Osmnáctá sezona Martina Hrachovce v rally

Jak hodnotíš loňskou sezonu?

„Od začátku roku jsem byl dohodnutý se dvěma spolujezdci. S Hanou Illéšovou, která se vrátila po delší přestávce a Martinem Poláčkem, s nímž jsem startoval už předloni v Příbrami. S Martinem přišel i nový sponzor, který měl zájem o propagaci na českém vozidle. Volba padla tedy na start se Škodou 130RS v barvách ZPS-frézovacích nástrojů. Prvním závodem, který jsme pojali jako rozjezdový po dlouhé zimní přestávce, byla Valašská Rally. Zde jsme s Martinem jeli v rámci Valašsko-Tatranského poháru. Nasadili jsme tempo a prokousávali se pěknými erzetami. Bohužel se projevily závady na karburaci a později nám vystavila stopku ulomená tyčka řazení v převodovce. Valaška každopádně splnila svůj účel a my mohli startovat s již „vychytaným“ vozem na Rallysprintu Kopná. Na místo spolujezdce usedla Hana, se kterou jsme po absolvování těžké, ale hezké soutěže dojeli na 3. místě ve třídě 17. Následoval náš oblíbený Vyškov a po umístění na Kopné jsme doufali v pěkný výsledek. Auto fungovalo na jedničku, počasí i tratě byly super. Bohužel hned na druhé RZ došlo ke zlomení klikové hřídele a totální destrukci motoru, což nám ukončilo nejen Vyškov, ale i znemožnilo start v Tatrách a Hustopečích. Po vynucené přestávce jsme opět usedli do auta v červenci při Gr.B Rallyelegenden v rakouském Melku. Na zdejších tratích s bohatou diváckou kulisou a startovním číslem 2 jsme si spravili chuť. Pak přišla domácí Star Rally Barum Rally Zlín Historic. Společně s Martinem Poláčkem jsme se snažili ukázat, co dovede naše RS, ale v půlce soutěže jsme museli odstoupit kvůli poruše spojkového válečku. Po Barumce jsme vyrazili opět do Rakouska na Austrian Rallye Legends v Admontu. S Vendulou Balejovou na místě spolujezdce jsme odjeli polovinu první etapy. Tentokrát se nám rozletěl přítlačák a my znovu odstupovali. Poslední soutěží byl rallysprint ve Vsetíně. Na notoricky známých tratích jsme s Hanou, i přes malou kolizi, získali 3. místo ve třídě 17 a důstojně zakončili celou sezonu.“

Již několikátým rokem ses účastnil rallyshow v Rakousku, jak se ti tam závodilo?

„Do Rakouska nás před lety vytáhl Roman Fluxa prostřednictvím KHSA, o.s. Vsetín. Bylo to v době, kdy jsme chtěli vyzkoušet něco nového a pokukovali jsme za hranice, co se tam děje. Pravidelně jsme se začali účastnit rallye legend. Poprvé jsme startovali v Saalfeldenu na Gr.B Rallyelegenden, která se časem přesunula do Melku. Druhá soutěž, kterou jsme si oblíbili je Austrian Rallye Legends, která se koná v Admontu. Obě soutěže jsou uspořádány s „rakouským“ nadhledem a jedou se ve velmi pohodovém duchu. Nechybí kvalitní tratě rychlostních zkoušek a veliká divácká kulisa, kterou známe z dřívějších let i u nás.“

Lze srovnávat závody u nás a v Rakousku?

„Nevím, jestli by srovnání bylo spravedlivé, protože v Rakousku jezdím jen legendy a u nás mistrovství. V Rakousku je celkově postoj k rally pozitivnější. Dle mého názoru, tam pořadatelé mají jednodušší pozici při stavbě tratí. Na druhou stranu je ale vidět, že hned po odjetí RZ nastupují úklidové čety a zametače. Třeba dvě hodiny po otevření trati už není poznat, že se tam něco jelo. Také celkový přístup pořadatelů je pohodovější, někdy až moc. Jako perličku uvedu, že bývá zvykem seskupení na hradě, nebo zámku některého z místních šlechticů, kde je i bohaté pohoštění. Bohužel ani Rakousku se nevyhýbají tragické nehody a za poslední dva roky už v Admontu zahynuli dva lidé. Což se projevuje na zpřísnění bezpečnosti. Ale zase pokud jejich technický komisař zpozoruje nějakou závadu, tak vás poučí, počká na nápravu a jedete dál. Žádné pokuty ani žádné komise se v Rakousku nekonají. V České republice je situace, kterou známe všichni. Pořadatelé mají velmi složitou úlohu - jen stěží hledají tratě a finance na uspořádání podniků. I přes snahu vyjít posádkám vstříc, vznikají někdy problémy se zbytečnou administrativou nebo složitostí technických předpisů. Dalším problémem u nás je časté pokutování. Chápu, že je třeba mírnit nedodržování rychlosti při seznamovacích jízdách. Ale výše pokut, popřípadě místa měření si myslím, že nejsou vždy v pořádku. Také udělovat pokuty za technické prohřešky (například neodjištěný hasicí přístroj) a posádku na to upozornit až na konci soutěže, je trošku mimo mísu. Každopádně rádi závodíme u nás v republice i v zahraničí a jsme vděční organizátorům za každou uskutečněnou soutěž.“

Co plánuješ do nadcházející sezony?

„Jak už jsem kdysi říkal: člověk plánuje, život mění. Rád bych odjel v pohodě co nejvíce soutěží. Snad bychom se mohli postavit opět na starty závodů v zahraničí. Také bych se rád poohlédnul po nějaké nové technice, protože udržovat RS v dnešních podmínkách konkurenceschopnou, není úplně jednoduché. Původní plány o startech s Ladou VFTS nedopadly podle našich představ. Bohužel také všichni pracujeme a nemládneme, takže uvidíme, co se nám vše splní.“

Chtěl bys něco vzkázat fanouškům, divákům?

„Fanouškům bych chtěl vzkázat, že se budeme snažit ukázat na co nejvíce soutěžích. Chtěli bychom je pobavit svou účastí a připomenout jim, co za skvosty se proháněly na našich tratích v dřívějších dobách. A za to, že i mě je závodění umožněno, bych chtěl poděkovat všem sponzorům, spolujezdcům, mechanikům, spolupracovníkům a rodinám, bez kterých by to nebylo možné.“