14. celkově. Nejvíce si ovšem cením dílčího úspěchu na legendární RZ Semetín, která se jela v druhém průjezdu za tmy, kde jsme dosáhli na 9. místo v hodnocení všech historiků a porazili tak i některé legendy tohoto sportu.“
Celou letošní sezonu jsi odjel s Ivanem Vránským, jak se tato spolupráce zrodila a jak fungovala během roku?
„Jak už to v životě bývá, tak ty nejlepší věci a spojení se stávají náhodou. V roce 2016 jsem sháněl někoho na stavbu závodního motoru mého favorita. Zmínil jsem se o tom v zaměstnání a můj tehdejší spolupracovník Tomáš Sicha mi dal kontakt na Ivana, kterého jsem do té doby vůbec neznal. Po telefonické domluvě jsem za Ivanem zajel do jeho dílny ve Valmezu a jak jsme se domluvili, tak to bylo a za čtvrt roku jsem si dojel pro nový motor. Tímto si Ivan u mě získal velkou důvěru. Po již zmiňované havárii, kdy šlo celé auto do šrotu jsem chtěl s celým závoděním skončit. Po nějaké době se ozval Ivan, ať neblázním, že je schopen postavit nové auto. Byla to výzva, ale jak se daly věci do pohybu nešlo už couvnout a za necelý rok vyjel z garáže nový Favorit 136 L/A. Během několika nekonečných hodin strávených společně v dílně jsem nabídnul Ivanovi sedačku spolujezdce, kterou přijal a Rallysprint Kopná se stala jeho premiérou. Je jasné, že bez tohoto člověka, který de facto sám postavil nové auto a investoval do rally spoustu času a peněz, bych určitě v této době nezávodil, holt mám štěstí. Tímto chci Ivanovi já i celý tým za vše moc poděkovat, takových spolehlivých lidí, kteří drží slovo, se v této době už moc nevidí.“
Nastává zimní pauza, co budeš dělat přes zimu?
„Jelikož mám 3 malé děti, tak mám o zábavu postaráno a veškerý čas věnuju rodině, nesmím ale zapomenout na kamarády, s tím spojenou hospodu. V neposlední řadě bude potřeba repase závodničky po náročné sezoně. Po sportovní stránce se udržuju v kondici jízdou na kole a ledním hokejem, který jsem do juniorského věku hrával aktivně a stále mě naplňuje.“
Jaké máš plány do další sezony?
„Vzhledem k tomu, že ještě není vydaný kalendář pro příští sezonu, tak nemám v hlavě nic konkrétního. Nicméně bych si přál odjet minimálně 4 závody jako letos, nejlépe 5. Vše by se rýsovalo podle výsledků ve třídě a v celkovém hodnocení MČR HA. Samozřejmě nechci vynechat 50. ročník Barum Czech Rally Zlín, to bude velká událost s příslibem návratu kultovních RZ. Již teď vím a mrzí mě, že jednou z nich nebude pro mě domácí RZ Pržno, na kterou mě otec vodil od útlého věku a která má věhlas i po 20 letech. Myslím, že už teď zastupitelé Pržna vědí, jakou udělali chybu a o jakou příležitost přišli.“
Vzkaz fanouškům, poděkování…
„Především musím poděkovat celé rodině, hlavně manželce, že mi mé dětské sny toleruje. Díky kamarádům mechanikům Romanovi Liškovi, Danovi Liškovi, Jiřímu Kopeckému alias Bimbovi, bez kterých by závodit nešlo. Poděkovat chci také Lakovně Hajdík, zejména Milanovi Hajdíkovi staršímu, za nalakování nového vozu, které urychlilo návrat na tratě. Všem sponzorům a kamarádům, kteří mi pomáhají v tomto projektu patří také velké díky.
Chci poděkovat všem fanouškům veškerých motoristických disciplín, protože jich v této divné a nelehké motoristické době bude třeba. Vše naznačuje odchod Citroenu z MS v rally, který se zřejmě bude reinkarnovat do jiných disciplín, především hybridně elektrických a postupem času to semele zřejmě celý motorsport. Doufám, že se mýlím a nikdy se toho nedožijeme. Přeji všem pozitivní náladu a hlavně vše naplno, žijeme jenom jednou.“
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.